Ministerstvo financí totiž poněkud překvapivě počítá s meziročním nárůstem daňových příjmů o 6 %, což znamená nárůst z 575,1 miliardy korun na 610,7 miliard korun. To ale naprosto neodpovídá dynamice vývoje daňových příjmů za prvních pět měsíců letošního roku. Ty meziročně poklesly o více než 15 miliard korun, a tedy zhruba o 5 %.
Největší problém je shodou okolností (s výjimkou DPPO) u všech „velkých“ daní. U spotřební daně došlo k poklesu 7,3 miliardy korun. Tento pokles se v příštím roce ale nebude projevovat, neboť je způsoben tím, že loni došlo v důsledku následného zvýšení sazeb z tabákových výrobků k předzásobení tabákovými výrobky.
Daň z příjmů fyzických osob meziročně poklesla o téměř 2 miliardy korun a je třeba říci, že v rámci této daně z příjmu její největší složka – ze závislé činnosti – vzrostla meziročně o 0,14 miliardy korun.
S ohledem na očekávané pokračující oživení hospodářství (cca 2,5 %) a očekávaný vzestup mezd je možné v příštím roce očekávat jistý meziroční nárůst výnosů z daní z příjmu jak právnických, tak fyzických osob. Je však otázkou, zda je možné očekávat nárůst výběru DPH, který se v tomto roce nedaří. A jaké by byly důvody tak senzačního obratu k lepšímu.
Finanční úřady před sebou stále tlačí z administrativního rozhodnutí zadržovanou DPH v řádech miliard. K tomuto zadržování docházelo jak v minulém, tak v tomto roce, ačkoli jde o těžko obhajitelnou praxi, ve které finanční úřady nemohou dlouho pokračovat. Tato praxe ničí menší a střední podnikatele.
Očekávat skokový nárůst výběru DPH může opravu jen fantasta. A ministerstvo financí. Totéž platí o výnosu spotřební daně.
Zdá se tedy, že ministerstvo financí zvolilo, s ohledem na meziroční růst českého HDP v příštím roce cca o 2,5 %, nereálnou výši rozpočtových příjmů na příští rok.
Jiří Paroubek