Její výsledky potvrzují to, co KSČM tvrdí již řadu let – tedy že plíživá a postupná privatizace zdravotnictví je nejlepší cesta do záhuby.

Již druhý rok svět trýzní pandemie nemoci COVID 19, s více než 26 miliony nakaženými a 466 tisíci úmrtími jen v samotném regionu Evropy, byla kapacita systémů zdravotní péče v EU neustále v centru pozornosti. To samé se týká poskytování dlouhodobé péče o seniory, protože právě v domovech pro seniory došlo v mnoha členských státech k šokujícímu množství úmrtí. Až 60 procent úmrtí v EU v rámci první vlny pandemie se rekrutovalo právě ze skupiny seniorů žijících v domovech důchodců či podobných zařízeních. Studie CEO mluví o tom, jak zdravotnické politiky členských států EU v posledních desetiletích postupně čím dál více podléhaly tlakům, které podporovaly plíživou privatizaci zdravotnictví. Od soukromých nemocnic po pečovatelské domy prakticky každodenně vidíme důkazy toho, že outsourcing a soukromé poskytování zdravotní péče významně snížilo kapacitu členských států EU jak se efektivně vypořádat (nejen) s COVID-19.  Vysávání zisků ze zdravotnických a pečovatelských služeb akcionáři však přináší rizika, mezi které patří: zhoršující se pracovní podmínky, horší platy, nižší stav zaměstnanců, větší pracovní vytížení, další stres a šetření ve vzdělávání personálu či na ochranných prostředcích, které mají vliv na bezpečnost i kvalitu péče. 

Nerovnost v oblasti zdraví se prohlubuje. V kontextu pandemie COVID-19 měly tyto trendy katastrofální důsledky pro zdraví a schopnost systémů péče zvládnout pandemii. Snížení rozpočtu na zdravotnictví vedlo v mnoha členských státech EU k nedostatečnému počtu zaměstnanců a ke snížení počtu nemocničních lůžek, nárůst soukromých nemocnic jde navíc ruku v ruce ruku v ruce s poklesem lůžek intenzivní péče, která jsou pro společnosti méně výnosná. Soukromé pečovatelské domy zase snížily své náklady tím, že najímají příliš málo zaměstnanců, kteří jsou často špatně placení, nedostatečně vyškoleni, a pokud onemocní nemají žádnou nebo jen omezenou mzdu a vzhledem k nízkým mzdám často pracují ve více zařízeních, což přispívá k šíření viru.

Ale vždy to tak nebylo a nemusí tomu tak být ani teď. Posuny, které vedly k větší privatizaci zdravotnictví, omezení pečovatelské péče a erozi a nedostatečnému financování veřejného zdravotnictví, jsou výsledkem politických rozhodnutí na vnitrostátní i evropské úrovni. COVID-19 byl pro mnoho lidí budíčkem, připomínkou toho, že máme na výběr, jak fungují naše důležité veřejné služby. 

Na co tedy výzkumníci přišli? K hlavním závěrům studie patří, že politické tlaky EU vedly ke privatizaci systémů zdravotní péče a péče o seniory, což snížilo připravenost zemí na řešení pandemie Covid-19. To způsobil tlak EU na snižování veřejných výdajů na zdravotní péči a péči o seniory prostřednictví nástroje kontroly rozpočtového hospodaření v tzv.  Evropském semestru. Studie také upozorňuje na vliv lobby soukromých nemocnic v rozhodování EU, včetně jejích pokusů využít pandemii k dalšímu upevnění a rozšíření role soukromého sektoru. Dokument také odhalil, že Evropská komise požádala v reakci na krizi okolo COVID-19 o pomoc soukromého poradenského giganta McKinsey (známého svou rolí při privatizace britského systému zdravotnictví NHS). Navíc Komise tají před veřejností roli McKinsey i rady, které ji tento poradce poskytuje.

V současnosti EU připravuje prohloubení spolupráce mezi členskými státy v oblasti zdravotnictví. Ve své podstatě jde o snahu vytvořit Evropskou zdravotnickou unii. V rámci těchto příprav je zásadní udržet veřejnou a neziskovou povahu poskytování zdravotní péče v Evropě a zajistit, aby prostředky pro boj s pandemií COVID-19 nebyly odčerpány soukromými poskytovateli na zisk. Studie vyzývá EU, aby odstranila tlaky na komercializaci a privatizaci, které podkopávají systémy veřejné zdravotní péče, a aby se již nikdy nevracela k úsporným pravidlům, která aplikovala před COVID-19. Na závěr nezbývá než říct, že došlo na slova KSČM, která neustále na škodlivost privatizace ve zdravotnickém sektoru. 

Ing. Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM