Do probíhající diskuze o státním rozpočtu mi dovolte také sdělit moje stanovisko a tak, jak tady říkal kolega Stanjura, že rozpočet nikdo nehájí, tak já budu jedním z těch, kteří možná ten rozpočet trošku okomentují kladně.
Chtěl bych říci, že návrh rozpočtu navazuje na letošní proaktivní rozpočet letošního roku a že se vyznačuje třemi základními aspekty: Jednak snižuje deficit, je prorůstový a vysílá další pozitivní signály do ekonomiky.
Dovolte mi, abychom se na to podívali spolu trošku podrobněji.
Chtěl bych říci, že prožíváme období solidního hospodářského oživení po dlouhodobé masivní a globální recesi, za kterou nemůžeme, ale která poukázala na slabiny, nebo odhalila slabiny naší fiskální politiky, stejně jako fiskální politiky ostatních evropských zemí.
Jak jsem už řekl, návrh rozpočtu na příští rok navazuje na letošní rozpočet, který byl proaktivní a měl za úkol podpořit hospodářský růst, měl za úkol podpořit zaměstnanost a třetí věc, kterou bych chtěl zmínit, měl změnit sentiment v ekonomice, tedy náladu, měl změnit z té negativní, která tady ještě panovala v loňském roce, na pozitivní. A myslím si, že se to podařilo, že dnes už se veřejnost a obyvatelstvo dívá na ekonomiku daleko pozitivnějším způsobem než loni, ta nedůvěra je daleko menší.
První z charakteristik rozpočtu, tak jak jsem o nich mluvil, je, že snižuje deficit ze 100 mld. Kč, kterým byl zatížen návrh rozpočtu na letošní rok, na 70 mld., tedy o 30 mld. méně. Je dobře, že v letech, kdy se daří, kdy je hospodářský růst, se buďto šetří nebo se alespoň snižuje deficit, tak jako v minulých letech a podle střednědobého výhledu se bude snižovat ještě dále, nebo je v plánu deficit snižovat ještě dále až do pokud možno vyrovnaného hospodaření. Považuji to za samozřejmý a správný krok.
Když se podíváme do rozpočtů let minulých, tak já vnímám, že byla období, kdy byl hospodářský růst, ale přesto se deficit nesnižoval, naopak se ještě navíc pumpovaly peníze do ekonomiky. Ale znám také období, např. léta 2010 až 2012, kdy v letech hubených, v letech recese, se pod záštitou nebo mantrou snižování deficitu naopak prodlužovala recese, ve které naše země byla, což mělo za následek také mj. to, že se zvyšovala nezaměstnanost a stát vedle toho, že šetřil deficit, tak na druhé straně musel dávat více peněz na podporu nezaměstnanosti nebo na výplatu dávek v nezaměstnanosti, a také musel více sanovat zdravotní a penzijní připojištění. Takže na jednu stranu jsme snižovali deficit, ale na druhou stranu stát musel dávat více peněz, protože byla vyšší nezaměstnanost.
Chci tedy tím říci, že je dobře, že návrh rozpočtu na rok 2016 je pozitivní v tom, že snižuje deficit.
Je zde ještě jedna okolnost, v této souvislosti hodná zřetele, neboť se oprávněně očekává, že skutečný deficit letošního roku bude nižší, možná podstatně nižší, než je plánovaných 100 mld. korun. Stejně tak tomu bylo i vloni.
Pokud chceme vyšší tempo snižování deficitu, o čemž se tady vede jistě legitimní debata, jestli to má být více, nebo kolik miliard korun, tak můžeme k tomu říci - buďme solidární, plaťme všichni daně jak máme, tak jak se snaží ve svých krocích Ministerstvo financí na to poukázat.
Můžeme také samozřejmě šetřit výdaje. Chtěl bych tady poukázat na věc, na kterou zatím moc nikdo nepoukázal, šetřit výdaje se také dají tím, že se řádně a včas dělá údržba a opravy movitého i nemovitého majetku, ne až ex post, když už to stojí mnohem více peněz.
K druhému aspektu. Stejně jako vloni, návrh rozpočtu podporuje hospodářský růst. Ten dnes - tedy ten hospodářský růst - můžeme klasifikovat nebo charakterizovat už jako stabilní a poměrně masivní, alespoň v tom smyslu, že jde napříč jednotlivými odvětvími národního hospodářství.
Jako prorůstový návrh rozpočtu spatřuji v tom, že podporuje investice, zejména do dopravní infrastruktury, podporuje také investice do vědy, výzkumu, inovací. Mezi další priority vlády patří také obrana, protože plníme spojenecké závazky vůči NATO jenom z padesáti procent, také zvýšené výdaje na naši bezpečnost, to souvisí s celkovou bezpečnostní situací a také s imigrací, s imigrační vlnou. Rozpočet se také zvýšeným způsobem věnuje školství. Už o tom dnes bylo hovořeno.
Musím říci, že letos, i přes kritiku opozice, jsme mohli sledovat na našich dálnicích, silnicích a na železnici velkou aktivitu právě při opravách silnic a komunikací. Tolik výluk a tolik objížděk jsme snad ještě nikdy nezažili, ale také to znamenalo velké zdržení v dopravních zácpách.
To všechno se stalo i přes tristní stav v přípravě nových dopravních investic z let minulých. Bohužel musím říci, že u mnohých oprav se projevil vliv zdecimovaných kapacit tuzemských národních firem a tím se samozřejmě prodlužují ty opravy. Bohužel je to vliv onoho snižování deficitu v nepravou chvíli.
K tomu ještě přistupuje další záležitost, to je zvyšování platů ve státní sféře, stejně jako letos, a připojila se k tomu soukromá sféra, tak doufejme, že se i na rok k tomu připojí soukromá sféra. Já jsem si nikdy nemyslel, že přiměřené zvyšování platů v mezích možností růstu hrubého domácího produktu - že nikdy není prostě projídání rozpočtu nebo ekonomiky, že to je záležitost spotřeby domácností, spotřeba domácností je standardní makroekonomický nástroj daleko větší síly a účinnosti, než je celý státní rozpočet. Koneckonců hlavním tahounem dnešního hospodářského růstu v České republice je právě spotřeba domácností.
Chtěl bych tedy říci, že návrh rozpočtu na příští rok vysílá do ekonomiky stále pozitivní signály, stále nabádá k tomu pozitivnímu sentimentu, že není třeba se ekonomiky bát a že je třeba možno investovat a hospodařit, plánovat si věci budoucí.
Závěrem mi dovolte říct, že tedy nesdílím kritiku opozice, že vnímám návrh rozpočtu, který má ty 3 aspekty, snižuje deficit, je prorůstový a vysílá stále pozitivní signály do ekonomiky. A doufejme, že to v příštím roce bude stejné jako v roce minulém a letošním a pokud bude deficit vyšší než je plánovaný návrhem státního rozpočtu, tak ten přebytek, inkaso případných daní z vyššího hospodářského růstu než je plánovaný, bude také věnován výrazným způsobem na další snižování deficitu.
