Já musím říct, že nás výbor se touto materií zabýval poměrně velmi podrobně, dvakrát jsme přerušovali tento materiál. Až potom napotřetí se nám podařilo uzavřít naše stanovisko. Chtěl bych upozornit na to, byť lavice jsou prořídlé, tak toto je jeden z nejdůležitějších materiálů, který vůbec projednáváme. Protože v tento okamžik rozhodujeme o tom, jak bude období 1921 – 1927 vypadat. A já si vzpomínám velmi dobře, protože jsem starostou od roku 1990, tak vím, jak šla jednotlivá sedmiletá období. V vždycky, když to období začalo a začalo se případně čerpat, tak jsme naráželi na obrovské problémy administrativní, byrokratické apod. A vždycky nám příslušné dámy ministryně říkaly: „To jste se měli ozvat dva roky předtím, když se ten rámec dával dohromady.“
Takže já se teď ozývám. A důrazně se ozývá náš výbor. To, co máme předloženo od vlády, podle mě nevystihuje to, co by Česká republika potřebovala. Vláda si dokonce ve svém vyjádření odporuje. Ale i ministerstva si odporují. My se na to díváme úplně jinak. My jsme se dopodrobna těmito věcmi zabývali. A doufám, že to tady řeknou ještě někteří mí kolegové, aby upozornili na to, jakým způsobem se k tomuto materiálu až ledabyle stavíme. Řeknu na rovinu, že jsem zklamaný usnesením Evropského výboru. Očekával jsem víc. Všechno, co teď projednávali, nemuselo být tak důležité, ale tady se teď připravujeme na dalších 7 let.
Abych nezdržoval, tak v každém případě si dovolím přečíst stanovisko výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal předmětné dokumenty a doporučil plénu Senátu, aby ve svém vyjádření apelovalo na Vládu ČR, aby při jednání o víceletém finančním rámci a přípravě budoucího plánovacího období 1. v programech na období 1921 – 1927 zásadně snížila v souladu s návrhy Evropské komise administrativní zátěž a zajistila méně byrokracie pro příjemce. Což se ve vládním návrhu neděje. 2. sledovala primárně cíl politiky soudržnosti – zdůrazňuji soudržnosti, tj. důsledně zvýšila konvergence a vyrovnala hospodářské, sociální a územní rozdíly v regionech a soustředila se v souladu se smlouvou o fungování EU hlavně na podporu rozvoje nejvíce znevýhodněných regionů.
Opět to vláda nedělá. Jak chceme regiony srovnat? Jak chcete, aby se bohatým regionům vyrovnaly ty chudé, Sudety bývalé, vykořeněné oblasti odsunem Němců atd. To vládní návrh vůbec nezohledňuje.
3. při jednání s Evropskou komisí i nadále prosazovala jako zásadní kritérium pro přidělování finančních prostředků relativní hrubý domácí produkt na obyvatele z hlediska států a regionů. 4. Nepřenášela zvýšenou míru spolufinancování na konečné příjemce a zajistila sníženou míru předfinancování.
Kdo se v této oblasti dlouhodobě pohybujeme, tak víme, jaký to je problém. Samozřejmě administrativa na ministerstvu a příslušných financí a MMR v podstatě s tím nemá zkušenosti. Oni jsou na druhé straně té barikády. Oni jenom zpřísňují, vymýšlejí, a vůbec jim nedochází ten negativní dopad do konkrétních území. Je tam další problém, že ti, kteří by možná rádi využili těchto prostředků, nemají finanční prostředky na předfinancování. Proboha, proč třeba vláda nevezme prostředek Českou národní banku a proč ona nepředfinancována? Vždyť ona vlastně čerpá dopředu finanční prostředky z Evropské unie. Proč to musí jít na vrub obcí, krajů, ale i soukromých žadatelů?
5. usilovala o navyšování celkového rozpočtu s ohledem na odstoupení Velké Británie z EU. 6. zachovala dělení regionů do tří kategorií a zajistila nejmenší část kofinancování pro nejméně vyspělé regiony a směřovala do nejméně rozvinutých regionů největší část prostředků určených na kohezní politiku.
Vláda chce dva regiony. Ale to je přesně to obráceně a tak, jak ona tu prezentuje, že pak si s tím budeme moct více hrát. Ne, ne, vůbec ne. Naopak, opět k těm podfinancovaným regionům, k těm nejslabším regionům se ty peníze dostanou úplně nejhůř. Na to jsem koukal, je tady připraven pozměňovací návrh kolegy Zbyňka Linharta.
Závěrem – Senát PČR podporuje návrh Evropské komise na stanovení stropu pro přímé platby v zemědělství nebo postupně klesající s velikostí podniků s možností ušetřené prostředky přesunout na podporu rozvoje venkova a ke středním a malým zemědělským podnikům.
Tady bych chtěl jenom uvést, že nejpočetnějším orgánem Senátu je stálá komise pro rozvoj venkova. 26 senátorů, takže víme, jakou důležitost tomu Senát klade. Ale na druhou stranu ty finanční prostředky jdou do velkých konglomerátů. A když v současné době řešíme politiky voda – sucho, tak je třeba si uvědomit, že zrovna ty naše obrovské lány, s kterými jsme se mohli dlouhodobě chlubit jako republika, kdy nám bylo předkládáno, jak nám všichni závidí, tak já dlouhodobě závidím Bavorákům. Protože podívejte se na jejich políčka, jak ta příroda vypadá, podívejte se na tu krajinu. A ne na ty naše obrovské lány řepky, kukuřice a dalšího. Když překročíte letadlem hranice, tak vidíte, že to je úplně jinak.
Když potom jsou nasazovány obrovské stroje, obrovské kombajny, které zatlačují, zhutňují půdu a není tam možný vsak, takže ono to všechno se vším souvisí. Tady bychom si měli trošku sami sáhnout na vlastní svědomí a měli se začít zabývat těmi věcmi úplně od píky. Měli bychom to být schopni zhodnotit právě v tomto našem stanovisku našeho výboru.
Jinak předesílám, že body, které jsem četl, 1 – 5 dávám jako pozměňovací návrh k předkládanému usnesení evropského výboru. A mrzí mě, že evropský výbor to neudělal sám.
Děkuji za pozornost.
