18.02.2010 8:00:00
České veřejné finance, výzva nebo hrozba
Absence programu, který by voličům nabídl řešení jak vyvést zemi z ekonomické krize a konsolidovat české veřejné finance, přiměl ODS, aby se s prosbou o pomoc znovu obrátila na některé členy bývalého NERVu.
Současný stav veřejných financí je třeba vnímat v kontextu ekonomické krize a vývoje veřejných financí ostatních vyspělých zemí. Zpráva MezinárodníhoA měnového fondu potvrzuje, že v loňském roce se přímé dopady ekonomické krize a protikrizových opatření na celkovém odhadovaném schodku podílely přibližně čtyřmi procenty. Část deficitu je také důsledkem dopadů tzv. reformy veřejných financí Topolánkovy vlády, která strukturální schodek českých veřejných financí prohloubila. I přes tento negativní vývoj výše deficitu v rámci evropské sedmadvacítky významně nevybočuje a v letošním roce by se podle výhledu Evropské komise měla Česká republika zařadit mezi země se schodkem výrazně nižším, než bude činit průměr Evropské unie. Podobně také veřejný dluh roste ve srovnání s ostatními zeměmi polovičním tempem a Česká republika by měla i nadále patřit k nejméně zadluženým zemím EU. Stejně situaci posuzují také mezinárodní ratingové agentury, které potvrzují příznivé hodnocení závazků České republiky. V této souvislosti je tak zcela neodpovědné hovořit o státním bankrotu, neboť takové výroky vyvolávají nedůvěru veřejnosti v budoucí pozitivní ekonomický vývoj. Zhoršují obraz země v zahraničí a v konečném důsledku mohou mít negativní dopady na oživení české ekonomiky. Současně jej však vývoj veřejných financí nelze podceňovat a je třeba přistoupit k fiskální konsolidaci, která by měla být i nadále provázena sociální soudržností a společenskou solidaritou. Sociální demokracie je připravena v případě úspěchu v jarních parlamentních volbách realizovat komplexní program rozpočtové konsolidace s cílem do roku 2013 postupně snížit schodek veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu.
V oblasti příjmů státu budeme usilovat o stabilizaci celkové daňové kvóty na úrovni odpovídající průměru hospodářsky vyspělých zemí. Zavedení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob, rovné daně nepřineslo očekávané efekty v podobě zjednodušení celého systému a úspory administrativních nákladů. Omezilo se výhradně na snižování daňové zátěže především u poplatníků s vysoce nadprůměrnými příjmy. Tím došlo k poklesu podílu této daně na celkových daňových příjmech a hrubém domácím produktu. Současná úroveň zdanění nejvyšších příjmů sazbou 23 % je ve srovnání s vyspělými zeměmi, které pro nejvyšší příjmové skupiny uplatňují sazby okolo čtyřiceti a více procent, zcela ojedinělá. Proto navrhujeme posílit příjmy veřejných rozpočtů o pět miliard korun zrušením takzvané superhrubé mzdy a obnovit systém progresivního zdanění osob zavedením druhé sazby daně ve výši 38% uplatňované na roční příjmy převyšující 1,2 mil. korun.
Pokud jde o daň z příjmů právnických osob, nominální výší sazby této daně se dnes Česká republika nachází o více než čtyři procentní body pod průměrem zemí OECD. Ve shodě s experty MMF se domníváme, že existuje prostor k jejímu mírnému zvýšení na úroveň roku 2008, aniž by to mělo negativní vliv na příliv zahraničních investic. Zahraniční investoři se orientují především na geograficky vhodné lokality s kvalifikovanou pracovní silou, příznivým podnikatelským prostředím, fungující infrastrukturou, kvalitní legislativou a státní správou. Lze předpokládat, že nejvíce postižené podniky budou v nadcházejícím období přesouvat své ztráty z předchozích let a tato změna se jich významně nedotkne. Na druhé straně přinese dodatečné zdroje v objemu přibližně deset miliard korun vyšším zdaněním podniků, které profitují z pozice přirozeného či administrativního monopolu. U obou daní počítáme se zjednodušením konstrukce jejich základu omezením počtu výjimek a úpravou odečitatelných položek a nezdanitelných částek.
S ohledem na potřebu dlouhodobé stabilizace příjmové strany systému sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění je třeba vést diskusi, zda hranice příjmové solidarity v podobě maximálního vyměřovacího základu na úrovni šestinásobku průměrné měsíční mzdy je v době nepříznivého ekonomického vývoje stanovena na adekvátní úrovni. Uvažovat lze také o mírném zvýšení pojistného hrazeného zaměstnancem. Systém sociálního zabezpečení by tak získal 10 miliard korun, aniž by došlo ke zvýšení nákladů na pracovní sílu.
Příjmovou stranu veřejných rozpočtů chceme dále posílit postupným zvyšováním daní z lihovin a tabáku, zavedením daně dědické a darovací u majetku, jehož hodnota přesáhne deset milionů korun a důsledným bojem proti daňovým únikům, především v podobě zavedení majetkových přiznání při nabytí nemovitého majetku velkého rozsahu.
Úsporná opatření na výdajové straně by se na celkové fiskální konsolidaci měla podílet zhruba polovičním dílem. Před škrty v sociální oblasti či omezováním podpory mladých rodin s dětmi však na rozdíl od našich politických rivalů dáváme přednost úsporám ve vládních výdajích, kterých chceme dosáhnout revizí státem uzavřených smluv, výdajových programů, auditem jejich efektivnosti a nákladovosti. Uskutečňováním těchto kroků je možné dosáhnout úspor v objemu až patnáct miliard korun. Za klíčové považujeme rovněž zpřísnění podmínek pro zadávání veřejných zakázek a zvýšení transparentnosti procesu jejich zadávání. K tomu významně přispěje zavedení systému aukčního zadávání veřejných zakázek a realizace centrálních nákupů, jejichž kompletní dokumentace bude zveřejňována na internetu. Jsme přesvědčeni, že společně s přijetím účinných protikorupčních opatření lze tímto způsobem omezit prostor pro korupční jednání a dosáhnout úspor v řádu desítek miliard. Ke snížení administrativních nákladů státu povede také sjednocení výběru daní, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění do jednoho systému. Od této změny očekáváme jednodušší komunikaci s poplatníkem, efektivnější výběr daní a pojistného a lepší boj proti daňovým únikům. V neposlední řadě považujeme za nutné přehodnotit Topolánkovou vládou navržený marnotratný systém financování odstraňování starých ekologických zátěží a vládou navrhované vyrovnání mezi státem a církvemi. Jejich realizace v navrhované podobě výdajů státu v řádech set miliard korun je za současné situace nepřijatelná.
Jsme přesvědčeni, že přijetí těchto (i řady dalších) aktivních opatření spolu s obnovením ekonomického růstu povedou k postupnému snížení schodku veřejných financí a naše země bude v letech 2015 či 2016 připravena na přijetí společné evropské měny.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
