Jak víte, jsem příznivkyní řešení, která jsou šetrná k životnímu prostředí. Upřednostňuji cestování hromadnou dopravou, před osobními vozy, nebo přesun nákladu po železnici před kamiony, jichž máme plné dálnice. Nicméně hon po likvidaci spalovacích motorů se stal alfou a omegou každého ekologického plánu Evropské unie, proto říkám

Neberte nám auta dokud: 

1.     Nebude vyřešena ekologická otázka komplexně. Státy Unie se na produkci CO2 podílí asi 4 % (!) – v tom samozřejmě není jen osobní a nákladní doprava, ale i produkce firem a továren. Zkomplikuje EU a národní státy lidem život, aby se nám pak Spojené státy, Indie nebo Čína smály?

2.     Nebude jasné, jak na nápor elektromobilů bude reagovat energetická soustava a o kolik se zvýší produkce CO2 z elektráren.

3.     Nebudeme znát úhrnné emise CO2 za celý životní cyklus elektromobilu. Tedy ty, které jsou vyprodukované během jeho výroby (vč. baterií), používání a následné likvidace. 

4.     Nebude ČR vědět, kde také vezmeme takové množství energie pro elektromobilitu. Z ČR se totiž stane do několika let dovozce energie (jakmile bude utlumena činnost uhelných elektráren). Dostavba dalších jaderných bloků, které by mohly jako jediné tento výpadek stabilně nahradit, je rozhodnutím vlády ANO a ČSSD za potlesku opoziční koalice SPOLU a Pirátů se STANem, v nedohlednu. Vyřazením Rosatomu totiž de facto padá dostavba jaderné elektrárny úplně, protože srovnatelnou technologii nikdo jiný nenabízí. 

5.     Nebude jasné, o kolik zvýšená poptávka po el. energii vyžene ceny nahoru a jaké toto bude mít sociální dopady na občany.

6.     Nebude řešení, jak nakládat s obrovským množstvím baterií – tedy s velmi nebezpečným odpadem.

7.     Nebudou tisíce nabíječek na elektroauta u bytových domů.  

8.     Bude stále vzývána kapitalistická mantra „cestujte za prací“. Cestování z venkovských oblastí, menších měst a obcí do zaměstnání totiž často jinak, než autem prostě nejde. A z mezd, které tito zaměstnanci v ČR dostávají, se prostě elektromobil s dostatečným dojezdem v průměrné ceně milion korun koupit a udržovat nedá.  

9.     Nebudeme vědět, kolik to bude občana stát. Nejen nákup elektromobilu, ale celý přechod na elektromobilitu (třeba v nákladní dopravě nebude vůbec jednoduchý), protože se to s velkou pravděpodobností promítne do cen produktů a služeb. 

10.  Nebude stát motivovat občana k nákupu nového auta na elektřinu. Snadno se totiž může stát, že lidé budou udržovat svá stávající vozidla v provozu co nejdéle, protože na elektromobil nebudou mít (nebo jej nebudou chtít), a tak už tak vysoké stáří českého vozového parku (v průměru kolem 15 let) může ještě vzrůst. To s sebou paradoxně může přinést ještě více negativ pro životní prostředí. 

Zároveň vyzývám Ministerstvo životního prostředí, aby tyto připomínky bralo na vědomí už ve vyjednávacím procesu, a vláda, ať už bude jakákoliv, nedovolí ratifikaci tohoto dokumentu, dokud nebudou výše uvedené body vyjasněny.

Ing. Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM