Sociální ekonomika
Děkuji Vám za Vaše vhledy! Vaši obhajobu individualismu beru. Ráda bych ještě něco řekla k té práci. Zmínil jste, že znevolňující charakter práce není nevyhnutelný. Určitě znáte Marxovu úvahu o "odcizené práci" ("Entfremdete Arbeit"). Podle toho, co vidím okolo sebe, mám dojem, že sedí i na dnešní dobu: Lidé často vykonávají z nutnosti pro peníze i práci, kterou nepovažují za smysluplnou, a jsou jen kolečkem v soustrojí produkujícím zisk pro někoho jiného. Jejich práce dokonce v důsledku může i škodit životnímu prostředí nebo jiným lidem. Neproduktivní život v bukolické obščině mezi Indiány nebo dokonce na Ostrově zapomnění se z tohoto pohledu jeví jako zodpovědnější (podle hesla "alespoň neškodit") než ekonomickou nutností podmíněné přispívání k provozu onoho obludného stroje na zisk, kterému nesejde na lidech ani na přírodě. Samozřejmě že takový útěk není ideální možnost, to máte pravdu. Co si v této souvislosti myslíte o tzv. "sociální ekonomice" (NGO)? Myslíte, že je to cesta správným směrem? Jak vidíte budoucnost této oblasti? Myslíte si, že tento trend je projevem přirozeně probíhající transformace kapitalistického systému v nějakou formu decentralizovaného socialismu / komunismu? A co fenomén tzv. "společenské odpovědnosti firem"? Je projevem svědomí společnosti a skutečných hlubších proměn směřujících k větší citlivosti systému a nebo jde jen o jakousi masku? Jak se k tomu stavíte? PS. Ten Váš článek o OSVČ = výborně! Děkuji za prezentaci realistického pohledu!
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Tradiční sociální stát prošel fází byrokratického bujení a narazil na své limity, proto je důležité při jeho obraně myslet na zvýšení jeho efektivnosti a rozšíření jeho funkcí. Mluvíme-li o tzv.sociánlím mixu, má se na mysli kooperace a partnerství veřejné sféry s občanským a privátním sektorem. To samozřejmě neznamená privatizaci veřejných služeb, ani fatální komodifikaci její nabídky. nemylsím ovšem že takto dojde k nějaké hladké evoluci (transformaci) do postkapitalismu - kapitálivý vztah jako jádro společenskývch vtahů je zachován.
Co neuškodí si uvědomit : Ani bezplatné služby samozřejmě nejsou za darmo, musí své náklady nějak hradit. Proto je přínosem zapojení motivačního potenciálu sociálního podnikání NGO profitních i neprofitních - veřejné staky jsou často tzv. smíšené a tím je umožněno i vícezdrojové fiancování jejich zajišťování. Sociální mix je pružnější, ale je třeba vždy myslet na to aby režie nabídky osciálních služeb nebyla vyšší než ta zajiš´tovaná dosud monopolně veřejným sektorem
Jinak kategorie Entfremdung (odcizení) je příspěvkem kalsické německé filosife - najdeme ji už u Hegela. Známe docizení člověka jiným individuím i své podsatě jako rodové bytosti, známe docizení poltické (moci, ideologie). U Marxe lze nalést rozpracované ddcizeníspolečenské práce v souvslostis individuálním přivlastńováním jejích výsledků. Mylsím, že s toohle kategorií lze pracovat i dnes.
P.S. nic proti těm co najdou azyl v oné "bukolické selance", ale vnutit to světu jako obecný modus vivendi lze těžko - moderní systém ekonomických vtztahů to i přes rozšiřování psot industriálních technologií nedovoluje. Tady ta ekonomická a obecně civlizační nutnost působí.
