Nevím, za kolik by si představoval pan Kalousek s panem Fialou, aby čeští zaměstnanci pracovali. Zvláště, když mluví o tom, že české ceny ještě nejsou na úrovni těch evropských. Zapomínají dodat, že ani české platy nejsou na úrovni našich západoevropských kolegů. V období První republiky byl zaveden tzv. nostrifikační zákon. S nostrifikací si dnes spojujeme zejména uznávání titulů ze zahraničí, avšak zákon č. 12/1920 řešil úplně jinou problematiku. Dotýkal se podniků majících sídlo mimo tehdejší Československo. Země tak mohla úředně nařídit, aby vedení společností, které mají výrobny v ČSR, sídlilo v témže státu jako výroba. Zákon reagoval na stav rozpadu Rakouska – Uherska, protože spousta továren byla na území nově vzniklého Československa, avšak jejich vedení zůstávalo ve Vídni. Myslím, že tzv. nostrifikační zákon byl jednou z možností, jak donutit společnosti nevyvádět své zisky do daňových rájů a reinvestovat je do svých zaměstnanců a výrob. Podle mě je to i logické. Pokud společnost využívá pracovníků jisté země, její infrastruktury, životního prostředí a dalších služeb, měla by se finančně podílet i na jejím chodu. A pravicový lék – tedy snížení daní – tomu rozhodně nepomůže. Naše země nemůže nastavit tak nízké daně jako některé ráje. Potřebuje totiž zabezpečit všechny funkce státu. Aby to bylo možné, musí být stát dostatečně silným partnerem pro všechny korporace. Vždyť jsme parlamentní republika, nikoliv republika korporací.