Rád bych se s Vámi podělil o svou nedávnou zkušenost s prostředím, ze kterého pan Neruda přichází a které na něj má bezpochyby vliv. Mám na mysli zejména řídícího partnera této kanceláře, a tedy nadřízeného obchodního společníka Roberta Nerudy, JUDr. Jaroslava Havla.
Na podzim minulého roku jsem neprošel do druhého kola senátních voleb při své třetí obhajobě mandátu v obvodu Karlovy Vary. To je v demokracii běžná věc, pokud se tak děje za běžných okolností. Volbám samotným však tentokrát předcházela předvolební kampaň, která se vymykala všem, jež jsem za posledních 20 letech absolvoval.
Již několik měsíců před volbami byla založena anonymní facebooková stránka, instagramový profil a webová doména, které svorně nesly jméno “Horník nebo vekslák”. Doména byla registrována na jméno Richard Stejskal s adresou trvalého pobytu, na které se však žádná osoba takového jména nezdržuje a pravděpodobně nikdy nezdržovala. Na webu i na stejnojmenných profilech na sociálních sítích se od počátku kampaně objevovaly dezinformace, pomluvy a manipulativní lži nebo informace zcela vytržené z kontextu, týkající se mé osoby. Výše uvedená FB stránka vykazovala až do volebního dne vysokou aktivitu a využívala možnosti placené reklamy cílené na celý region. Jednotlivé posty byly systematicky sdíleny do všech větších regionálních FB skupin, které souhrnně mají cca 45 tisíc sledujících. Vše v totožném vizuálu. Se stejnou grafikou i “mottem” se posléze objevil i tradičnější nástroj předvolebního boje – billboard. Bylo jasné, že jde o výsledek dlouhodobých příprav a že se jedná o téměř dokonale zorchestrovanou akci.
Každá “reklama” má svého zadavatele
Objevila se zásadní otázka: Kdo to zadává a kdo to platí? A v čím zájmu? Političtí konkurenti? To byla první hypotéza, kterou však nic nepotvrzovalo. Nějaká “třetí strana”, která se ovšem nezaregistrovala u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran, jak vyžaduje zákon? Možná. Anebo zájmové podnikatelské skupiny, se kterými jsem se v uplynulých třech dekádách mého “starostování” na Božím Daru dostal do křížku? Netušili jsme. Zásadní přelom přinesla komunikace se společností BigBoard, u níž si zadavatel objednal výše zmíněný billboard. Na naše upozornění, že reklamní nosič hlásá nepravdy a že netransparentně zasahuje do politického boje a je součástí defamační kampaně jsme dostali následující odpověď: “Za reklamní sdělení je plně zodpovědný zadavatel – společnost PFB Promo & Event Agency, a.s.”
Jméno této společnosti, která se zabývá modelingem a nabízením hostesek na nejrůznější akce, jsme slyšeli prvně v životě. Proč firma s takovým zaměřením zasahuje do volební kampaně v jednom ze senátních obvodů? Nedávalo to na první pohled žádný smysl.
Odpověď na otázku, kdo je konečným zadavatelem, nenalezlo ani pátrání po tom, komu společnost patří. Přineslo však velmi zajímavá a znepokojivá zjištění, jež celé kauze dávají mnohem širší rozměr a která naopak ještě více otázek vyvolávají.
Zadavatel billboardu, společnost PFB Promo, je zastoupena Monikou Talas. Jejím 100% vlastníkem je společnost Naptison a.s., která je ze sta procent vlastněná JUDr. Jaroslavem Havlem. Ten je tedy evidován jako koncový majitel PFB Promo. A tentýž pan Havel je, jak už asi tušíte, majoritním společníkem advokátní kanceláře Havel & Partners.
Výše zmíněná Monika Talas, původním příjmením Talašová, která je mimo jiné bývalou partnerkou a asistentkou Tomia Okamury a jejíž otec kdysi kandidoval za Okamurův Úsvit do Senátu jako jeho “náhrada”, je dnes podle dostupných údajů jednou z přímých zaměstnankyň Havel & Partners, dle obchodního rejstříku s trvalým bydlištěm na stejné adrese jako JUDr. Jaroslav Havel.
Další jméno, které se nám začalo opakovat, byl Štěpán Dlouhý. Poprvé jsme na něj narazili při monitoringu jednotlivých postů na sociálních sítích: právě on byl povětšinou prvním “lajkujícím” jednotlivých příspěvků bezprostředně po jejich zveřejnění na Facebooku i na Instagramu. Brzy jsme zjistili, že týž Štěpán Dlouhý společně s výše zmíněnou Monikou Talas figuruje jako jednatel v dalších společnostech JUDr. Jaroslava Havla a zároveň je ředitelem jedné z nich, konkrétně vydavatelství Premium Media Group. Absurdní pointou ohledně jeho angažmá v celé věci je, že se prezentuje jako dobrovolník v projektu ZDE, v rámci kterého by měl přednášet studentům na školách o tématu fake news, mediální manipulace a politického marketingu. Pravdou je, že asi málokdo v této republice má takto kvalifikovanou erudici.
Havel a “nepolitická politika”
Jaký zájem má okolí JUDr. Havla na senátních volbách v obvodu Karlovy Vary, když pan Havel ani ostatní výše uvedení nemají k regionu žádné známé vazby? Je možné, že se jedná o službu na klíč, která je součástí nějakých větších byznysových aktivit? To byly otázky, které nás v této chvíli začaly napadat.
A právě v této době přišlo jedno z prohlášení pana Nerudy o “naprosté apolitičnosti” advokátní kanceláře, v níž je partnerem. Vzpomněl jsem si na prezidenta Václava Havla a jím podporovaný koncept “nepolitické politiky”, který měl spočívat v angažovanosti řadových občanů. Tedy v pravém opaku toho, co jsme rozplétali my: naprosto netransparentní a neférové ovlivňování politické soutěže nepřehlednými zájmovými či podnikatelskými skupinami.
Na základě okolností, které se nám podařilo zjistit, jsem ještě před prvním kolem senátních voleb v přesvědčení, že dochází k nezákonné činnosti, podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Je dle mého nepřijatelné, aby se takovéto jednání stalo standardem v českých volbách a navíc to byl jediný způsob jak zjistit, kdo byl primárním zadavatelem. Mohla to být politická konkurence, stejně jako osoby, které jsou postupně přiváděny ke spravedlnosti v rámci trestné činnosti v programu ROP Severozápad, k němuž jsem byl přizván jako svědek nebo podnikatelské kruhy, kterým město Boží Dar poměrně úspěšně brání ve snahách o jeho “špindlerizaci”. Policie České republiky trestní oznámení následně uznala za důvodné a odbor analytiky a kybernetické kriminality zahájil ve věci úkony trestního řízení.
Co z toho plyne pro prezidentské volby?
Kdo byl reálným zadavatelem, vyšetří policie. Alespoň v to pevně věřím. Z principiálního hlediska to však není důležité. Důležité je, aby se takové věci neděly. Tyto praktiky významně poškozují férovou politickou soutěž, ale i to by se ještě dalo skousnout. Je třeba si však uvědomit, že pokud takové dezinformační kampaně ovlivňují výsledky voleb, představuje to značné nebezpečí pro přežití demokracie v České republice. I když se vše vyšetří a dotyčný subjekt bude případně dohnán k poměrně neškodné sankci, výsledek voleb to nezmění a v povědomí soutěžících to zanechá dojem, že se takovéto jednání vyplácí. Je proto třeba nastavit nová a naprosto jasná pravidla pro zamezení těmto manipulacím v rámci předběžného opatření, protože následná sankce už nic nezmění. Tím spíše, když objednavatelem bude tzv. bílý kůň.
Danuše Nerudová samozřejmě nemusí být těmito kruhy vědomě ovlivňována. Stejně jako nemusela vědět o tom, co se dělo na její domovské Mendelově univerzitě v Brně. Každý volič má však právo na informace, odkud kandidáti na nejvyšší ústavní funkci u nás přicházejí, co mají za sebou a jací lidé se pohybují v jejich bezprostřední blízkosti, či v blízkosti jejich rodiny.
Je třeba mít na paměti, že prezident, kterého si již brzy zvolíme, bude mít ještě letos velký vliv na výběr sedmi ústavních soudců, kterých je celkem 15 a ÚS tudíž čeká zásadní personální obměna. Neměli bychom zapomínat, že právě Ústavní soud byl v uplynulých letech skutečnou pojistkou demokracie, poslední instancí, jež korigovala nejrůznější snahy o deformaci demokracie a právního státu u nás. I o to se totiž v prezidentských volbách hraje.
