Do dubna letošního roku došlo k meziročnímu poklesu příjmů státního rozpočtu o 8,2 miliardy korun, a naopak k meziročnímu růstu výdajů 18,8 miliard korun. Meziroční pokles příjmů nejvíce ovlivnil pokles výběru u položky DPH (o 7, 9 miliardy korun)a celkově pochopitelně pokles u inkasa spotřební daně, kdy na počátku minulého roku došlo k vysokému předzásobení spotřebitelů tabákovými výrobky, což se letos již neopakovalo. V příjmech státu letos pochopitelně chybí také některé loňské jednorázové příjmy, např. příjem z aukce kmitočtů (8,5 miliardy korun).

Situace ve fiskální oblasti tedy pro vládu vůbec pozitivní. Alespoň se však zdá, že ve výběru DPH již dochází k jistému obratu, který se projevuje meziročním růstem inkasa této daně v březnu a dubnu.

Pro vládu by tento neblahý vývoj rozpočtu měl být varováním, důvodem k rychlé a objektivní analýze této situace a jejímu promptnímu řešení. A to především pokud jde o daňové příjmy typu DPH. Tato zpráva je pro vládu dvojnásobně nepříjemná, neboť je jasné, že nepříznivý výběr daní by nepochybně negativně zasáhne také rozpočty krajů a obcí…(a již zasahuje).

Pokřik pravicové opozice ODS a TOP 09 však vnímám jako velmi pokrytecký. Vždyť tyto strany za sedm let ve vládě neprovedly v oblasti daňového výběru nic pozitivního, a v letech 2008–2013 dokonce dopustily stagnaci reálného HDP, a tedy i daňových příjmů.

Jiří Paroubek