V tom jednom produktivita práce velmi dynamicky rostla, a to bylo v letech 2005 – 2007. Naopak počínaje rokem 2008 můžeme hovořit o její stagnaci, případně velmi výrazném růstu.
Zatím v tabulce neuvádím rok 2015, kde ovšem už produktivita práce v ČR dosáhla, s ohledem na vysoký růst HDP, velmi slušné úrovně. Ve stejném období let 2005 – 2014 se výtečně vyvíjela produktivita práce na Slovensku a v Polsku. Zhruba stejný vývoj produktivity jako v ČR byl v těch letech zaznamenáván v Maďarsku.
Produktivita práce v % | |||||
rok | ČR | Slovensko | Polsko | Maďarsko | Eurozóna |
2005 | 4,4 | 4,8 | 1,4 | 4,6 | 0,6 |
2006 | 5,5 | 6,1 | 2,9 | 3,5 | 1,5 |
2007 | 3,4 | 8,4 | 2,6 | 0,4 | 1,1 |
2008 | 0,5 | 2,2 | 0,1 | 2,9 | -0,3 |
2009 | -3,1 | -3,4 | 2,3 | -4,2 | -2,7 |
2010 | 3,4 | 6,4 | 6,5 | 1,1 | 2,6 |
2011 | 2,2 | 0,9 | 4,2 | 1,8 | 1,5 |
2012 | -1,2 | 1,6 | 1,6 | -1,6 | -0,3 |
2013 | -1,1 | 2,2 | 1,7 | 0,6 | 0,3 |
2014 | 1,6 | 1 | 1,6 | 0,4 | 0,3 |
Pro větší ilustraci uvádím ještě tabulku HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Jestliže vývoj tohoto ukazatele v ČR v letech 2005 -2013 stagnoval, na Slovensku a v Polsku razantně rostl a v Maďarsku rostl o něco rychleji než v podmínkách České republiky
HDP na obyvatele v paritě kupní síly* | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
rok | ČR | Slovensko | Polsko | Maďarsko | Eurozóna | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2005 | 80 | 59 | 50 | 62 | 108 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2006 | 81 | 63 | 50 | 62 | 108 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2007 | 84 | 67 | 53 | 60 | 108 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2008 | 81 | 71 | 54 | 63 | 108 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2009 | 83 | 71 | 59 | 64 | 108 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2010 | 81 | 73 | 62 | 65 | 108 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2011 | 83 | 73 | 64 | 65 | 108 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2012 | 82 | 74 | 66 | 65 | 107 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2013 | 82 | 75 | 67 | 66 | 107 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
*EU-28 = 100 A ještě pro větší přehlednost uvádím tabulky HDP přepočteného na pracovníka a HDP přepočteného na odpracovanou hodinu, což umožňuje rozlišit rozdílné délky pracovní doby v jednotlivých státech i rozdílné počty pracovníků, kterými je výkonnost ekonomiky zajištěná. V těchto ukazatelích Slovensko a Polsko ve sledovaných letech 2008-2013 překonaly ČR (a to až na ukazatel HDP na odpracovanou hodinu v Polsku). HDP na pracovníka rok ČR Slovensko Polsko Maďarsko Eurozóna 2008 74,1 79,8 62,4 70,6 108,6 2009 75,9 80 65,5 72,4 108,7 2010 74,3 82,4 70,1 71,7 108,7 2011 74,6 81,6 72 72,6 108,7 2012 73,9 82,1 73,7 71,2 108,7 2013 72 82,7 74,4 70,7 108,7 HDP na odpracovanou hodinu rok ČR Slovensko Polsko Maďarsko Eurozóna 2008 68,5 74 50,2 59,4 112,9 2009 70,2 73,8 52,4 60,5 113,2 2010 67,7 75,2 56,4 60,4 113,1 2011 68 75,1 58,2 60,6 113,2 2012 67,4 75,4 59,4 62 113,5 2013 66,7 76,6 60 61,6 113,7 Podíváme-li se na tabulku roční mzdy vykazované ve vyspělých hospodářských zemích v paritě kupní síly v $, vidíme, že Česká republika je na chvostu. Nižší roční mzdu (vyjádřeno v paritě kupní síly) než v ČR mají ze zemí OECD pouze v Mexiku, Chile, Slovensku, Estonsku a Maďarsku. ČR tedy má evidentě nízké mzdy, a to je celou řadou podnikatelů i politiků považováno za komparativní výhodu. Zdá se však, že tato komparativní výhoda zas až takovou výhodou není… Země Průměrná roční mzda v $ na bázi PPP Švýcarsko 69887 Nizozemí 60867 Lucembursko 60812 Norsko 60203 Německo 59987 Belgie 57166 Austrálie 55921 Dánsko 54013 Rakousko 53565 Velká Británie 51431 Island 51181 USA 50964 Finsko 47503 Korea 47286 Japonsko 47205 Švédsko 46678 Francie 46103 Kanada 41719 Itálie 41250 Irsko 41054 Španělsko 39529 Nový Zéland 39493 Řecko 34266 Izrael 34241 Slovinsko 30660 Portugalsko 29692 Turecko 25926 Polsko 25637 Česko 24482 Maďarsko 24308 Estonsko 24010 Slovensko 21764 Chile 19338 Mexiko 12865 Zaostávající produktivita práce je způsobena mimo jiné také tím, že v českém průmyslu nejsou používány v tahovém rozsahu, jako na západě Evropy, v Japonsku, či USA, nejmodernější technologie a technické postupy. Pracovní síla je v ČR prostě natolik levná, že se velké části podnikatelského sektoru nevyplatí levnou pracovní sílu nahrazovat drahými moderními technologiemi. Je dobře, pokud si alespoň prezident Zeman – podle jeho vyjádření v tomto týdnu – uvědomuje, jaké jsou negativní dopady nízkých mezd v české ekonomice. A prakticky jako jediný z vysokých ústavních činitelů hovoří o tom, že zlevňování vývozu devalvovanou korunou není rozumné. Dlouhodobě takovýto model ekonomiky vede podle mého názoru ke stagnaci ekonomiky a k zaostávání produktivity práce za nejvyspělejšími světovými ekonomikami, tedy západní Evropou, USA, Japonskem či Koreou. Ta správná cesta je podpořit rychlé zvyšování mezd zaměstnanců, což vytvoří nezbytný tlak na zaměstnavatele, aby modernizovali výrobní kapacity. Modernizace zpětně zvýší produktivitu práce, ale samozřejmě také uvolní část pracovních sil z průmyslu, která může najít nové ekonomické uplatnění. I z tohoto hlediska se domnívám, že teze, kterou jsem v poslední době několikrát vyjádřil, tedy že naším problémem není ani tak nízká nezaměstnanost jako nízká produktivita práce, je pravdivá. Jinak řečeno, české ekonomice ani tak nechybí tisíce nových pracovních sil z dovozu, ale lepší využití těch stávajících. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
