Milovaný velkoprůplav mu rozmetali na prvočinitele, Temelín skončil,
SPO je vepsí, poloprezidentský systém mu zabily výsledky voleb do
sněmovny.
Poslední ze vzletných myšlenek, která ještě zbývá,
je snižování státního dluhu. A na to se nikomu moc přispívat nechce.
Zásadní průlom v nárůstu příspěvků do Zemanova fondu nepřinesla ani akce
„zmalovaná vejce celebrit“ z konce minulého týdne.
K
zaplacení státního dluhu 1,7 bilionu korun by bylo třeba takových akcí
udělat několik set. Myslím, že stále titíž sponzoři by se rychle
unavili. Doporučil bych panu prezidentovi, aby si při podobné akci
příště hosté na závěrečnou recepci přinesli vlastní potraviny a nápoje.
Tak bude pan prezident v úsporách alespoň důsledný.
Osobně na
fond pana prezidenta přispívat nebudu. Od roku 2001 jsem každý rok
přispěl na veřejně prospěšné účely v průměru 200 tis. Kč. Při adresném
rozdávání peněz lidem i spolkům a jiným organizacím mám pocit, že něčemu
pomáhám. Sypat peníze do černé díry státního rozpočtu nemá žádný reálný
význam. Řešení státního dluhu je ve správné hospodářské, a zejména
fiskální politice státu, nikoliv v donátorství.
Poradil bych panu
prezidentovi, aby se při výkonu své funkce nechal napříště inspirovat
politickými postupy německého prezidenta Gaucka, který se od počátku
výkonu svého úřadu vydal důsledně cestou duchovně-morálního vedení země.
Jiří Paroubek, expremiér a lídr strany LEV 21 pro volby do EP