Celá ta mediální mlha, kterou ministr Nekula vypustil byla důkazem nemohoucnosti, se kterou se ministr zemědělství, ale i celá vláda, staví k naléhavému problému, kterým zvyšující se ceny potravin rozhodně je.
Přitom řešení jsou nasnadě a nemuselo by to být až tak složité. Dovolím si uvést několik doporučení, která by jistě měla pozitivní dopad na zlepšení situace a pomohla by držet na uzdě rostoucí ceny.
Možností, jak lidem ulevit, by bylo snížení DPH na základní potraviny. Naše DPH na potraviny je velmi vysoké a zásadní snížení nebo odpuštění DPH na základní potraviny by na jedné straně neznamenalo zásadní zásah do příjmů státní pokladny, ale na straně druhé by to nejvíce pomohlo hlavně nízkopříjmovým domácnostem.
Vláda ale o snižování DPH nechce nic slyšet a je asi ráda, že při zvyšujících se cenách, potraviny nevyjímaje, se zvyšuje i příjem státní pokladny. Někdo to ale musí zaplatit, a to jsou obyčejní lidé, pro které vysoké ceny jsou problém.
Další cestou, jak se vyhnout možnému problému s nedostatkem potravin a držet ceny potravin na uzdě, je opřít se o naše zemědělce a producenty. Naše zemědělství má velký produkční potenciál, kterým dokáže v mnoha komoditách zajistit naši soběstačnost. V mnoha komoditách jsme dokonce nejen soběstační, ale můžeme je i vyvážet. Bylo by moudré toho využít, protože zemědělci jsou připraveni zajistit co nejlepší podmínky pro dodávky našich potravin za rozumné ceny, ale vláda jim musí na oplátku zajistit co nejlepší podmínky, což se v tuto chvíli neděje.
Vláda se musí starat o to, aby byl dostatek našich komodit hlavně pro domácí trh. Situace bude tento rok složitá zejména na trhu s pšenicí. Válka na Ukrajině může ve světě znamenat její nedostatek a vyvolat nákupní horečku ze stran některých států. To se ale může týkat i dalších zemědělských komodit. Takové situaci je nutno předcházet a zajistit rezervu základních potravin ve skladech Správy státních hmotných rezerv. To by se mělo týkat základních potravin a krmiv, aby Česká republika zamezila možnému nedostatku a následnému raketovému růstu cen na domácím trhu.
Vláda by měla také co nejdříve zastavit kroky, kterými torpéduje budoucí produkci českých zemědělců. Myslím tím změnu Strategického plánu a změnu redistributivní platby, kdy má dojít ke zvýhodnění malých farmářů. Zvýhodnění malých farmářů nebude vázáno na jejich produkci, takže vlastně ani nebudou muset za štědré dotace nic vyprodukovat. Naopak dojde ke znevýhodnění středních a velkých farmářů, kteří jsou nevýznamnějšími producenty potravin. Co to bude v reálu znamenat není potřeba dodávat. V dnešní době, kdy se svět nachází v největší krizi za poslední desetiletí, je hazard zahrávat si s budoucí produkcí našeho zemědělství na základně ideologických předsudků.
Na závěr bych se chtěl vrátit k tomu, čím jsem začal, a to je ona kontrola marží. Kontrola marží samozřejmě musí mít zastoupení v balíčku možných opatření pro udržení cen potravin v rozumných mezích, ale je to jen jedna z mnoha věcí. Kontrola marží musí být zakomponována v dobře připravené novele zákona o významné tržní síle. Tento zákon by měl omezit možnosti některých nekalých obchodních praktik a dát legislativní základ právě pro kontrolu marží. Bez pořádné novely kontrola marží není možná a pan ministr Nekula to jistě ví. Namísto toho, aby ministr zemědělství předložil kvalitní návrh novely zákona o významné tržní síle, který by něco řešil a umožňoval i onu ministrem navrhovanou kontrolu marží, raději vypouští mediální mlhu.
