Jak se ukazuje, ani vláda s účastí ČSSD není schopna překonat trauma, které v České republice vzniklo díky boomu obřích solárních elektráren v letech
2008 – 2009 v režii několika loupeživých zájmových skupin. Tento „rozkvět“ fotovoltaických elektráren na české orné půdě si vyžádá nemalé zatížení
státního rozpočtu, ale zákon z roku 2005, který tento solární rozmach umožnil, byl koncipován ne pro to, aby se na českých polích místo kukuřice či řepky pěstovaly solární panely, ale proto, aby umožnil rozvoj „malovýroby“ elektrické energie na střechách obytných či jiných domů. K této vizi by se také ČR měla vrátit a podporovat tento způsob výroby elektrické energie. Podobně jako v Rakousku, kde před parlamentními volbami v roce 2013 například Strana zelených měla jako jeden ze svých stěžejních cílů volebního programů to, aby byl nejméně každý druhý obytný dům osazen solárními panely.

ČR a její vlády (Sobotkova, ale před tím ještě hůře vláda Nečasova) jdou proti trendu, který se projevuje v hospodářsky nejvyspělejších státech. V našem okolí hlavně v Německu a Rakousku a dále třeba v poněkud vzdálenějším Dánsku.