Zrovna včera vyšel na serveru Lidovky.cz strašlivý článek o lidech, kteří se dostali do dluhové pasti a rozhodli se proto pro krajní řešení: část peněz si vydělávají tím, že darují plazmu. Právě na tomto příkladu mohu jeden ze svých největších úspěchů demonstrovat. Poslední rok a půl jsem pracovala jako stínová zpravodajka na nařízení o standardech jakosti a bezpečnosti látek lidského původu určených k použití u člověka (SOHO). Pod ne příliš sexy názvem se právě skrývá regulace darování plazmy, krve a dalších látek a tkání z lidského těla.
Ve zmíněném článku jsme se dočetli hrůzný příběh, kde paní z Ostravska dojíždí do různých soukromých laboratoří každý týden, někdy i dvakrát, a daruje tam plazmu. Tím si samozřejmě zásadním způsobem ničí své zdraví. Legislativa, na které jsem pracovala a která již byla finálně schválena, má přesně tomuto zabránit. Zavádí registr dárců, ve kterém se bude sledovat kolikrát daný člověk co daroval, tak aby nemohlo dojít k poškozování jeho zdraví. Celkově nové nařízení zvyšuje standard odběrů i ochranu dárce a stanovuje jasná a vymahatelná pravidla. Jedním z mých největších úspěchů ve vyjednávání o tomto dokumentu (i jedním z největších vůbec v tomto volebním období) je, že se mi podařilo do nařízení dostat zákaz reklamy (billboardů, letáků apod.), které zmiňují jakoukoliv finanční odměnu za darování plazmy a dalších látek lidského původu. Každý, kdo někdy jel pražským metrem si takový plakát některé z „těžařských“ společností určitě vybaví. Můj pozměňovací návrh (který nikdo další v europarlamentu nepodal) by tomuto měl zabránit. Za rok a něco již taková reklama nebude možná nikde v EU.
Soukromé společnosti nesmí cílit dravou reklamou na chudé regiony a využívat tamní nouze lidí a ničit jim zdraví. Česká republika a její občané nesmí sloužit světu jako „ropné pole“ na krev a plazmu! Lidem se z tíživé finanční situace musí pomáhat účinnou sociální politikou a zaražením obchodu s chudobou a lichvy a nikoliv tím, že je budou soukromé společnosti zotročovat hůř než děti v románech Charlese Dickense.
PS: V článku jsem se dočetla, že naše Ministerstvo zdravotnictví hodlá proti této praxi zasáhnout. Jako i v jiných případech (např. u práva pacientů s rakovinou „být zapomenut“) to nedělá pan ministr Válek z nějakého altruismu a sám od sebe, ale protože jej znovu tlačí tato má evropská legislativa.
Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu a lídr koalice STAČILO!
