Dobrý den, vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, bylo tady řečeno panem ministrem, že tento zákon byl dlouhodobě připravován v podstatě mnoho let, možná 10 nebo kolik. Předchozím ministrům a vládám se nepodařilo tento zákon dostat až sem k nám do Senátu. Tyto snahy vždy většinou padly. Ale nemohu souhlasit s tím, co řekl pan ministr, že ten zákon byl velmi podrobně prodiskutován a pečlivě připraven. Možná to je pravda, ale v Poslanecké sněmovně asi doznal dost velkých změn, o tom jsme se tady už dozvěděli. A já to uvedu na dvou příkladech. Jeden případ je, který už zmiňovala kolegyně Seitlová, tj. že při přečtení novely tohoto zákona jsem s hrůzou zjistil, co bude dělat horská služba na Šumavě, protože vím, kdy zasahují v národní přírodní rezervaci třeba u nás na Božím Daru. V podstatě oni by podle toho zákona tam nesměli vjet. Ale oni by tam nesměly vjet ani jiné záchranné složky. Takže jsem se podíval na zákon o integrovaném záchranném systému a zjistil jsem, že je tam naprosto precizně vydefinováno, co to vlastně jsou vlastně jsou základní složky integrovaného záchranného systému a co jsou to ostatní složky integrovaného záchranného systému. Do těch ostatních složek by právě patřila horská služba. A v zákoně je pouze slovo "základních", tzn. hasičské záchranné sbory, rychlá záchranka a tyhle. Ale např. horská služba a další by se tam dostat nemohly. Naopak zákon obsahuje, že tam budou moct přijet ozbrojené síly ČR, Celní správa ČR a další, což je tam zase nadbytečné, protože kdyby pouze ti, kteří ten zákon připravovali, a protože to určitě mělo meziresortní kolečko, věřím, že na tom spolupracovali úředníci z Ministerstva vnitra, tak se ptám, kde je zodpovědnost těch pracovníků, kteří tento zákon připravovali? To je to, co jste mi tu zamítli asi před půl rokem, kdy jsem dával návrh novelizace zákona o zodpovědnosti úředníků, to je přesně ono. Tito lidé odvedli nekvalitní práci a díky tomu jsme se sem dostali do tohoto stavu, kdy by např. horská služba nemohla vyjíždět na záchranné akce. Oni by vyjet asi mohli, protože pro ně je přednostnější zachránit život, než koukat na nějaký nesmyslný zákon, který je špatně znovelizován. Pane ministře, já se ptám, co dělali vaši pracovníci, co dělali pracovníci Ministerstva vnitra, když já laik, nejsem odborník na tu přírodu, nejsem odborník na integrovaný záchranný systém, tak si vezmu novelu zákona a zákon o integrovaném záchranném systému a zjistím, že v § 4 je jasně vyjmenováno, kdo může kam vjíždět, kdo může kde nechávat svá vozidla. Je jasně napsáno, co jsou základní složky integrovaného záchranného systému. A pak, když se podíváte do ostatních složek, tak zjistíte, že tam jsou ty, které tam jsou naopak vyjmenované. Tzn. úředníci fungovali tak, že na co si vzpomněli, to tam dali. Ale protože v tom prostoru nežijí, protože neví, jaký je život, a bohužel tady musím říct, že to je z Václavského náměstí z Prahy a nikoli z toho regionu, protože to se mi v novele této velké i v té menší ukázalo úplně zcela jasně, ti lidé tam nežijí, oni neví, jak probíhá život v chráněných oblastech ať s tou nejvyšší ochranou nebo s tou nejnižší. To byl ten důvod, proč jsem si dovolil dát pozměňovací návrh, který nakonec převzala paní kolegyně Seitlová a dala to do svého komplexního pozměňovacího návrhu. Já si dovolím, pane ministře, tady k tomu dát ten můj pozměňovací návrh i s tím § 4 zákona o integrovaném záchranném systému, kdy i malé dítě pozná, co má převzít a co má dát správně do toho zákona a ne do toho paskvilu, který k nám přišel v tomto ustanovení v článku 1 v § 16.
Pak mám druhou věc, která se týká § 40. Ta se tedy týká hlavně národních parků, ale – a tam je třeba vidět toho schovaného šotka – i některých dalších oblastí, zejm. postupu vyhlašování nových chráněných území. Tady se říká, že pokud ochrana přírody, CHKO, Agentura přírody, vznese požadavek, že by se některá oblast měla začít chránit, tak je to do toho okamžiku, než se to začne skutečně chránit, tak je to na dva roky, kdy ti, kteří tam hospodaří, ti, kteří tam mají své majetky, tak se budou muset podřídit této vůli ochranářů. A to bez ohledu na to, jestli za dva roky chráněná oblast bude vyhlášena nebo nikoli. Ale nedostanou ani korunu náhradu za to, že budou mít třeba omezené hospodaření. Nemluvím teď o údržbě krajiny, kde pokud se tam objeví můj oblíbený chřástal, tak zemědělec dostane ne oněch, nevím, kolik to je dnes 3500 Kč za hektar, za sečení a za obhospodaření těchto pozemků, ale 8500.
Ale když tam nebude mít chřástala a nebude to zemědělec, bude to majitel, který ten pozemek neobdělává, ale jenom ho má, tak v podstatě nemá nárok na žádnou náhradu. A to si myslím, že je zásadní chyba. Můj pozměňovací návrh zněl § 40 vypustit. Paní senátorka Seitlová to upravila a pouze to doplnila tak, že ta náhrada bude povinná. Ať to v budoucnosti bude nebo nebude vyhlášené. Já se ještě do diskuse určitě jednou přihlásím s dalšími poznatky, ale tohle jsou takové ty dva, které ukazují na to, že tento zákon nepřipravovali lidé z území, kde žijí. Tzn. jsou to ti rádoby ochránci z Prahy, od vás z Ministerstva životního prostředí, lidé, kteří jezdí rádi do přírody, např. z organizace Duha, a povyšují se nad nás, kteří tam žijeme. Mně to vadí. Kdyby za mnou někdo za celou tu dobu přišel a zeptal se mě: "Pane starosto, dejte dohromady okolní starosty, Jáchymov, Horní Blatná, Abertamy, a pojďme si říct, jaký bude mít vliv ta novelizace zákona na vaše území," tak bychom jim to řekli, jak tam ten život běží. A věděli by i o té horské službě. Bohužel to se nestalo. Já nevím, já bych docela rád vyzval tady kolegu, prostřednictvím paní předsedající, Linharta, aby mi třeba řekl, jak v národním parku u nich byli starostové seznámeni s tímto zákonem nebo s tou novelu, a jak dalece případně měli možnost do toho se zapojit starostové. Takže bohužel musím říct minimálně v oblasti, kde já žiji, protože to není jenom o Šumavě a o národních parcích, takže je to v podstatě to, na co jsem byl zvyklý před rokem 90, je to o nás, ale bez nás. Děkuji za pozornost.
