První březnovou sobotu proběhly na Slovensku parlamentní volby.  Výsledkem je, že Robert Fico ztratil parlamentní většinu a dosáhl jedva 1/3 mandátů (v 150 členné Národní radě SR spadl z 85 na 49 křesel)  A že v předvečer slovenského předsednictví EU bude problém sestavit nějakou slovenskou vládu, natož  vládu proevropsky zaměřenou.

      Dominantou slovenské politické scény byl dosud subjekt „SMER – sociálna demokracia“. Levicové uskupení, které od roku 1999 postupně pohltilo SDĹ a další levici.  Gravitační pole SMERu působilo na ostatní levici opravdu silně. Na rozdíl od ČR se i díky tomu Komunistická strana Slovenska (v letech 2002-2006 ještě parlamentní strana), dostala jen na 0,6%.  VZDOR- strana práce dokonce jen 0,1% a Strana zelených jen 0,7%.

      SMER vyhrál volby v roce 2006 i v roce 2010.  Když se proti vítěznému Ficovi spojila pravice pod vedením Ivety Radičové, dlouho to nevydrželo. Slovensko šlo na jaře 2012 k předčasným volbám.  Suverénní výsledek 44% byl tehdy pro SMER vrchol. Zjevně od té doby už ale jeho pozice slábne.  Své udělaly korupční aféry - v roce 2014 kvůli podezření padl předseda Národní rady SR  Pavel Paška. Něco naznačila i prohra Fica v prezidentských volbách  proti Andreji Kiškovi.

       Fico se ujal vlády už v době, kdy Evropa mohla vykročit z finanční krize.  Ekonomický růst, zahraniční investice (britská automobilka Jaguár Land Rover u Nitry), to vše přinášelo naději. Nabízelo se akcentovat témata školství a zdravotnictví v reakci na protesty zdravotníků a učitelů.  Na Slovensku je také chronicky zanedbané téma regionální chudoby. Sociálně agenda a slib sociálních balíčků ale zapadly pod záměrným akcentováním migračního tématu.

     Populistická sázka Fica na islamofobii ale vystrašené voliče krajní pravici zjevně neodtáhla. Měl tedy SMER v této věci ještě přidat a nebo tímto akcentem spíše voliče odradil ? Kancelář českého prezidenta přišla s hypotézou, že  vzestup Kotleby zavinila „nepřátelská“, liberální média. Osobně bych místo dohnat a předehnat populisty raději viděl aby levice (nejen na Slovensku) řešila více sociální agendu. Rozpoutaných xenofobních nálad se těžko zbavuje a přesně do této situace se Slovensko po volbách posunulo.

      Napodobování extrémistů je bohužel legitimizuje a zbytečně z nich vyrábí seriozního konkurenta. Jako Viktor Orbán  už musí soutěžit s Jobbikem, tak Robertu Ficovi vyrostl konkurent v LSNS a SNS. Již v období 2006-2010 vládl Fico spolu s HZDS a se SNS, i když kontroverzní Vlado Mečiar či krajně nacionální Ján Slota se přímo do vlády nedostali. Nyní se do slovenského parlamentu SNS, vedená v současnosti Andrejem Dankem opět vrátila. V Německu podobně působí „Alternative fur Deutschland“ a Francouze straší „Fronte national“.

       Slovenská SNS dnes není v Národní radě sama -  obavy budí postup ještě extrémnější LSNS banskobystrického župana Mariana Kotleby, neskrývající svůj obdiv k časům slovenského štátu (svého času označil Slovenské národní povstání za puč na Tisův režim). Tito fašizující extrémisté dosáhli na 14 křesel a jejich působení už nelze banalizovat jako marginální. V živé paměti je jak samozvaný vůdce Kotleba chodil v černé uniformě podobné Hlinkově gardě a vykřikoval pozdrav „na stráž“.

     Lze ocenit, že český prezident Miloš Zeman neváhal Mariána Kotlebu a jeho stranu  po volbách označit za fašistické. Škoda jen, že stejně čitelný nedokázal být doma v ČŘ ve vztahu k šéfovi hnutí IvČRN  Konvičkovi. Na Slovensku LSNS volilo přes 200 tisíc Slováků a mezi nimi hodně mladí voliči. Okouzlila je představa tvrdé ruky hájící bílé Slovensko ? Pro Kotletu jsou  Romové v osadách na východě  jenom parazité a ne plnoprávní občané.

     Problémem Slovenska není jen slábnoucí kondice levice a nástup extrémistů. Je jím také letitá dezintegrace standardní pravice Naprosto propadla dzurindovská „Slovenská demokratická a křesťanská unie – Demokratická strana“. Tradiční konzervativní KDH po čtvrt století vypadlo z parlamentu. Leaderem pravice se stala „Svoboda a Solidarita“, strana kterou založil v roce 2009 ekonom Richard Sulík (má 21 křesel).Další pravicové uskupení „OĹANO“ (Obyčejní ludia a nezávisle osobnosti) vedené Igorem Matovičem má jen 19 křesel. Nový subjekt „Síeť“ (vedený bývalým členem KDH Rado Procházkou) zůstal hluboko za svým očekáváním . Trvalka slovenského parlamentu je šéf maďarského  „Most –Hid“ Béla Bugár, o kterého může stát jak Robert Fico tak pravicové strany a drží tak možná v rukou klíč k budoucímu slovenskému vládnutí.

     Neschopnost sestavit levicovou či pravicovou vládu může směřovat k předčasným volbám. Je tu ale možnost i širokých pravolevých koalic či  vláda menšinová. Tichou podporu takové vládě už naznačila strana  „Jsme rodina“, .konzervativní a populisticky protimigrační projekt, do kterého investoval svojský zbohatlík Boris Kolár. Možnosti stabilní dohody jsou omezené. Možné je, že premiérem nové nebude předseda SMER Robert Fico ale někdo jiný.