Vedlejší silou potřebnou k odporu Asadova režimu se měli stát islamisté. Neoosmanský favorit, Muslimské bratrstvo bylo v bojích zcela zničeno a islamisté, zejména pak tzv. Islámský stát cvičený mj. tureckými instruktory a zásobeny zbraněmi ze Západu, ovládl nejen ekonomicky nejvýznamnější části Iráku, ale ovládl také významné části syrského území včetně ropných polí.

V posledních dnech oddíly Islámského státu přepadly řadu křesťanských vesnic na severovýchodě Sýrie jejichž obyvatelstvo žije v oblasti po dlouhé generace a již od 3. či 4. století vyznává křesťanství v tzv. Církvi Východu.

Za vlády baasistů včetně B. al-Assada byli křesťané v Sýrii vždy nejen plně tolerováni, ale ani jejich víra nebyla naprosto překážkou při uplatnění ve veřejném životě, státním aparátu nebo vysokých funkcích v armádě. Asadův režim se vždy vyznačoval velkou tolerancí vůči všem církvím a vyznáním.
Je bohužel odpovědností politiků Západu, že udělali všechno proto, aby legitimní Asadovu vládu oslabili, což umožnilo nejprve průnik, pak existenci, ale také přetrvávání Islámského státu na významné části území Sýrie.

Jsem rád, že ČR a to i díky Schwarzenbergovu vedení ministerstva zahraničí si zachovala rozumný přístup k Sýrii a nepřerušila s ní diplomatické styky jako mnoho jiných zemí Západu.

Je třeba ocenit také současnou návštěvu několika poslanců francouzského Národního shromáždění v Sýrii.

Každému musí být jasné, že zločinný Islamský stát nelze zničit bez silné Asadovy pozemní armády. Významné mocnosti Západu, ale i země jako je ČR by si měly přiznat morální odpovědnost za tragickou situaci v Sýrii a učinit zásadní změnu své politiky.