Otázka přijetí eura se u nás vytratila z veřejného prostoru pod
návalem jiných událostí. Nicméně zůstává stále na stole. Je v
ekonomickém a politickém zájmu naší země euro někdy v budoucnu přijmout.
Nejbližší reálný termín je ovšem někdy v letech 2019–2021.
Proč
tomu tak je? Jednoduše Česká republika je daleko blíže jádru eurozóny
než většina zemí PIIGS. Náš hospodářský cyklus začíná hodně kopírovat
hospodářský cyklus Německa, tedy klíčové země eurozóny – a tudíž by pro
nás případné přijetí eura nepředstavovalo problém, ale výhodu. Z toho
ovšem může vyplynout otázka: Proč tedy nevstoupit co nejdříve? Není to
vhodné, protože světová finanční a hospodářská krize odhalila všechny
slabiny eurozóny a je třeba je nějakým způsobem vyřešit. Nejde jen o
dluhy veřejného sektoru, které se v mnoha zemích zvýšily kvůli potřebě
zachraňovat banky. Jde také o velké dluhy finančního a nefinančního
sektoru a také o potřebu vytvořit minimálně bankovní unii na půdorysu
eurozóny,pokud ne rovnou hospodářskou unii.
V neposlední řadě je
nutné vyřešit, kdo přijme zodpovědnost za staré dluhy v některých zemích
– a to jak v soukromém, tak veřejném sektoru. Nicméně tyto problémy
budou nejdéle za 5 let vyřešeny a členství ČR pak může být znovu na
stole.
Pak přijde ovšem na přetřes hledání domácího politického
konsenzu o tom, že euro chceme zavést. Země, které euro zaváděly, totiž
většinou dosáhly širokého politického konsenzu, že je to tak správně.
Například na sousedním Slovensku chtělo euro zavést 6 ze 7 politických
stran, které byly v parlamentu.
Uvidíme po předčasných volbách,
jak bude vypadat politický odpor vůči zavedení eura. Hlavní strana,
která vždy byla proti euru (ODS), zřejmě významně oslabí, její voliči se
však mohou přelít do některé jiné strany nepřátelské projektu evropské
integrace.
Jenomže pro přijetí eura je zapotřebí nejen konsenzus v
rámci politických stran,ale také konsenzus v odborné veřejnosti a
podnikatelské komunitě. Hnací silou zavedení eura v řadě zemí byly
podnikatelské svazy. Jejich postoj se sice u nás v poslední době změnil,
ale silné slovo pro euro to stále není.
A v neposlední řadě se
nedá euro zavést bez silné podpory centrální banky. ČNB není v této věci
neutrální institucí zajišťující některé technikálie nutné k přechodu na
euro, jak se nám snaží namluvit někteří její představitelé. Je to
významný hráč, který musí dělat aktivní kroky pro přijetí společné měny.
Nicméně změna na Pražském hradě a tím i jmenování nových členů bankovní
rady panem prezidentem Zemanem jistě povedou ke změně dosud skeptického
postoje této instituce. A je tedy reálná šance,že nejpozději 1. ledna
2021 začneme platit eurem.
A mimochodem, Lotyšsko začne platit eurem již 1. ledna 2014!
