Zajímavé je na tom to, že s tímto “strategicky autonomním” evropským textem musel na Radě souhlasit i český premiér P.Fiala. Tím se dost viditelně odchýlil od tónu, který slýcháme např. od předsedy Senátu Vystrčila, předsedkyně PS Pekarové-Adamové nebo ministra Lipavského. Ti všichni hovoří spíše konfrontačním slovníkem, známým třeba ze think-tanku Evropské hodnoty. Ten pro změnu oznámil před pár dny finanční problémy, redukci stavu i aktivit. Zároveň jeho šéf Janda ale nenechal nikoho na pochybách, že tažením proti Číně se hodlá “živit” - a tedy dojit své americké a tchajwanské sponzory - i nadále. Dokonce se v rozhovoru vyjádřil, že by z ČR rád udělal jakýsi centrální evropský “hub” všech protičínských aktivit (ZDE).
To už podle mého názoru hraničí s poškozováním české zahraniční politiky a bylo by záhodno tuto “nevládní”’instituci začít zcela ignorovat, nikoliv ji s sebou vozit na oficiální cesty (Pekarová-Adamová). Bohužel v pavučině pana Jandy se mezitím zachytil i Hrad (o zpravodajských službách nepochybuji už dávno), takže očekávám ještě další komplikace. Je veřejným tajemstvím, že náš největší obchodní partner Německo (jehož největším obchodním partnerem je zase Čína) se na zdejší tchajwanské tance již dívá s pozdviženým obočím.
K ekonomickým vazbám poslední věc: Čína čerstvě oznámila, že uvalí restrikce na vývoz germania a gallia, dvou vzácných kovů, nezbytných pro čipový průmysl, což vyvolalo ve světě jistou paniku (třeba ZDE). Názvem jednoho z dílů Hvězdných válek bychom ovšem mohli říci “Empire Strikes Back”, protože jde o reciproční reakci na již dříve zavedené restrikce ze strany USA (a pár dalších zemí) na vývoz některých čipových technologií do Číny. Je to zároveň dost čitelný důkaz toho, že v dnešním multipolárním, ekonomicky globalizovaném světě již není žádné centrum natolik dominantní, aby mohlo podnikat jednostranné kroky bez rizika adekvátní protireakce.