1. Deficit na důchodovém účtu

Reforma průběžného penzijního systému byla dlouhodobě odkládaná. Státní establishment spoléhal na „dost času“. Za normálních bezinflačních časů by obrovský problém vyhřezl až v druhé polovině 30. let, kdy do důchodu budou odcházet „Husákovy děti“. Jestliže bychom průběžný systém neměnili, dosáhl by deficit důchodového účtu v této době částky ca 5% HDP, tedy absolutně 300 až 350 miliard korun.

2. Dvojnásobný problém s důchody

Problematická situace s průběžným důchodovým systémem ale akcelerovala v souvislosti s pádivou (dvoucifernou inflací), která má, bohužel, obrovskou setrvačnost a zdá se, že nás jen tak neopustí. Kdybychom nyní nezměnili parametry valorizace důchodů, dosáhl by deficit na důchodovém účtu již v tomto roce částky 80 miliard! To nikdo v předinflační době neočekával a problém, který jsme očekávali až v druhé polovině 30. let, bychom způsobili již ve výhledu tří let. Částka, o kterou nyní valorizujeme, zvýší důchody navždy a další valorizace budou extrémně navyšovat důchodový deficit.

3. 70 miliard za úroky

Již nyní každoročně nezdravě zadlužujeme stát, jenom na úrocích za naše zadlužení zaplatíme letos 70 miliard korun. Každý z nás, včetně kojenců, tedy zaplatí ročně na úrocích za státní dluh 7 000 korun. Kdybychom důchodový systém nezměnili, do deseti let bychom atakovali hranici na samotném deficitu důchodového účtu ca 10 % HDP, tedy zhruba 600 miliard korun.

4. Strukturální deficit ČR

Situace ve veřejných financích je dále komplikována celkovým každoročním strukturálním deficitem. Nad poměry žijeme i v jiných oblastech. Čeká nás proto i celková reforma veřejných financí na výdajové a příjmové straně. K tomu zvažte zanedbanou infrastrukturu železniční, silniční, vysokou energetickou náročnost našeho průmyslu, potřebu dekarbonizace našeho hospodářství včetně energetického průmyslu.

5. Dluhová brzda a sešup

Jestliže nyní nezačneme veřejné finance napravovat, můžeme do tří let narazit na dluhovou brzdu, tzn. výši dluhu 55 % našeho HDP. Vláda a my všichni bychom radikálně museli omezit své výdaje. Pokud by se snad hochštaplersky vláda vyhnula i opatřením vyplývajícím z dluhové brzdy, čekala by nás rozpočtová katastrofa, snížení ratingu ČR, neochota půjčovat, radikální zdražení úroků pro ČR a zásah mezinárodních finančních institucí. Někdy tomu říkáme „řecká cesta“.