Alternativa penzijní reformy
Pane poslanče, mohu se zeptat jakou reformu důchodů by jste volil Vy? děkuji za odpověď
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Tzv. první bezděkova komise v předchozích volebních obdobích sice ověřila demokragfické důsledky stárnutí populace, ale z jejích modelací vyšlo, že vinu na nstabilitě nemá veřejný průběžný systém (ten dosavadní) sám o sobě a že za určitých podmínek zajistí stabilitu v systému i on. Tato komise měla ještě obecné zadání a ne jako podzějíší komise, která už yvcházela jen ze zadání spočítat nastavení soukromého spoření. To vedlo k zúžení politického konsensu nad reformou a k dnešnímu požadavku opozice odložit vládní reformu minimáloně o dva roky.
Důsledky stárnutí populace může vyřešit stablizace zdrojů plynoucí do veřejného penzijního systému. Souvisí to především s vyšší zaměstnaností (v EU se používá pojem plná zaměstnanost, tj. o zaměstnání každého kdo máopravdu zájem, tzv. dobrovolná nezaměstanst se pohybuje kolem 2-3%). Pracující člověk odvádí do systému pojistné, nezaměstnaný nikoliv. Dále to souvisí s růstem produktivity práce a vývojem mezd - s vyšší mzdou jako se základem, od kterého se počítají pojistné odvody, také roste objem zdrojů.
Ve zmiňované komisi byly také navrženy dodatečné zdroje (kromě pojistných odvodů) - systémově šlo o odklonění určitého dańového výnosu v rámci rozpočtového určení daní. V úvahu při nestabilitách v ekonomickém vývoji přicházejí mimořádné dzroje - tj. především podlí z dividen státních podniků. Poslední šancí jak učinit veřejný, průběžný systém je úprava jeho parametrů - týká se to zejm. pravidel odchodu do důchodu, zápočtové lhůty atd.
Zvýše řečeného vyplývá reálná šance na pokračování tzv. prvního pilíře, ted veřejného,solidárního, státem garantovaného, průběžně financovaného systému klidně i dál. Argument, že je neudržitelný neplatí. To samozřejmě nevylučuje využívat také soukromého spoření na stáří (tzv. druhý a třetí pilíř), ovšem bez oslabujícího vyvedení peněz z pilíře prvního.
Tato forma by ale byla funkcí bohantutí společnosti, byla by jen pro ty solventní klienty, kteří se rozhodnou nad rámec solidárního systému si něco šetřit navíc aniž byse oslabila solidarita - asi by tu došlo ke kompelxnímu nastavení systémů veřejně podporovaného penzijního připojištění, kapitálových fondů či připojištění ze strany zaměstnavatele (možná i s využitím dalších spořících produktů tzv. čtvrtý pilířú. V současné dluhové krizi je ovšem výnosnost kapitálového spoření nízká a hnát do této formy co nevíce lidí je vzájmů finančních institucí nikoliv klientů.
