Po týdny nás zaplavovaly různé firmy svými průzkumy volebních preferencí. Často nabízely i odhad potenciálu jednotlivých kandidátek a modely možného volebního výsledku. Tedy k průzkumům přidávaly svůj odhad, jak se zachovají nerozhodnutí volič.

A protože rozhodnutých voličů není zase tolik, tak se tyto odhady často lišily mezi sebou a mohou se lišit i od skutečných výsledků. Nejlepším šetřením politických preferencí občanů je totiž nakonec volební výsledek. A ten zase ovlivní účast těch, kteří přemohou svoji nechuť jít volit.

Znovu v tuto chvíli si zopakujme, jak důležité je nenechat se otrávit předvolebním divadlem často plným faulů a laciného podbízení. O tom, kdo bude skutečně dobrým zástupem občanů, přeci nerozhoduje, kolik prodá koblih či utratí peněz za lechtivé a provokativní billboardy. Tomu se pak říká kupovat zajíce v pytli.

Volby nebudou svátkem demokracie, když po nich bude přicházet zklamání, komu že jsme to zase skončili na lep. Dobrý zastupitel či senátor nevystačí s nekonkrétním slibem »prostě to udělám«. Neslibuje hory, doly, černý les, aby se po volbách spojil třeba s čertem a na své mnohomluvné sliby zapomněl.

Lidé jsou právem rozzlobení, že zvolení politici uchopili svou roli ve veřejné správě jako příležitost pro sebe a své zájmy a všemožně obcházejí pravidla o střetu zájmu. Ještě v přímější podobě je to zřejmé u stran, které vznikly jako podnikatelské projekty.

Podobné projekty se i dnes ucházejí o hlasy občanů. Z politické letargie může lidi probudit jen, když ucítí, že konečně jde skutečně o ně, a ne jen o něčí byznys s veřejnými prostředky a veřejnými zakázkami. Že bude hlas občana platit i po volbách. Že bude mít smysl zapojit se do rozhodování o chodu obce, města či země.

Kandidáti, kteří to dobře chápou a jsou připraveni k tomu vytvořit co nejlepší podmínky, jsou právě kandidáti KSČM. Koneckonců jsou to právě oni, kdo mají ve svých programech posílení prvků participace a informační demokracie.

Za pár okamžiků přistoupíme k volebním urnám. Jsou signály, že stále ještě řada lidí do posledního okamžiku váhá a hrozí nízká volební účast. Kdo ale přemýšlí o skutečné změně, někde ta změna musí začít. A tím začátkem může být volební akt. A rozhodnout může opravdu každý hlas.