Přehrady sucho nevyřeší

Ing. Jiří Kadeřávek

Svobodu (nekoupíte, tu) si volíte

Přehrady sucho nevyřeší

Stavba nových přehrad je MZ prezentována jako nástroj boje proti suchu. Stále se tak opakuje situace, že opatření pro zajištění zásobování obyvatelstva vodou jsou prezentována jako krajinotvorná v rámci boje proti sucha.

Stavba nových přehrad ¹⁾ je MZ prezentována jako nástroj boje proti suchu. Kdyby tomu tak bylo, muselo by ale s návrhem přijít ministerstvo životního prostředí. Nic takového se ovšem neděje. Přírodu nám budou formovat zemědělci, kteří ji vnímají jako výrobní prostředek.

A tak zatímco Česká republika zvažuje stavbu dalších přehrad, Francie i USA pokračují v osvobozování řek jejich rušením²⁾.

Sucho v krajině opravdu nevyřeší přehrady,vodovody a kanalizace a stavební a betonářská loby. Voda uzavřená do umělých objektů vytvořených člověkem je voda, která v krajině chybí. Voda ve vodovodech a vodojemech a přehradách způsobuje v okolní krajině sucho. Sucho zhoršuje půdní erozi a proměňuje naši krajinu v savanu. Nikdo to nezná lépe, než obyvatelé Jižní Moravy. Novomlýnské nádrže nijakým způsobem nepomáhají tomu, aby se krajina okolo Pálavy nezačínala postupně měnit v poušť.

Každý se můžeme sám sebe zeptat, zda chceme žít ve vyschlé krajině s luxusem tekoucí vody z kohoutku, kterou nám přivádí za drahé peníze dálkové vodovody, nebo chceme žít v zelené krajině a vodu si moci čerpat ze studny v sousedství. Protože o ničem jiném toto dilema není. Voda v krajině znamená vodu ve studních. Naopak stavba přehrad je hašení požáru, který svou neohleduplností k přírodě sami přiživujeme.

Při pozorování přirozeně meandrujících potůčků a řek si uvědomíte, co jsou přirozené rezervoáry vody v krajině a co jsou opravdová opatření pro její zadržení. Změřte si délku složeného metru a porovnejte ji s metrem roztaženým. Dostanete obrázek o tom, kolikrát více vody dokáží zadržet nezregulované a zastíněné vodní toky.

Každý, kdo bydlí na větrné hůrce ví, jak před větrem a suchem chránit nejen sebe, ale i dům, rostliny a svůj pozemek jako celek. Výsadbou živých plotů, větrolamů, zeleně jako takové. Proč to ale neví zemědělec hospodařící v sousedství a nechává na nekonečných lánech vystavovat půdu parnému slunci a neustálým větrům? Proč s odkazem na pohyb techniky nedovolí vysadit aleje podél polních cest? Opravdu je zemědělec ten, kdo umí pracovat se suchem? Čest těm zemědělcům, kteří tato opatření umí uvést v život. Bohužel, naše zemědělství řídí velkokapitál, nikoliv drobný ekologicky smýšlející zemědělec.

Čísla říkají, že zdravá česká krajina by uměla zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody ³⁾. Kvůli špatnému hospodaření však v současnosti zadrží o 3,3 miliardy vody méně, zhruba jen 5,04 miliardy. Přehrady, které plánuje MZ mají dohromady zadržet 200 mil. kubíků. Navíc vody, která se nebude nacházet v krajině, ale v přehradě. To je veliký rozdíl. Je zde opravdu obrovský prostor pro zlepšení situace. Zlepšení však nedosáhneme budováním dalších přehrad spojeným často s dalším odlesňováním.

Abyste měli představu o čem hovořím, podívejte se na mapku Mikulovska⁴⁾. I bez hraniční čáry snadno poznáte, kde začíná Rakousko a kde končí země Agrofertu. Rakouské zemědělství neprošlo procesem kolektivizace a hospodaření na zemědělské půdě má tak zcela jiné parametry. Cílem ministerstva zemědělství musí být napravit škody, ke kterým v rámci kolektivizace došlo. Všichni víme o co jde a jak toho dosáhnout. Že by nasměrováním zemědělských dotací šlo zemědělce donutit rozdělit nekonečné lány, vysadit remízky a aleje a obnovit meze. Jenže to by neprospívalo byznysu, a tomu řepkovému už vůbec ne. A premiérem naší země je velkostatkář.

Až si někdo bude pochvalovat tuto vládu a stěžovat si zároveň, že mu na zahradě usychají stromy, připomeňte mu tu jednoduchou souvislost. Že to, že nekonečný řepkový lán připomíná poušť není jen pouhá náhoda, ale že je v tom skryta příčina jeho usychající zahrady.

Jaké máme ale další možnosti? Přináší nám je progresivní technologie pěstování. Hydroponie či akvaponie vyžadují často pouze zlomek vody pro produkci objemu plodin srovnatelného s klasickými metodami zemědělství. Vertikální fotovoltaické panely⁵⁾ zase mohou sloužit jako zdroj čisté energie a infrastruktury pro zavlažovací systémy nebo skleníky a zároveň jako opatření proti větrné erozi a splavování zeminy.

Naším městům mohou pomoci například zelené střechy. Dokáží zvlhčit mikroklima a energii slunce zachytávat ve formě zeleně poskytující kyslík a stín. Musíme také urputněji chránit existující zeleň před novou výstavbou. Brněnské projekty jako zástavba Řečkovického hráje nebo přemostění Zaječího potoka musí mít smeteny ze stolu.

Na vesnicích se musíme vrátit k využívání šedé vody a sbírat ji a čistit v kořenových čističkách a pouštět ji zpět do zahrad. Lidem, kteří nemají tu možnost musíme umožnit vodu čistit v domovních čističkách a využívat pro další zálivku.

A naše lesy musíme přestat čistit od spodních vegetačních pater, která navyšují záchytnou kapacitu lesa. Když to uděláme, tak se nám přirozeným způsobem obnoví lesní multikultury. Že je to na úkor hospodářskému využití lesa? Krátkodobě možná, ale kůrovcem zdecimované lesy jsou dlouhodobým důsledkem necitlivého přístupu.

Je toho hodně, co můžeme udělat. Částí se vrátit ke zvyklostem předků, částí se posunout využitím progresivních technologií. Řešení tkví v odvaze.

Originální verzi článku naleznete na stránce https://www.kaderavek.cz/l/i-sucho-ma-sve-hranice/

Odkazy: