Do volební kampaně, těsně před sněmovními volbami v roce 2006 vstoupil policejní útvar ÚOOZ, což je něco, co je v opravdu demokratické společnosti nemožné.
Komunální a senátní volby v roce 2006 byly významně ovlivněni zatčením vykonstruované zločinecké skupiny, do níž byla zahrnuta i dnešní eurokomisařka V. Jourová. Jinak zasloužený konec Nečasovy vlády byl způsoben kontroverzním zásahem policie na Úřadu vlády, což znamenalo rychlé ukončení tehdejší vládní koalice. Celá šaráda byla tehdy doprovázena zatčením tří bývalých poslanců ODS.
Neželel jsem vůbec pádu tehdejší Nečasovy vlády, rozhádané a zkorumpované, ale způsob jakým byla smetena zásahem policie a státních zástupců nic dobrého pro český právní stát nepřináší. Dodnes se nevinně obvinění či dokonce obžalovaní z kauzy V. Jourové i neprávem zatčení exposlanci ODS domáhají po státu náhrad.
Soudný člověk musí být na straně těchto lidí proti systému bez ohledu na politické sympatie, který je v rozporu s demokracií. A samozřejmě by mělo platit, že někdo by měl státu vzniklé škody také zaplatit, mluvíme- li o odpovědnosti politiků, měli by mít odpovědnost také policisté, státní zástupci a soudci. Špičky státního zastupitelství jsou proškoleny ve Spojených státech, ale to by jim nemělo zaručovat nedotknutelnost. Zatím spíše jen přispěly k destabilizaci politického systému. Špatné vlády mohou samozřejmě padnout předčasně, ale jenom ústavním způsobem. To se stalo v případě Topolánkovy vlády a ne tak úplně v případě vlády P. Nečase.
Samozřejmě, že svou významnou troškou do mlýna přispěl ke kvalitě rozhodování českých soudů také Ústavní soud pod vedením P. Rychetského, když v září 2009 zrušil protiústavně ústavní zákon, kterým se otevírala cesta k mimořádným volbám, které se měly konat v říjnu 2009. Ústavní soud tak zahnal tehdejší politickou reprezentaci do slepé uličky, kdy každé její rozhodnutí bylo špatné. A těžily z toho spolky jako byly např. Věci veřejné, klientelistická a nechutná strana, která v parlamentních volbách získala každého devátého voliče. Anebo SPOZ, která ve volbách připravovaných na říjen 2009 nebyla připravena kandidovat.
Chybná rozhodnutí soudů, policistů a státních zástupců ovšem vesměs nejsou vidět. Uvedl jsem jen několik nejviditelnějších přehmatů. Je to v podstatě jenom špička ledovce, ukryty pod hladinou jsou stovky příkladů, za které hrozí státu vyplatit odškodnění ohromné prostředky. V roce 2014 požadavky na odškodnění představovaly 2,2 miliardy Kč. Tedy požadavky na odškodnění za jeden jediný rok!
Zdá se, že soudní soustava státních zástupců, ale i špičky policie potřebují významně změnit charakter své činnosti. Přestat pracovat pod politickým vlivem, pod vlivem nátlakových skupin, ale také pod vlivem hysterizujících médií a podobně, tak jak je to obvyklé v každé opravdu demokratické zemi západní Evropy.