pomalu se blížíme k části stavebního zákona, která se zdá být spíš formální, chcete-li provozní. Odsouvat chcete účinnost legislativy, na kterou Česká republika čekala jak na smilování boží mnoho let. Pravdou nicméně je, že toto odsunutí bude mnohem zásadnější. Je totiž také o tom, co s celou problematikou bude dále. Osobně se nejvíce obávám toho, že tím shoda vás všech jak dále skončí a následovat bude zmatená kreativita, hledání konsenzu mezi Piráty, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Starosty, kde všichni mají na celek i detaily velmi rozdílné názory, jak jsme se mohli přesvědčit v uplynulých šesti letech, kdy se na rekodifikaci stavebního práva velmi aktivně pracovalo.
V tom všem mediálním hluku a politických proklamacích se přitom zapomíná na to podstatné. Stavební zákon je zde proto, aby se ten, kdo musí nebo chce něco postavit, dozvěděl kde, jak, co pro to musí udělat, kdy dostane odpověď, jaké kompetence a odpovědnosti jsou spojeny s jednotlivými úkony, například odpovědnost projektanta za soulad s předpisy, odpovědnost úřadů za včasné a bezvadné rozhodnutí, odpovědnost stavebníka za dodržení povinností. Stavební zákon musí jednoduše, srozumitelně a přehledně stanovit práva a povinnosti a role jednotlivých aktérů. Takový stavební zákon schválila Poslanecká sněmovna jenom před několika měsíci. (Nesrozumitelné) na zachování status quo, což je právě to, o co se snažíte, znamená nic nezlepšit. Změnou jen malé části nejde zlepšit totiž celek.
Je mi smutno a nedobře, když například slyším, že není potřeba systémové změny, protože stačí digitalizace. Bez skutečné systémové změny totiž nelze proces ani zjednodušit ani zrychlit a už vůbec ne z něj odstranit jeho zásadní nedostatky. A to nejen to. Bez skutečné systémové změny nebudeme dělat digitalizaci, ale jen prostou elektronizaci. Ano, stavebník svou žádost pošle skrze jakýsi digitální portál, ale to je vše, čeho lze momentálně dosáhnout, protože bez sjednocení nelze mít na úřadech, dotčených orgánech a jinde jednotný systém, jednotnou metodiku, techniku a relevantně vzdělané zaměstnance. Nic. Posílat pédéefko elektronicky, na to nemusíme nic měnit. To lze udělat již dnes prostřednictvím datové schránky. O tom ale stále ještě platný stavební zákon nebyl. To ale bohužel mnozí z vás nepochopili, někteří pochopili, ale jsou schopni to obětovat za cenu politických bodů.
Ve volebních programech v posledních volbách jste jako koalice měli vzletná slova o tom, jak vše předěláte, zachráníte, uděláte lépe, radostněji a rychleji. Ale podívejme se na vaše volební sliby z období předcházejícího a velmi rychle zjistíme, že to byla právě minulá vláda, minulý parlament a stále ještě platný zákon bez odsunuté účinnosti, které vaše sliby k voličům plnily. Co slibovala ODS? Jednodušší stavební řízení. To lze ale dosáhnout jen zjednodušením systému a procesů. ODS slibovala princip jednou a dost. Právě tento princip se v rekodifikaci stavebního práva asi jako v první oblasti českého práva i v praxi skutečně efektivně propsal, navíc jasně rozdělil kompetence, zavedl princip apelace a odstranil legislativní ping pong. Neuvěřitelně silný moment s dopady nejen na ty, kdo do systému vstupují, ale také na stát, soudy a nákladnost. ODS v minulém volebním období také slibovala zastropování úředníků. (Nesrozumitelné) strop, se předvádí už nyní. Ale i v případě stavebních úřadů nelze mít pod kontrolou počty úředníků, pokud nebudou mít jedno centrální místo pro řízení. ODS je hlasitá ve slibu rušit různé povinnosti a byrokratické zátěže, ostatně i to měla ve svém programu v minulém volebním období, ale jaká je skutečnost? Nyní chce odložit účinnost zákona, který přinesl zásadní zrušení povinností a byrokratické zátěže. Z desítek úřadů jen několik málo. Z desítek rozhodnutí jen několik málo. Až na výjimky fakticky jedno razítko namísto padesáti a více.
Jen jeden přezkum, jedno soudní řízení, povolení do jednoho roku. ODS také slibovala úspory díky digitalizaci. No to už tady bylo dříve. Bez strukturální systémové změny žádná digitalizace nebude. Namísto ní bude pouhá elektronizace. Myslíte, že rozdíl je jen ve slovech? Já si myslím, že bohužel nikoliv.
TOP 09 slibovala, že nedopustí, aby se stát choval k občanovi jako vrchnost. I tento princip lze v rekodifikaci stavebního práva dobře a snadno najít. Kupříkladu v případě lhůt, které měly být závazné a dané nejen pro žadatele, ale také pro úředníky, resp. stát. Co se na tom TOP 09 nelíbí? Prosadíme nový stavební zákon, který usnadní realizaci všech typů staveb. Žadatel podá jednu žádost, ostatní zajistí příslušný stavební úřad, tvrdila TOP 09 v minulém volebním období. My jsme to udělali za ni. Asi proto to chce nyní změnit, i když tím popřou sami sebe. Ostatně TOP 09 slibovala také zrušení zbytečných regulací, zrychlení soudních řízení, zavedení závazných lhůt a mnohé další. Co se zcela a jasně propsalo v rekodifikaci stavebního zákona.
Piráti mluvili o rychlejší výstavbě bez korupce. Právě princip, ve kterém jsou ale zachovány původní problémy schvalovacího procesu, v sobě nesou zvýšené riziko korupce. A ona elektronizace nikoli digitalizace, protože k té se těžko dostaneme v tomto stavu, situaci prostě nezlepší. Zachován ale zůstane nejzásadnější fakt, a to je systémová podjatost. Stejně tak Piráti slibovali, že zavedou jednotné kontaktní místo pro stavebníky, nebude třeba vybíhat až 40 stanovisek ve stavebním řízení, prosadíme i další doporučení Světové banky, tvrdili Piráti v minulém funkčním období. I to se nesplnilo. Nečetli totiž dobře, že Světová banka doporučila snížit počet procesů a integrovat je. Co je ale mnohem horší, je fakt, že je úplně jedno, jestli něco pošleme vytištěné nebo elektronicky. Když na to budeme potřebovat 49 razítek, tak bude 49 stanovisek, která bude potřeba vyběhat. Proti nim bude možno mít 49 opravných opatření vracení soudu. Je fajn, že žadatel dostane tuto informaci elektronicky, ostatně to se již děje dnes díky datové schránce. Ale skutečná změna žádná.
Je slibováno dostupnější bydlení. Vymýšlí se různá rádobyřešení, kupříkladu komunitní výstavbu Lidé sobě. Nechci brát nikomu iluze o tom, že by se z toho stalo masové řešení, které bude spásou absolutního nedostatku bytů na trhu. Ujišťuji vás ale, že až lidé zjistí, jakým procesem budou muset projít, do kolektivní výstavby, už tak složité, se nepohrnou.
Abychom nezapomněli dalšího člena koalice, KDU-ČSL. Co že oni slibovali lidem v době, kdy vznikal nový stavební zákon? Že bude jedna žádost a jedno řízení. Což opravdu bez systémové změny nepůjde. Pokud bude více úřadů, více razítek, bude více žádostí a více řízení. A to přece kolegové poslanci z KDU-ČSL vědí. Stejně jako, že rekodifikace stavebního práva před její destrukcí šla v ústrety dalším slibům kolegů křesťanských demokratů, tedy, že občan tu není od toho, aby měl povinnost orientovat se, zda musí svoji věc řešit na obci s rozšířenou působností, nebo na obci s pověřeným obecním úřadem, na obci základního typu nebo na obci s matričním úřadem, či jinde. Že občan má vejít ve styk s veřejnou správou pouze na jednom místě a že legislativa má být přehlednější a jasnější. A teď kolegové nemají problém s tím podpořit systém, ve kterém jsou vlastně systémy dva. A kde jedni povolují jednou cestou, snazší, a druzí, ti obyčejní a prostí občané, cestou složitější a delší.
Nové stavby proměňují život v místě, kde žijeme. Mohou rovněž přispívat k rozvoji měst a obcí i kulturnímu životu v naší zemi. Nebo také nemusí. Pro naši společnost je proto důležité, kdo a podle jakých pravidel o chystaných stavbách rozhoduje. Toto se píše v prohlášení hnutí Arnika, jehož požadavky byly také propsány do rekodifikace stavebního zákona pod názvem Spravedlivé, rychlejší, lepší a jednodušší rozhodování o stavbách. Je to natolik zajímavá a hutná materie, že by byla škoda se jí nepověnovat.
Rozhodování o stavbách se často neúnosně vleče, působí ztráty investorů a poškozuje kvalitu prostředí pro život lidí. Úřady a soudy špatná rozhodnutí zdlouhavě napravují. Za hlavní příčinu neúnosného stavu považujeme složitá a roztříštěná pravidla pro rozhodování o stavbách a nedostatečnost úřadů a správních soudů. Pro zajištění skutečné veřejné kontroly, transparentního a kvalitního rozhodování je třeba zmírnit překážky, které veřejnosti, obcím, investorům i úřadům staví do cesty špatná legislativa, její nesprávný výklad či porušování. Proto je potřeba za prvé sjednotit schvalovací řízení. Pravidla, kterými se řídí schvalování staveb, je potřeba sjednotit, zpřehlednit a výjimky omezit na nezbytné minimum. Různá povolení by šla spojit do jednoho razítka od jednoho úřadu. Procedury pro všechny stavby by měly být stejné, přehledné a každému srozumitelné. Není proto správně mít speciální zákony pro určité typy staveb, nebo pro vybrané stavební projekty.
Za druhé, zaručit veřejnosti právo hájit kvalitu svého života. Některé stavby mohou mít velký vliv na život v ulici, čtvrti, obci, kraji či státu; stavbou dotčení občané by proto měli mít stejná práva jako investor. Musí mít možnost být plnohodnotným účastníkem se schvalovacím řízení a požádat vyšší úřad či soud o přezkoumání případných chyb.
Za třetí, rozhodovat o věci, nikoli o formalitách. Zákon má umožňovat, aby se úřady a soudy zabývaly věcnými připomínkami, nikoliv jen formální správností rozhodnutí. Nedává sebemenší smysl, aby se přezkoumávaly procesní přehmaty a přitom nebylo možné řešit očividně věcné chyby.
Za čtvrté, zajistit, že verdikt platí. Verdikt, ať už je jakýkoliv, musí platit. Proto nedává smysl, aby se spory mezi místními lidmi a investorem rozsuzovaly až poté, co je stavba skoro hotová, porušuje se tím právo na spravedlivý a efektivní soudní proces a oslabuje důvěra v právní stát. Neboť i když soud rozhodne, že místní lidé měli pravdu, nedojde k reálné nápravě. A případná zpětná náprava poškozuje majitele či uživatele stavby.
Za páté, umožnit soudům a úřadům rychlejší rozhodování. Častá zdržování povolovacích procedur způsobují soustavné změny pravidel a nedostatečná odborná i personální kapacita úřadů. Proto je potřeba je výrazně posílit. Stát také musí posílit kapacitu správních soudů, aby také ony dokázaly vyhovět nově stanoveným lhůtám a nebyly přítěží.
Tolik Arnika ve svém přístupu ke stavebnímu právu v České republice. A ostatně tolik také k rekodifikaci stavebního práva, ke stavebnímu právu v České republice. Návrh na odložení účinnosti je potřeba zamítnout, protože přinese nepřijatelný chaos a zmatek do všeho. Oddělený princip je potřeba zachovat, v mezidobí je nutné věnovat se posílení v oblasti územního plánování ve prospěch měst a obcí. To vše lze ale zvládnout bez potřeby odsouvat účinnost a ohrožovat tak zájmy České republiky a naději na její lepší budoucnost.
Děkuji vám za pozornost.
