Den před tím byl, taktéž u dveří svého domu, zastřelen ukrajinský opoziční poslanec O. Kalašnikov.

Západní média ani západní politické elity, jak se zdá, tyto skutečnosti vůbec nevzrušují a nepřipadají jim hodné pozornosti. Jako by střílení politických oponentů současné ukrajinské vlády bylo jen nějakou kratochvílí. Přitom po vraždě B. Němcova západní elity neváhaly, aby tyto vraždy odsoudily.

Americký prezident B. Obama například uvedl: „V této chvíli nevím, co přesně se stalo. Vím však, že svoboda tisku, svoboda shromažďování, svoboda šíření informací a základní občanská práva a svobody jsou nyní v mnohem hroším stavu, než byly před pěti či deseti lety.“ K vraždě se vyjádřili také například A. Merkelová či F. Hollande a mnozí další.

V případě vraždy ukrajinského proruského novináře O. Buzina či v případě ukrajinského opozičního poslance O. Kalašnikova žádná taková prohlášení od západních politických elit neslyšíme, ač by se mohlo zdát, že i tyto vraždy jsou neandrtálským způsobem umlčování hlasu opozice.

Jako podstatný rozdíl Západ zřejmě vidí to, že Ukrajina, na rozdíl od Ruska, (verbálně) usiluje o členství v EU a NATO, díky čemuž je zřejmě nutné nad takovýmito „drobnostmi“ přimhouřit oko. Koneckonců, když se kácí les, lítají třísky… Západním médiím i západním politickým elitám je zkrátka používání stejného argumentačního metru cizí, a to je špatně.

Jiří Paroubek