Jakkoliv schvaluji potřebu dílčí novelizace více než 20 let starého zákona, jako aktivní myslivec nepovažuji aktuální návrh za dostatečně kvalitní.
Myslivost je nehmotným kulturním dědictvím představující soubor činností vykonávaných ve vztahu k přírodě a zvěři. Laická veřejnost mnohdy vidí jen ulovenou zvěř, nikoli již myslivce, který přikrmuje např. srnčí zvěř, aby přežila zimu. Stejně tak se příliš nehovoří o péči myslivců o přírodu, která je naším nejcennějším dědictvím.
Jedním z cílů novely je posílení práv vlastníků pozemků (VP). Pokud však kdokoli tvrdí, že jsou VP upozaďováni při výkonu práva myslivosti, tak nemluví celou pravdu. VP jsou ze zákona sdruženi do tzv. honebních společenstev, která rozhodují o tom, jak s honitbou naloží. VP tak mohou na valné hromadě honebního společenství rozhodnout, kterému mysliveckému spolku bude honitba pronajata. Každý z VP má pak přednostní právo, aby byl přijat za člena tohoto spolku dříve než jiný zájemce. Nejen tyto nástroje zná již současná úprava.
Přesto jde navrhovaná novela mnohem dále. Například se navrhuje doplnit, aby VP na každých svých 30 hektarů půdy obdržel jednu povolenku k lovu a mohli ji přenechat např. svému zaměstnanci nebo osobě blízké. V honitbě se tak mají vedle členů mysliveckého spolku pohybovat i lidé, kteří nemusí mít patřičný vztah k danému místu. Novela pak výslovně neřeší ani např. povinnosti těchto osob týkající se již zmíněného přikrmování zvěře v době nouze. Opravdu chceme lesy plné lovců, jako to známe z jiných států?
Další zásadní změnou má být snížení minimální výměry honitby ze současných 500 ha na polovinu. Nedává to smysl. Z výzkumů vyplývá, že pro migrující zvěř, péči o ni i efektivní hospodaření v honitbě je ideálních 1500 ha. Novela jde tedy opačnou cestou, což může vést k tomu, že se místo starosti o přírodu bude ve velkém řešit kolíkování nových honiteb.
Nesouhlasím také se způsobem, jakým Ministerstvo zemědělství ke změně přistupuje. Děje se tak velice rychle bez dostatečného vhledu do problematiky. Diskuze nad problematickými otázkami zatím nevede k přijatelným kompromisům. Těší mě, že si to společně se mnou myslí i většina poslaneckého klubu STAN.
