08.02.2011 16:25:23
Cenové orgány v energetice musí být dva. Kvůli kontrole
Projev na 13. schůzi sněmovny PČR 8. 2. 2011.
Návrh novely energetického zákona byl rozeslán do připomínkového řízení v letních měsících loňského roku a následně byly vypořádány připomínky. Text návrhu do připomínkového řízení byl jiný než po připomínkovém řízení. Úpravy se týkaly změn v kompetencích Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce, a to v § 18 a 93.
Následně byl vložen nový odstavec řešící financování Energetického regulačního úřadu ze zvláštního poplatku od účastníků trhu s elektřinou a plynem, a to 2 Kč z MWh u elektřiny a 1 Kč z MWh u plynu. Účastníci připomínkového řízení se nemohli k výše uvedeným změnám vyjádřit.
Dále došlo po připomínkovém řízení k vypuštění § 32 u kombinované výroby elektřiny a tepla, s tím, že tato část bude zahrnuta do novely zákona o obnovitelných zdrojích číslo 180/2005 Sb. Energetický regulační úřad je cenový a regulační orgán a jeho působnost je v zákoně 2/1996 Sb., kde je veden jako cenový úřad, a současně je veden v zákoně 265/1991 Sb., o působnosti orgánů v oblasti cen a dodržování energetického zákona.
Energetický regulační úřad má podle zákona 265/1991 Sb. samozřejmě i kontrolní pravomoci a Státní energetická inspekce provádí kontrolu cen. Návrh v § 18 ale dává kompetence v oblasti kontrol cen a kontrol zákona 458/2000 Sb. pouze Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetická inspekce své kompetence ztratila. V oblasti cen má být zachována působnost Státní energetické inspekce až v připravované novele zákona č. 180/2005 Sb.
To lze považovat za chybu. Proč mají být cenové orgány v podstatě dva? Tak, jak je řešena novela energetického zákona, bude docházet k absolutistickému a nekontrolovanému působení Energetického regulačního úřadu. Bude kontrolovat svá špatná rozhodnutí a nikdo nikdy nezjistí dopad špatných rozhodnutí. Vše se zamete pod koberec.
Proto je nutné, aby byla jednoznačně oddělena cenová a regulační činnost od kontrolních činností. Například je to takto řešeno u silničního zákona ve vztahu Ministerstvo dopravy a Policie České republiky. V případě energetického zákona jednoznačně chybí zpětná vazba. Energetický regulační úřad má v souvislosti se směrnicemi Evropské unie výrazně vyšší pravomoci v elektřině a plynu, je zcela nezávislý na státě. Přitom nemá vůbec vytvořen systém vnitřní kontroly, případně objektivního řízení. Nesmí nastat tento absolutistický přístup vedení Energetického regulačního úřadu. Zvyšuje se možnost korupce, případně spolupráce s energetickými společnostmi.
Proto se musí do návrhu zákona zapracovat změna obsahující Regulační radu Energetického regulačního úřadu, která se bude skládat z pěti nebo sedmi členů, bude zadávat a kontrolovat činnost a cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Do této rady bude delegovat členy například Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí a případně zástupci spotřebitelské sféry.
Tato rada ve výběrovém řízení vybere výkonného ředitele, zástupce výkonného ředitele Energetického regulačního úřadu. Regulační rada bude kontrolovat činnost Energetického regulačního úřadu, aby nemohlo docházet k pochybením, podobně jako se stalo u podpory fotovoltaických elektráren.
Skokový nárůst byl a je způsoben podle Energetického regulačního úřadu pouze podmínkami v zákoně číslo 180/2005 Sb. Tento zákon zmocnil Energetický regulační úřad k vydání vyhlášky, která stanoví podmínky pro provoz a která je nevhodně nastavena. V cenovém rozhodnutí roku 2007 a 2008 bylo umožněno překročení věcně usměrňované ceny až o pět korun na gigajoule, což umožňovalo u velkých společností zvýšení zisku o desítky miliónů korun. Po vydání vyhlášky 502/2005 Sb., byl Energetický regulační úřad upozorněn odbornými kruhy a také bývalým senátorem Mejstříkem, že výpočet u spoluspalování biomasy a fosilního paliva je nesmyslný a nesprávný a neumožňuje v podstatě vydávat elektřinu z fosilního paliva za elektřinu z biomasy a tím samozřejmě narůstá cena pro spotřebitele. Jediné správné hodnocení je kalorické, jež vychází z výhřevnosti paliv a nařízení Evropské unie a Rady číslo číslo1099 z roku 2008, protože je přesné.
Mezi další pochybení Energetického regulačního úřadu patří to, že si některé předpisy dokonce zadával i u dodavatelů energií. Byly vydány licence na teplárny na dvě různé osoby, a to na výrobu tepla a elektřiny, i když se jedná o jeden samostatný celek, a tím v podstatě nešlo zkontrolovat teplárnu jako celek. V podstatě ani dnes není Energetický regulační úřad schopen realizovat a naplňovat činnost vyplývající ze stávající legislativy.
Pracoviště Energetického regulačního úřadu je již dlouhodobě na Pražské teplárenské, akciové společnosti, a to zcela určitě nepotřebuje další komentář.
Kontrolní systém v Evropské unii není vybudován prostřednictvím státních orgánů, ale děje se prostřednictvím Hospodářské komory a různých agentur. Česká republika má vlastní kontrolní systém, tak proč ho budeme rušit? Čí je to přání? Energetického regulačního úřadu? Tak jak je systém nastaven v § 18 a v § 99 je to skutečně chybný záměr, protože Státní energetická inspekce musí ponechat územní inspektoráty v krajích, neboť Státní energetická inspekce zůstává dotčeným orgánem pro územní a stavební řízení. Státní energetická inspekce provedla kontrol v územní pravomoci v loňském roce celkem 6600 a není možné, aby si stavebníci a investoři jezdili pro stanoviska do jiného kraje. Současně provedla Státní energetická inspekce cca 210 kontrol ceny tepla a objem pokut je zhruba 10 mil. korun.
Příprava pracovníků pro samostatnou kontrolní činnost trvá cca dva roky a když budou změněny kompetence, budou odběratelé bez ochrany od dodavatelů. Musíme si položit otázku proč. Aby v jednom krajském městě byly současně Energetický regulační úřad a Státní energetická inspekce, je nelogické. Kontrolní kompetence by měly zůstat tak, jak byly. Tento postup je citován i ve směrnici 2009/72 ES, článek 37, odstavec 2.
Vypuštěním § 32 o kombinované výrobě dojde k přerušení kontinuity aplikování podpory k vysoce efektivní výrobě elektřiny a tepla. Dojde k zastavení podpor výrobců než bude schválena novela zákona 180/2005 Sb., na znění se teprve pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Pravděpodobně je to úmysl i ze strany Energetického regulačního úřadu, aby podpora nebyla využita, neboť tím potom bude nižší nárůst cen elektřiny pro spotřebitele z důvodu vysoké podpory pro fotovoltaické elektrárny.
Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu podle § 17 d) je příjmem státního rozpočtu kapitoly Energetický regulační úřad. Nikde není vyhodnocena výše tohoto poplatku, která může činit i stovky miliónů korun, a podle důvodové zprávy legalizace tohoto poplatku vychází z článku 35 odst. 5 směrnice 2009/72 ES, článek 39 odst. 5 směrnice 2009/73/ES.
Účastníci trhu budou podle důvodové zprávy hradit činnost Energetického regulačního úřadu v cenových kontrolách v teplárenství. Tento poplatek není ekonomicky oprávněným nákladem podle zákona o cenách číslo 526/1990 Sb., a proto nemůže být zahrnut do konečné ceny elektřiny a plynu. Energetický regulační úřad by měl být financován pouze prostřednictvím státního rozpočtu. Vyvlastnění stavby, pozemku a zařízení je v energetice vlastně nesmyslné, protože podnikání v energetice je vždy za účelem zisku. Toto ustanovení bude poškozovat původní vlastníky. Investor bude chtít postavit elektrárnu na slunce nebo na vodu a vlastníkovi bude dotčený pozemek vyvlastněn.
V § 23 odst. q) se zavádí povinnost instalace zařízení umožňujícího dispečerské řízení výroby elektřiny. V novele zákona o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je v § 11 odst 7, 8, 9 a 10 zaváděna tzv. regulace obchodní cestou. Při přebytku v distribuční síti bude mít dodaná elektřina zápornou cenu. Ale dle vysvětlení autora novely bude výrobce provozovat výrobnu do doby vyrovnání záporné ceny elektřiny a zeleného bonusu. To znamená, že dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu číslo 2 z loňského roku nejnižší zelené bonusy mají malé vodní elektrárny. Ty budou první odstavovány, i když náhlý přebytek v distribuční síti vůbec nezpůsobily.
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že dojde k vodohospodářským problémům, které se týkají vynucené regulace pohyblivých klapek jezů, zaplavování vyústění kanálů, sklepů a pozemků a při minimálních průtocích bude ohrožen ekosystém v odpadních kanálech. Ale bude docházet i k technickým problémům, které souvisí s tím, že najetí do původního výkonu je možné pouze za účasti obsluhy a trvá většinou celý den. V zimních obdobích během odstávky může dojít k zamrznutí zařízení a k velkým škodám na těchto malých vodních elektrárnách.
Naprosto samostatnou kapitolou je instalace měření podle § 78 odst. 6., který byl do energetického zákona aplikován už v roce 2004. Původní termín instalace 2009 byl prodloužen do roku 2011. Ve vypořádání podmínek je vypuštění § 78 odst. 6 zdůvodněno naprosto nelogicky. Směrnice 2006/32 ES, která měření zavádí, a v důvodové zprávě je citováno, že jsou instalovány u konečných spotřebitelů měřiče teplé vody, ale podle nich dodavatel nemůže fakturovat, protože dochází k porušení energetického zákona a tyto měřiče jsou ve vlastnictví vlastníka objektu. Zde je názorný příklad, jak může například teplárenská lobby, která rozděluje teplo za 18 miliard korun, postupovat pouze administrativně.
Doporučuji tuto novelu zákona zamítnout již v prvním čtení. V novele není respektován princip kontrolních mechanismů a zpětných vazeb, bude docházet k jednostrannému zneužívání a vytváření prostoru pro korupci.
Návrh obsahuje celou řadu legislativních chyb. Pro objektivitu je nutno uvést, že podobný negativní názor již vyslovil i bývalý premiér Topolánek na energetické konferenci k funkci Energetického regulačního úřadu v loňském roce na Žofínském ostrově. Asi věděl a tušil, proč.
Pokud první můj návrh nebude přijat, dovoluji si navrhnout vrátit tento tisk předkladateli k přepracování včetně nového procesu připomínkového řízení se skutečně projednávanou novelou energetického zákona.
Na závěr dávám ke zvážení myšlenku, zda přesunout vydávání licencí z Energetického regulačního úřadu na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jedná se o kompetenci, která bezprostředně souvisí s energetickou politikou České republiky. Stávající text zákona téměř plně vyhovuje výše citovaným směrnicím Evropské unie, není s nimi v rozporu, a proto může být zatím v platnosti do doby než bude připravena nová, lepší novela zákona.
Děkuji za pozornost.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
