EU se musí rozhodnout, jak s Čínou dál. A jestli v situaci, kdy nás čeká dlouhodobá konfrontace a ochlazení vztahů s Ruskem, chceme jít stejnou cestou i vůči Číně.
EU není ve stejné pozici jako USA, nesoupeří s Čínou o globální dominanci, zakládá si na své “soft power”. A měla by brát v potaz, že značná část světa, zejména Asie a Afrika, vidí Čínu jinak, než americkým soutěživým - a tedy konfrontačním - pohledem, jenž do nás hustí třeba pan Hála s paní Lomovou ze Sinopsisu, kteří si zde toto téma úspěšně monopolizovali a politici, kteří je neinvenčně a bez znalosti věci papouškují. Za studené války Čína nebyla spojencem SSSR proti Západu, naopak. Tento jednou užitečný kurs by bylo vhodné následovat, ne páchat strategickou chybu a konfrontací tlačit Čínu do sbližování s Ruskem.
Píše o tom zajímavě třeba senátor Mushahid Hussain v článku, publikovaném v americkém dvouměsíčníku The National Interest. Vydává ho think-tank Center for the National Interest, založený kdysi ex-prezidentem Nixonem, jehož čestným předsedou je Henry Kissinger. Článek vyšel pod působivým názvem “US China Policy Is Heading Towards Disaster” neboli “Čínská politika Spojených států směřuje ke katastrofě”.
Tak jsme jej se souhlasem autora a vydavatele přeložili a ZDE je.