Dovolte mi pár slov ke stavebnímu zákonu, protože jsem toho pln a nemohu to jen tak nechat ležet, já jsem byl samozřejmě na konferenci, která byla v Senátu. Paní ministryně tady byla osobně, byly prezentace, konference, semináře krajské. Já bych chtěl přinést pár zkušeností z podhorského města Vrchlabí, z Krkonoš, a to, že se víceméně stavební problematikou zabývám téměř celý život.
Budu se snažit to, co tady nezaznělo, protože Petr Vícha, to se nedá překonat, to bylo brilantní z hlediska obcí. Já chci tady podpořit to, co řekl kolega Jarda Větrovský, a paní ministryně si na to bude určitě pamatovat. Já jsem zjistil, že nesmím vstoupit do kanceláří stavebního úřadu, tak od té doby to nedělám, co mi to řekla. Takže žádný starosta neovlivňuje stavební úřad, protože podle stanoviska ministerstva pro místní rozvoj nesmí vstoupit do kanceláří svých zaměstnanců.
Chci říct to, co tady nezaznělo. Uvědomme si, že roční objem stavební výroby je 600 miliard korun ročně. To, co tady teď rozhodujeme, má obrovský vliv na tento objem. 600 miliard korun je, já nevím, čtvrtina státního rozpočtu, je to obrovský objem peněz. Pokud takovou věc uděláme špatně, tak to bude mít dopad na tu stavební výrobu. Vydává se kolem 85 tisíc stavebních povolení ročně. To jsou jenom fakta. Já se přikláním k tomu, co tady zaznělo. Všichni chceme, aby se to zjednodušilo, aby se stavební řízení zrychlilo. Já si myslím, že o tom není pochyb. Chtěl bych dalším navázat na to, co řekl kolega Vícha, že nejenom ty státní orgány zpomalují to stavební řízení, ale jsou tam ještě další subjekty, dotčené orgány státní správy.
Chtěl bych říct, že je potřeba stavební zákon novelizovat a pracovat jako evolučně, to znamená vylepšovat ho, protože každý z těch aktérů v tom stavebním řízení musí někde ubrat, ale to, co je nám předkládáno, je revoluce, je reforma. Já bohužel musím konstatovat, že ta reforma začíná tím, že dynamitem rozbijeme, zdestruujeme veřejnou správu a budeme čekat, co to udělá, jestli tento zákon bude přijat, tak za 10 let se tato země z toho nevzpamatuje, to garantuji.
Chtěl bych jenom připomenout to, co tady zaznívá, stavební agenda podle mého soudu odjakživa, ptal jsem se i v muzeu, za feudalismu byla svěřena obci, rychtáři obce, tomu místu a rozhodovalo se v tom daném místě, minimálně to je od doby Josefa II. a jeho reforem. To znamená, bylo to vždycky v daném místě, protože to místo nejlépe rozhoduje o tom, co se tam má dít, zná minulost, zná vazby a dokáže rozhodovat nejlépe. Koukal jsem se doma na své vlastní plány domu, ale i za první republiky, to znamená, mezi rokem 18 a 38 bylo na stavebním povolení razítko starosty, u nás v Sudetech německy. To znamená, rozhodoval starosta i za první republiky. Bylo to Československo. Starosta na svém území rozhodoval o tom, co se bude stavět, protože asi nejlépe věděl, co se tam stavět má. My teď to říkáme, že to bude dělat státní stavební úřad, že to bude dělat krajský stavební úřad, jak to tady zaznělo, že to bude dělat lépe a efektivněji, to je úplná iluze.
Já jsem jenom chtěl říci, jak jsem na začátku zmínil, jestli si myslíte, že tomu třeba trochu rozumím, tak já tomu nerozumím, já stavební zákon nemám v malíčku, ale chci říct, že jsem vystudoval stavební inženýrství, vodní stavby a vodní hospodářství, projektoval jsem náhradní rekultivace, což možná už nikdo neví, co to je, stavěl jsem lanovky, stavěl jsem domy, byl jsem vedoucí stavební firmy, dělal jsem inženýring, teď na městě vykonávám funkci investora a na druhou stranu mám pod sebou stavební úřad. Takže si myslím, nenašel jsem tam žádnou mezeru, že všechny kroky, všechny proces v tom stavebním řízení nebo v té stavební agendě jsem prošel. Tak si myslím, že k tomu mám co říct.
Položil jsem si nějaké otázky, proč to děláme... Bylo tady řečeno 157. místo, já chci jenom odkázat na článek v Ekolistu z 10. 3. 2021, který uveřejnil Vladimír Mana jako náměstek ministra životního prostředí, kde objasňuje to 157. místo, přirovnává to k tomu, že se jedná o typickou stavbu halového objektu velikosti fotbalového hřiště na zemědělském půdním fondu blízko velkého města s malou administrativní budovou. Toto se hodnotí jako typická stavba v ČR a taky se dochází k závěru, že novým stavebním zákonem nedojde ke zrychlení, takže je to stavba, která je netypická, na druhou stranu ta délka se nezkrátí v žádném případě.
Systémová podjatost tady zazněla, já chci jenom objasnit pro kolegy, protože jsme z různých oborů, to je strašně dobře tady v Senátu, systémová podjatost je opravdu nesmysl všech nesmyslů, i když je souzen, je žalován, já to chápu, ale systémová podjatost je to, že v našem městě, dejme tomu, politická garnitura, která má většinu v zastupitelstvu, ve svém volebním programu řekne, že chce postavit bazén. Stavební úřad následně povolí ten bazén. Je v systémové podjatosti. Já si myslím, že systémová podjatost se teď už trošku vyřešila, je potřeba ji prokázat, jestli je nebo není systémová podjatost, protože automaticky přece říci, že starosta chce bazén, zastupitelstvo odsouhlasilo, že ta stavba bude, a stavební úřad na tom místě a v tom městě nesmí vydat stavební povolení na tu stavbu, má ho vydat město sousední, které je třikrát menší a nikdo to tam neumí vydat? To přece je nesmysl. Už to tady zaznělo, do systémové podjatosti se tímto zákonem dostane stát, protože bude stavět jako investor dálnice a jiné věci, bude v daleko větší systémové podjatosti.
Domnívám se, je to můj osobní názor, že hlavním důvodem je sdělit národu, že jsme to vyřešili, že zkrátíme stavební řízení na rok, jak říká Petr Vícha, my ho nechceme prodloužit na rok, to je celý důvod tohoto procesu. Zásadně nepřijatelná podle mě je deinstitucionalizace, to je prostě vážná věc, jak jsem říkal, říkali to tady i moji předřečníci, je to oddálení té veřejné správy. Chci třeba zmínit, že stavební úřad funguje i jako poradce pro občany, kteří nevědí, co dělat, koupí si dům, zdědili dům, neví, na koho se mají obrátit, stavební úřad jim radí, co s tím mají dělat. Nejdou pro žádné stavební povolení.
Proto samozřejmě jsem pro to, aby byl tento zákon zamítnut, protože není vůle, není schopností Senátu takovouto materii opravit pozměňovacím návrhem, ten pozměňovací návrh by přinesl ještě daleko větší zmatek do toho celého procesu.
Chci se přidat k tomu, že, tak jak bylo řečeno kolegou Víchou, kdo prodlužuje ta stavební řízení, tak ještě je tam jeden aspekt, a to je, bylo řečeno jinými slovy, těch mnoho a mnoho razítek, mnoho a mnoho víceméně souhlasů, je tam daleko větší náročnost na stavbu, projektanti si stěžují, že tam je náročnost statická, protipožární, tepelné vlastnosti nebo ty štítky tepelné a další věci, to znamená, projektanti musí vyrábět daleko dokonalejší projekty, ale jsou tady, dejme tomu, i dotčené orgány, já se bohužel musím zmínit třeba o hasičském záchranném sboru, hygieně a památkářích.
Příklad od nás z hor, který je neúměrný požadavek památkářů, způsobil, že známá chata Petrovka byla rekonstruovaná žehem, to je skutečnost, to je realita, která tak je. V Petrově boudě byl památkově chráněný interiér, vybavení, ale někdo, je policií prověřeno, prošetřeno, dokázáno, že někdo úmyslně zapálil tu boudu, nezjistilo se nikdy kdo, ta bouda stojí znova a je rekonstruovaná v moderním stylu, znova opakuji, neúměrné požadavky památkářů způsobily, že pravděpodobně investor to řešil žehem. A není to ojedinělý případ.
Chci zdůraznit chybné předpoklady, na kterých ten nový stavební zákon stojí, jedno řízení. Už teď existuje sloučené stavební a územní řízení, aplikuje se, když je to možné. Chci jenom vysvětlit, ze široka, jak to probíhá normálně na obcích. Ty stupně projektové dokumentace jsou studie, dokumentace k územnímu rozhodnutí, dokumentace ke stavebnímu povolení a dokumentace prováděcí k výběrovému řízení.
Město jako investor nebo jakýkoli investor si udělá studii, pět roků počká a zjistí, že by mohla být nějaká jiná, že by to mohlo fungovat jinak, pak se teprve rozmyslí, jestli si pořídí dokumentaci k územnímu rozhodnutí. A tam umístí tu stavbu. Ale ta cena je poloviční pořád, než je celková cena projektové dokumentace. Pak teprve přichází dokumentace ke stavebnímu povolení, když už víme, že máme peníze, když už víme, že to chceme opravdu stavět. A pak musíme udělat dokumentaci pro provádění stavby, abychom mohli udělat výběrové řízení. V této chvíli se tvrdí, že bude jedna dokumentace k územnímu rozhodnutí, tomu rozumím, všichni ušetříme. Ale nerozumím věci, jak z této dokumentace bude moci vyčíst hasičský záchranný sbor, hygiena, památkáři detail, protože dokumentace k územnímu řízení mnohdy říká, že umísťujeme – přeženu to – krychli na pozemku, řešíme sítě, řešíme dopravní napojení, ale neřešíme detail fasády, neřešíme detail střechy. Tzn. jak ze zjednodušené dokumentace posoudit jednotlivé dotčené orgány detail? Nevím to.
Potom je otázka, zase jen pro příklad, když chcete dokumentaci zhruba k investici za 200 mil. Kč, tak ta dokumentace stojí 5 mil. Kč, aby byla ke stavebnímu povolení. Takže když bude zjednodušená, tak bude stát 4. Tak to někdo přinese takhle v mašlích na stavební úřad a řekne: "Povolte mi to." A stavební úřad řekne: "Nepovolím." To přeci nejde. Proto jsou ty stupně, studie, DUR, stavební povolení, abychom teprve zjistili, jak je to průchozí. Jinak to přinesete takhle v mašlích a oni řeknou: "Ale to nejde povolit." Samozřejmě že jsou konzultace, malinko jsem to přehnal.
Já se tady chci zmínit o investicích do kanceláří. To mě velmi pobavilo, protože součástí nového zákona jsou náklady na reformu a posouzení RIA. Počítá se tam s nákladem na jednoho pracovníka 100 000 Kč. Nevím, jestli je to 100 000 Kč, když začne, nebo 100 000 Kč ročně. Ale 100 000 Kč na jednoho pracovníka stavebního úřadu ročně je sakramentsky málo, protože my počítáme s náklady kolem 450 000 Kč na jednoho pracovníka. Počítá se s tím, že si vezme 16 šanonů. Kdo jste byl na stavebním úřadě, tak víte, že je tam archiv, že je tam neuvěřitelná... To je tam napsáno v tom posouzení RIA. A počítá se, že se využije, a to mě nejvíc pobavilo, 1200 budov SŽ neboli Správy železnic nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, protože vlastně nemusíme budovat žádné kanceláře. Takže ad absurdum krajský státní stavební úřad bude sídlit, přátelé, na nádraží. To je realita, jak se to píše v té předkládací zprávě.
Podle mého soudu je tam napsáno, že reálný náklad na zřízení, na tuto reformu je 1,4 mld. Reálný náklad je 25, někde se píše možná 37 mld. Roční náklad je podle RIA 4 mld. Pak jsem se někde dočetl, že se to sebere městům na výkonu státní správy, takže je to jako nul – nul, nám to seberete a sami si to na provoz pořídíte.
O pracovnících, údajně se to týká 13 000 pracovníků, že jich přejde pouze 40 0, to jsme tady hovořili. Já se pod to podepisuji. Tzn. ti lidé, kteří jsou v současné době na jedničkových stavebních úřadech, na trojkových stavebních úřadech, kteří znají každý kámen, kteří tam jsou 10, 15 let, tak ti tam nepřejdou. A v krajských městech se bude hledat sto úředníků, kteří údajně to území budou znát lépe, budou znát lépe stavební zákon a budou to všechno dělat daleko výkonněji. To je iluze, to není vůbec realita.
Fikce souhlasu, jen doplním, že to od začátku považuji za neuvěřitelnou věc, protože pokud státní úředník, a o kvalitě státních úředníků tady bylo mluveno Petrem Víchou, pokud státní úředník všechno dostane v pořádku, bude mít podání v pořádku a má vydat do 30 dní stavební povolení a ono se mu to nebude zdát, co když se hodí marod? On to za něj vydá počítač, říkala paní ministryně. A co když to nebude až tak jednoduché a on bude chtít být z obliga a vydá to počítač sám? Nevím, jak to dopadne. Fikce souhlasu je velmi diskutabilní záležitost.
Já vám chci ještě povídat trošku, a já jsem vám to chtěl původně dávat na části, asi na tři, ale nezlobte se, protože vidím, že už jste tím všichni unaveni, tak to dodělám. Vezmu to jedním vrzem. Ale dovedl bych o tom povídat strašně dlouho. My vycházíme z toho, že státní úředník to nemusí znát, protože obce mají dokonalé územní plány, případně regulační plány. To je ale úplný nesmysl. U nás ve Vrchlabí územní plán začal platit v roce 1996 a byl špatně. Měl špatně schválenou zemědělskou přílohu. My jsme to napravili v roce 2006. V roce 2000 všichni lidé kašlali na nějaký územní plán, brali ho za cár papíru. Teprve po 15 letech vědí, že územní plán něco znamená. A když si kupují pozemek nebo chtějí něco dělat, tak se do něj podívají. Do té doby to bylo každému úplně jedno. A územní plán je co? Územní plán i z hlediska města, takže my jsme teprve na začátku procesu, kdy se vzhlížíme k Německu, že tam bude regulační plán, kde bude stanoveno, co se tam bude stavět, a pak může státní úředník vydat stavební povolení. Ale my nic takového nemáme. A já si myslím, že ani to úplně nechceme. Regulační plány, já nejsem proti nim, ale ta obec má plošku a tam je namalováno "občanská vybavenost". My víme, co tam nechceme, ale nevíme, co tam bude, jestli tam vlastník chce autoservis, prodejnu nebo nějaký bytový dům s podnoží, která bude komerční, my to nevíme. A proto územní plán je, když to řeknu hloupě, od Šumavy k Tatrám. Jsou tam přípustná využití, podmínečně přípustné, nepřípustné. A dole je napsáno, že kdyby někdo přinesl kvalitní projekt, tak tam jde všechno. Takhle to prostě je, protože my nevíme, my jsme si teprve vydiskutovali, že nechceme v průmyslové zóně byty a že nechceme míchat obytnou zónu s občanskou vybaveností. Ale my nevíme, co tam vlastně vlastník chce. Takže je to poměrně široké, ale my předpokládáme, že na tom širokém, na té plošce, kde je červená barva a je tam napsáno "hromadná bytová výstavba", že někdo s rozumem přijde a postaví něco hezkého. Možná že tam chce stavět něco úplně jiného a že pozemek použije nějak jinak. Takže to prostě není definované. Tam je takový prostor pro využití, zneužití, ke kterému se dostanu.
Digitalizace je samotné téma. Myslím, že proces digitalizace musí přijít, ale abychom v této chvíli hovořili, že digitalizace je ta spása tohoto nového návrhu, tak to je ale absolutní cesta do pekel. Projektanti nevědí, jak to budou dělat, na úřadech nevíme, jak si to budeme posílat, nevíme, jestli máme kapacitní servery, jestli nemáme přistavět nějaké baráky, abychom tam vůbec ty servery mohli umístit. Nikdo neví, jak to může fungovat. Digitalizace ano, ale ta bude postupná. To nebude takhle, to bude postupné.
Mám tady už jen dva odstavce. Současný stav v Krkonoších. To je také na zmínku, protože třeba stavební úřad je ve Špindlerově Mlýně, Špindlerův Mlýn je Praha 14, tam je to opravdu velmi zajímavá věc, tam to všechno jde přes soudy, přes všechen odpor. My k tomu máme jako ORP funkci nadřízeného úřadu z hlediska územního plánování, to je samozřejmě Klondike. A teď je tam obrovský tlak na apartmánové bydlení. Apartmánové bydlení je požadavek postavit všude. Prodám chalupu s pozemkem, zbourám chalupu a vznikne tam 30 bytů. Takže to je teď trend. Nevím, jestli to přestane, ale teď se na všech pozemcích snaží stavět apartmánové bydlení. A my jako město máme skoro jednu jedinou možnost – ty apartmány podle toho, jaký je náklad na 1 m2 podlahové plochy bytu, vypadá, že to je 50 000 Kč na 1 m2, apartmány se prodávají od 100 výš. Z toho usuzuji, že zisk developera je 100 %. Ty obce mají jedinou možnost a říkají: "Prosím vás, trošku na úkor vašeho zisku to udělejte aspoň trochu hezké." Nic jiného nemáme. Nemáme žádný nástroj. Když přijde investor a tam, kde je ploška "hromadná bytová výstavba", je tam nějaké procento zastavitelnosti a on tam postaví panelák a fasádu si tam dá, jakou chce, bude to ošklivé, tak je to jenom jeho věc a to město nemá žádnou možnost to regulovat, protože tam prostě bude ošklivý panelák a bude tam. To je i příklad té absurdity, že na jednu stranu tak, teď pan Kolovratník vysvětloval u nás v regionu, jak to všecko bude krásné, jak se obejde pomalu ochrana přírody, tak je absurdní, že jedni se radují, že budou moci postavit lanovky a vleky kdekoli, a v Peci se vyhlašuje stavební uzávěra, protože se nechce zastavět všechny volné louky, protože se to městečko zničí. Takže to je absurdita, že nikdo neví, kudy kam.
Zřejmě, nevím, jestli to říkám úplně přesně, ale podle současně předkládaného stavebního zákona lze na Luční boudě, to jsem si nevymyslel, to je jednání s KRNAP, na Luční boudě, což je známá chata, lze postavit apartmánové byty. A každý má k tomu bytu právo přístupu. Tzn. každý tam bude jezdit autem. To všecko takhle je, protože Luční bouda pravděpodobně patří k vnitřnímu ochrannému pásmu Pece pod Sněžkou. A na Luční boudě můžete postavit bytový dům.
Ale k němu bude každý vlastník mít právo přístupu. Takže to jsou takové perličky, které se teď dějí u nás v Krkonoších. Tam v podstatě všechno, co je, tak bude panelák, panelák, apartmánové bydlení. A nebude se tam kde hnout.
Poslední odstavec z mé strany je, co nastane. Já tady mám dva příklady, které mě ale opravdu, přiznám se, vyděsily. Jeden je, nevím, třeba jsem to špatně načetl, možná že to vychází z toho pojmu "drobná stavba". Mně už, když paní ministryně, my se známe velmi dlouho, takže já se na ni směji, ona na mě také, ale na začátku, když se to začalo projednávat, tak tam byl pojem té "drobné stavby", že drobné stavby na soukromém pozemku budou bez povolení. Je tam také riziko, když si vám někdo na zahradě postaví chlívek pro prase, bude ho tam mít a budete ho muset v sousedství strpět. Může si postavit rozhlednu, co chce, protože dnes je to regulované, že můžete jako vedlejší stavbu postavit do 25 m2 k hlavní stavbě. Ale dnes můžete postavit cokoli, takže zahradu si zastavíte čímkoli, protože je to drobná stavba bez povolení. Ale! Teď se nám do toho vsunuly mobilheimy nebo mobilhousy, a to je tedy děs a běs. To, že si každý chce na svém pozemku, kde máte bytovou zástavbu, rodinné domky, postavit ruský srub a finský srub, to je děs a běs. Takže o tom, aby ta města nějak vypadala, o tom se vůbec nebavíme, to taháte za ocas všecko. Takže mobilheim, bylo řečeno, si můžete na zemědělské půdě postavit městečko z mobilhousů a nastěhovat tam sociálně nepřizpůsobivé. To teď půjde jednoduše.
A poslední zpráva z dnešního rána je kuriózní, že je zase nová vlna. A to jsou rekreační posedy. Takže v lese řešíme už, jestli ochrana přírody, co k tomu bude říkat, takže se nabízejí rekreační posedy 3+1 s koupelnou, asi s parkovacím místem. A bude po lese rozmístěna spousta rekreačních posedů. To všecko umožňuje to, že je to drobná stavba, na kterou nemá žádný stavební úřad žádnou kompetenci.
O integraci pracovníků bylo řečeno, ano, je to pro nás problém, protože buď si je necháme jako kvalitní pracovníky, nebo je rozpůlíme, rozřízneme je, půlku jich dáme do integrovaného úřadu, ale myslím si, že ti nepřejdou. Prostě dojde k tomu, že budeme mít problém, protože jsou tam kumulované funkce a ten pracovník životního prostředí dělá třeba ještě nějaké jiné věci a bude teď integrován. Ale on pravděpodobně žádný nepřejde. Tedy aspoň z těch vzdálenějších míst.
Velký problém je to, že podle mého soudu to bude končit žalobami, protože města, jak nebudou mít právo zasahovat do toho, sice budou obecným účastníkem řízení, tak jediná naše možnost bude správní žaloba a zastavit to. A je riziko, že budou přetížené soudy, protože se nebudeme moci jinak bránit, protože nějaký státní úředník v Hradci Králové vydá stavební povolení a my se to dozvíme dodatečně.
Co tam je důležité a zásadní z hlediska obcí, je dopad na místní infrastrukturu. Já se nebudu zabývat vodou, kanalizací, to je také samostatné téma. Možná že o tom kolega místopředseda tady pohovoří. To je prostě věc, že vám mohou povolit nějaký stavební záměr, který neodpovídá kapacitě vodovodů a kanalizace. A oni to prostě rozhodnou a vy budete povinni rekonstruovat tyto zdroje. Ale chci se zaměřit na místní komunikace. Máme místní silniční správní úřad, který rozhoduje o připojení určitého záměru na místní komunikace. Dovedu si představit, že my vyjednáváme s investorem, je to místní komunikace většinou u nás, co jsou okrajové části, tak je to zaasfaltovaná polňačka. To není žádná silnice, to je zaasfaltovaná polňačka. A to je ještě dobře, že má asfalt. A on na to povolí nějaký developerský projekt, 50 bytů. A oni budou na tu zaasfaltovanou polňačku napojeni, protože je to kategorie místní komunikace, veřejně přístupná. A my budeme v situaci, že za čas, za dva roky se to rozpadne, budeme povinni to rekonstruovat, uvést to do nějakého souladu, protože v podstatě ta silnice na to nikdy nebyla dělaná. Ale ten záměr někdo povolí a my budeme v situaci, že budeme muset opravovat. Pro nás to znamená, že místní lidé budou závidět a budou naštvaní na lidi, kteří tam bydlí v těch apartmánových domech, protože budeme muset platit komunikaci, která nebyla námi rozbita. To je poměrně vážná věc.
A poslední věc a už vás nebudu dál zdržovat, už to tady zaznělo, mně přišlo, že tím Národním stavebním úřadem v Ostravě už došlo k žertu, že si z nás už někdo dělá srandu a sám to nemyslí vážně. Já vůbec nemám nic proti tomu, aby se státní úřady různě rozprostřely po republice, ale Státní stavební úřad v Ostravě, který má nabrat 400 lidí, když všechny centrální orgány jsou v Praze, Ředitelství silnic a dálnic, ministerstvo dopravy, SŽ, všichni tito velcí investoři jsou v Praze, tak Státní stavební úřad bude v Ostravě. To je přece nešikovné. Ale tak jsem to bral už jako vtip a myslím si, že to všecko, co jsem vám tak nesourodě řekl, a už vás nebudu dál zdržovat, omlouvám se za to, ale byl jsem toho plný, to všechno směřuje k tomu, že nelze s tím dělat nic jiného, než zamítnout. A budu se modlit, že to tak pochopí i PS.
Děkuji za pozornost.
