V předvolební kampani je dosud upozaděn pravolevý duel.  Hořekování nad stranickou politikou vede k iluzi, že nové subjekty bez historie a odpovědnosti k své sociální základně, upřednostňující líbivá hesla před čitelným programovým závazkem, mohou přinést změnu.  Tyto strany nepřináší nové osobnosti do politiky, ale jde jim o moc a vlastní zájmy. Může se tak stát, že se změna konat nebude, naopak že se prohloubí dosavadní chaos a roztříštěnost na české politické scéně.

        Toto riziko napovídají  výsledky posledního předvolebního průzkumu TNS Aisa, zveřejněného v neděli 20. října. Do Poslanecké sněmovny by se za levici dostala KSČM (14%) a středolevá ČSSD (23%) se součtem volebního výsledku pouhých 37%.

     Na pravé polovině politického spektra se vedle TOP09 (10%)  ODS (7%), které se lísají k ČSSD ale hrají hlavně na své přežití, mají dostat do sněmovny ještě babišovci prostřednictvím ANO2011 (16%), též Okamurův Úsvit (6%) a KDU-ČSL (6%), se součtem volebního výsledku 45%.

      Přes to že hodnotě jsou voliči v ČR s převahou zakotveni na levici, hrozí že politickou levici opět přečíslí pravice. Jak je to možné, když po 7 letech vlády pravice tato skončila s tak opravdu nevídaným krachem.Je to především proto, že je v kampani zamlžována podstata sociálního zájmu voliče, který by ho měl obracet jasněji do leva.

     Vezměme  jak by měly vypadat první kroky nové vlády. Nikdo kromě levice a v jejím rámci silná KSČM nezajistí zavedení zákona o majetkových přiznáních či prodloužení lhůt na promlčení majetkových zločinů. Pokud jde o veřejné finance, tak jedině levice  sundá naší zemi z kroku ohlávku tupých škrtů a nečerpaných evropských zdrojů. Levice zajistí stabilitu zdravotního pojištění zvýšením plateb za stání pojištěnce a trvalým odstropováním pojistných odvodů.

     Stejně je to s korekcí největších nesmyslů zavedených předchozí vládou. KSČM určitě necouvne od požadavku revize církevních restitucí ani od nalezení způsobu jak ukončit privátní 2. penzijní pilíř a ochránit systém státního důchodového pojištění  Podobně je tomu se zavedením skutečné solidarity do daňového systému, kterého se bojí pravice jak čert kříže.

   ODS a TOP09 není evidentně ochotna ustoupit od svých receptů, které prosazovala v minulých letech. Od babišovců slyšíme jen fráze o průhledném a fungujícím systému, řeči, které jsme mohli slyšet už před volbami v roce 2010. Jak to skončilo, víme. Masivní a nákladná kampaň A. Babiše, pro  jejíchž  úspěch byl ochoten skoupit klíčová česká média, ukazují na možnost Berlusconizace českého politického prostředí.  Aureola úspěšného miliardáře  není zárukou, že jeho zájem bude odpovídat zájmům těch nejchudších.

     Lidovci  ve svém programu mají sociální stabilitu, ale jejich rétoriku kazí vzpomínka jak v minulosti vládli s pravicí a jejich neústupné odmítání spolupráce s KSČM.  A také jejich vstřícní vztah k rozdávání miliard v rámci zákona o vztahu církví a státu. O  mlhovině podivného konglomerátu podnikatele Okanut a bývalého superguru Věcí veřejných Víta Bárty ani nemluvě.

     Ještě je čas uvědomit si své skutečné zájmy. A volit podle toho. V krajích už levicové koalice vládnou a konec světa nenastal. naopak., Takže proč to nedotáhnout do konce i na centrální, celostátní úrovni.  Nechceme-li znovu vládu pravice a pokud se chceme vyhnout i pokušení na velkou koalici (např. ČSSD a ANO2011) tak jasným hlídačem změny do leva jsou komunisté.  Za KSČM jsme na tento nový typ odpovědnosti připraveni.