Nechci podrobně připomínat, co všechno předcházelo vyhlášení nezávislosti Kosova, ani se pouštět do podrobných analýz, jak odtržení Kosova a způsob, jakým ho bylo dosaženo, rozvrátily systém mezinárodního práva a jaké mají dodnes následky. Jen mi přijde absurdní, nebo spíše jako výsměch evropské veřejnosti, že Evropská komise pod vedením pana Junckera přistoupila k tak závažnému kroku právě v době, kdy stále více a více vyplouvají na povrch další informace, kdo v Kosovu páchal největší zločiny, jak to bylo s etnickými čistkami, s prodejem lidských orgánů zajatců a unášených civilistů, včetně kosovských Albánců a podobně. Stručně řečeno, že tehdejší velitelé a činovníci Kosovské osvobozenecké armády UCK, kteří dnes stojí v čele státu, by měli dnes stát spíše před mezinárodním trestním tribunálem a obrazně řečeno nevybírat koberce a lustry do prezidentského paláce a ministerských kanceláří v Prištině. Ještě před rokem slibovala čerstvě jmenovaná šéfka unijní diplomacie, že vyšle do Kosova nezávislé vyšetřovatele, aby prověřili zprávy o úplatcích za zastavení stíhání těchto zločinců, které prý přijímali žalobci a úředníci Justiční a policejní mise EU v Kosovu. Dnes, aniž by bylo co vyšetřeno, budou někteří z těchto zločinců řídit připojování své země k EU. Ještě v prvním pololetí letošního roku tvořili kosovští Albánci velkou část uprchlíků do EU, kteří měli šanci získat vzhledem k situaci v zemi status politického azylanta, a Německo muselo napnout všechny síly a vliv, aby bylo Kosovo vyhlášeno za tzv. bezpečnou zemi. Jako mávnutím kouzelného proutku je Kosovo ze dne na den dokonce mezi kandidáty na členství a proces bude řídit ministr zahraničí Hasim Thaci. 
Že je to celé trochu divné? Souhlasím. Zřejmě to jen potvrzuje na první pohled skandální výrok komisaře Dimitrise Avramopulose, který nedávno v souvislosti s uprchlickou krizí sdělil překvapené veřejnosti, že Evropskou komisi nezajímají následky uprchlické vlny a politické dopady jsou jí jedno. Je tady na pět let a neusiluje o znovuzvolení. Koneckonců, nechuť eurokomisařů vůbec se zabývat více než třemi miliony podpisů proti smlouvě TTIP je zřejmě ze stejného soudku. Zůstává otázka, kam může Evropská komise, kterou voliči v Evropě tak málo zajímají, protože ti ji ani nevolí, ani nepřímo nevybírají, celou Evropskou unii a nakonec i tu evropskou veřejnost zavést.