Jakkoliv oceňuji snahu vznikající vládní koalice schválit rozpočet na příští rok tak, aby se země vyhnula rozpočtovému provizoriu, musím na druhé straně konstatovat, že návrh rozpočtu je velmi nerealistický.
Na vzniku původní varianty se podílela ještě Nečasova vláda, konkrétně ministr financí Kalousek. Jak bylo zejména v posledních letech Kalouskovou největší zálibou, opíral své návrhy státních rozpočtů především v příjmové části o nereálná čísla. Současný návrh rozpočtu proto např. počítá s růstem české ekonomiky (HDP) v příštím roce o 1,3 %. To je samozřejmě mimo realitu. Očekávám, že růst české ekonomiky se v příštím roce bude pohybovat maximálně okolo kladné nuly.
To bude ovšem platit za předpokladu, že se vládě podaří prosadit taková opatření, aby došlo ke zvýšení příjmů státu a díky tomu i k nutným prorůstovým opatřením. Největším prorůstovým impulzem by ovšem bylo, kdyby se budoucí vládě podařilo obnovit důvěru lidí ve stát. Zda toho ovšem budou schopni, to si nejsem zcela jist.
V naší zemi do konce roku 2007 fungoval optimálně nastavený daňový systém, který se opíral se o progresivní daň z příjmu, jak je tomu ve vyspělých zemích světa běžné, a zároveň o nízké sazby DPH. Pravicové vlády začaly tento daňový systém od 1. ledna 2008 systematicky destruovat a měnit. Výsledkem tedy je, že v letošním roce 2013 je složená daňová kvóta o 0,7 % vyšší (!) než v roce 2006. A to i přes to, že pravice notně podporovaná médii neustále šíří ve veřejnosti přesvědčení, že daně zvyšuje pouze levice.
Myslím, že ČSSD, jakožto vedoucí strana předpokládané budoucí vlády, by měla přesvědčit své koaliční partnery, aby se nastavení daňového systému vrátilo tam, kde prokazatelně fungovalo. Bude v tomto směru ale záležet na schopnosti soc. dem. prosadit v koalici tyto zásadní otázky.
Budoucí vláda musí veškerou svou pozornost věnovat obnově dynamiky českého hospodářství. Jen hospodářský růst může být zdrojem vyšších příjmů státu a jen vyšší příjmy veřejných rozpočtů mohou zajistit zkvalitnění veřejných služeb. A také růst důchodů nebo platů ve veřejném sektoru. Tedy, úspěšné fungování institucí sociálního státu. Tak, jak to vidíme ve Skandinávii, Německu či Rakousku.
Jiří Paroubek, předseda LEV 21
