S bížícím se termínem voleb do krajů se prudce zvyšuje počet analýz, článků, úvah a úvodníků, které se snaží bagatelizovat možnosti krajů v odporu proti nelegální imigraci a rizikům, které z toho vyplývají. Zároveň se, více či méně zakrytě, útočí proti subjektům, které mají tuto otázku ve svém programu. S tím, že vlastně ani nic jiného v programu nemají. A že vlastní nic nemá cenu, a je to zbytečné, atd.atp.

   Koalice hnutí Svoboda a Přímá Demokracie – Tomio Okamura a Strana Práv Občanů samozřejmě má tuto problematiku na prvním místě své programové činnosti. Každý soudný člověk vidí, musí vidět, že se jedná o ohrožení samé podstaty a existence evropské civilizace a tím, logicky, i naší země.  Argumentů, věcných, už bylo řečeno tolik, že není nutné přinášet další a další. I když pro některé zabedněnce možná ano, pokud je budou chtít vůbec vnímat.

Vnašich programových záměrech však není pouze otázka nelegální imigrace. Těch praktických a konkrétních úkolů a záměrů je tam víc.

  Například snaha bank o zrušení hotových peněz. Nikdy by mě nenapadlo, že se obrana hotovostních plateb a vlastní měny, stane jedním z atributů boje za svobodu a proti totalitarismu.
Tragedií ovšem je, že mnoho, možná že i většina občanů, zejména mladší generace, netuší, která bije. Svým nadšením pro stále nové elektronické vymyšlenosti, bezhotovostní platební styk, různé speciální karty, programové aplikace v telefonech, pomáhají k vlastnímu zotročení. A není nikdo, kdo by je varoval, kdo by je přesvědčil, že bude zle.  Nejsme fanaticky proti novým technologiím. Jen nám pud sebezáchovy říká, že je třeba si neustále chránit záda, záložní cestu. Která nepůjde jen tak zlikvidovat. Doslova nesázet vše na jednu kartu, v tomto případě platební. Ale jak to zařídit, když Evropě vládno ignoranti, často uplacení funkcemi?

   Z hlediska programových cílů naše Koalice SPD – Tomio Okamura a SPO prosazuje  posílení prvků přímé demokracie, nejen referendum, ale i přímou volbu a, zejména a hlavně, odvolatelnost politiků. To může zvýšit zájem občanské veřejnosti o zapojení do řešení mnoha problémů.

V konečném důsledku i třeba řešení členství v EU, případně v NATO. Ale začít se musí od podstaty. A ta je, že se ve volbách (ne)nechají zvolit stranické klaky,  které pak na názor občanů zvyska kašlou, protože jsou neodvolatelní a nepostižitelní. Hlavní příčinou odporu k nástrojům přímé demokracie, referendu, a jeho jiné formě v přímé volbě a odvolatelnosti!!! politiků,  je právě strach tzv. "elit" ze ztráty beztrestnosti. Kdyby se jenom tohle, pro začátek, v rámci krajů, podařilo rozhýbat, tak je to naděje.

 A také prosazování maximálně možného návratu strategických komodit a činností do veřejných rukou. Nejen pitná voda a suroviny, ale i vlastní měna a platební systém odolný zásahům z venku, a energetická a potravinová soběstačnost.
V neposlední řadě obrana veřejného školství, zdravotního systému, veřejné dopavní sítě. Je těch námětů jistě víc, ale jde o princip. Princip obrany národních zájmů, princip budování národního hospodářství a jeho prosperity.

Nenechme si vnutit poraženectví. Víme co, a víme jak. Jen je potřeba jít k volbám.