A jejich často až žlučovitá zášť dostává tak absurdní podobu, že i z humanitárního konvoje dělají tajuplného trojského koně. Místo toho, aby se vzala humanitární konvoj jako vstřícné gesto Ruska, tak je to bráno jako počátek agrese. A když už se Ukrajina s Ruskem dohodnou, že pomoc může dorazit a v kamionech se skutečně nachází jen humanitární náklad, takticky raději zmlknou. Debaty nad tím, zda kamiony přiváží pomoc, nebo něco jiného, ale zastínily to zásadní. Statisíce lidí na východě Ukrajiny trpí bez jakékoliv pomoci. Umírají na ulici, je tam mnoho vážně zraněných, dětem a ženám se nedostává základních životních potřeb, stále více jich přichází o domovy. Ukrajinskou vládu a představitele Evropské unie, kteří mají projevy plné zájmu o bezpečnost tamních občanů, tohle jako by nezajímalo. To oni měli být první, kdo pošle pomoc. A Kyjev místo toho, aby do oblasti konfliktu posílal další vojáky a dělostřelecké granáty, by se měl s povstalci dohodnout na pomoci těm, kteří to bezodkladně potřebují. Evropská unie místo návrhu mírového plánu řeší další sankce vůči Rusku, které nic nevyřeší, ale naopak prohloubí příkop ještě víc. V tomhle mezinárodním napětí je pomyslný černý Petr hned v několika rukách, rozhodně nejen na straně ruského prezidenta Putina. Aby zbraně konečně přestaly řinčet, musí si sednout k jednomu stolu zástupci ukrajinské vlády, východoukrajinských povstalců, Ruska a Evropské unie. Podle některých zpráv první jednání mají začít už v nejbližších dnech. Tam je skutečná naděje pro Ukrajince, kteří touží po klidu a bezpečí. Ustoupit ve svých představách budou muset všichni.