Průběh diskuse mě přivedl k následujícímu vyjádření. Pokud
diskutující hovoří o celkových nákladech na výstavbu dálnic a
rychlostních silnic, neměli by pouze srovnávat české náklady s náklady v
ostatních státech Evropy, ale měli by hovořit také o jednotlivých
položkách konečné ceny. Neoddělitelné jsou podmínky pro plánování,
projektování, realizaci, a zejména pro pozemkovou přípravu stavby. Poté
by srovnání pro českou výstavbu dopadlo mnohem lépe a ukázaly by se
skutečné problémy, i kam zbytečně tečou finanční prostředky ze státního
rozpočtu.
Základním problémem je vlastní záměr a příprava stavby pozemní komunikace. Ještě jsem nezaznamenal, že by v územní dokumentaci byla plánovaná trasa dálnic a silnic usazena pouze v jedné stopě. Tímto vzniká velký prostor pro účelové spekulace, od koho bude stát získávat potřebné pozemky. Železniční infrastruktura, která má mnohem menší zábor území, má vždy pouze jednu alternativu. Trvá nedostatečná legislativa pro realizaci liniových staveb, včetně chybějící definice veřejného zájmu. Absence těchto pravidel nabízí široký prostor k vyjednávání o ceně potřebných pozemků, a tím roste tlak vlastníků pozemků na zvyšování ceny nad její odhadní výši. Příprava projektové dokumentace je poznamenána příliš vysokými požadavky pro jednotlivé kategorie pozemních komunikací i délkou přípravy stavby, kdy se několikrát mění parametry konečné podoby projektu. Vydání stavebního povolení je vázáno na úspěšné projednání posouzení vlivu stavby na životní prostředí a stavební řízení má příliš mnoho účastníků. Po přijetí požadavků účastníků dochází k opakovaným úpravám projektu, a tím navyšování celkové ceny. Zásadní vliv má také celková doba, která od záměru k realizaci trvá 15 i více let. Toto dlouhé období výrazně mění cenové parametry nejen stavebního materiálu, ale i stavebních prací. Problematikou výběrových řízení se nebudu zabývat, protože jejich průběh a vlastní realizace stavby dle uzavřené smlouvy je problémem investora.
Na základě uvedených informací a statistiky ministerstva dopravy mohu konstatovat, že průměrná cena výstavby jednoho kilometru dálnice v České republice bez umělých staveb, nájezdů a sjezdů je srovnatelná s přepočtenými náklady v ostatních státech Evropské unie. Lišíme se v nákladech na výkup pozemků, na změny projektové dokumentace a růstem cen v průběhu dlouhé realizace. V České republice představují tyto položky odhadem až 30 % celkových nákladů na rozdíl od 3 až 5 % v ostatních státech. Proto je potřebné si položit otázky. Kdo vlastně staví draho? V čím zájmu je veřejnosti předkládaná informace o předražené výstavbě infrastruktury v České republice? Komu a kam tečou bezpracné peníze ze státního rozpočtu?
Ing. Karel Šidlo, kandidát KSČM pro volby do PS PČR