Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. No, nezbývá nám nic jiného, než v podstatě se pokusit zařadit body na program, protože, byť jsme vyslyšeli vaše volání, že si to máme nechat na interpelace, tak my jsme se opravdu snažili, ale bohužel jsme tady všichni hovořili do prázdného sálu, takže se nemůžete divit, že ty nejpalčivější problémy se budeme snažit zařadit na jednání dnešní schůze, protože si myslím, že jsou skutečně věci, kterými by se Poslanecká sněmovna měla zabývat. Musíme si všichni uvědomit, že tak jak tady sedíme, tak jsme placeni z peněz daňových poplatníků, českých daňových poplatníků, a ti si zaslouží odpovědi na některé otázky.
Já bych chtěla požádat o zařazení jako první bod na dnešní jednání schůze, a to problematiku bydlení v České republice, protože to, co se teď děje a jak se prohlubuje krize bydlení a mám skutečně obavu z toho, že už levá neví co dělá pravá, protože nám sem postupně chodí mnoho zákonů...

***
Co se týká té krize bydlení, tak si musíme uvědomit, že ceny bytů a nájmů v relaci k průměrné mzdě v mnoha městech se zcela zásadně zvýšily, což vede k obrovskému tlaku na rozpočty domácností. Tato krize je eskalována i tím, že vlastně doposud nebyl schválen stavební zákon, který právě hovořil o tom, nebo byl nastaven tak, aby se skutečně stavění v České republice zvýšilo.

Často musí české domácnosti také řešit velmi neblahé věci, které se týkají rozpočtu domácností. Musíme si uvědomit, že v České republice je poměr vlastnického bydlení a nájemního bydlení 80 : 20, to znamená 80 % vlastnické bydlení, 20 % nájemní bydlení. To znamená, 80 % lidí - teď to přeženu, samozřejmě ne všichni jsou pod hypotékou, ale opravdu mnoho mladých rodin má na sobě vázanou hypotéku, do toho samozřejmě obrovská inflace a do toho zvýšení cen energií. Tak ty mladé rodiny mají opravdu už co dělat, aby to utáhly.

Nespokojenost lidí, která se propadá do chudoby, bojí se o ztrátu bydlení, tak je potřeba, abychom na to nějakým způsobem reagovali, aby vláda se snažila těmto lidem nějakým způsobem pomoci. Já rozumím panu ministru Jurečkovi, že samozřejmě nemůže být podpora hypotéky sociální dávkou. To já chápu, ale musí se hledat i nějaké jiné alternativy, jak právě těmto rodinám pomoci.

Je potřeba si uvědomit, že ceny bytových nemovitostí dle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí se zvýšily o 16,6 %. Došlo také k navýšení indexu ceny nákladů nemovitostí, a to více než o 17 %.

Co se týká například publikovaných čísel za minulý měsíc, tak bylo vydáno o 6,2 % stavebních povolení méně. A to nehovořím ani o tom, že jsme se skutečně dostali jako Česká republika do obrovského propadu reálných mezd. Je to nejvyšší ze všech zemí OECD, a že úrokovou sazbu na hypotéku máme dneska někde kolem 6 %.

Já chápu, že už tady o tom hovořím několikrát, ale já bych opravdu vaši pozornost ráda věnovala tomu, jak to vlastně máme rozloženo v bydlení v České republice. My máme takové čtyři typy bydlení.

První je vlastnické bydlení, které samozřejmě je hodně vázáno na hypotéky. Jenom pro vaši informaci, ten propad je zhruba už kolem 60 %, protože úvěry rostou a vzhledem k tomu, že vláda Petra Fialy ještě avizuje další sankce za to, že byste šli do vlastnického bydlení pomocí hypotéky, jako například za předčasné splacení hypotéky, se uvažuje o tom, že budou nově sankce, nebo se už oficiálně hovoří v mediálním prostoru o navýšení daně z nemovitostí. To všechno jsou kroky k tomu, abychom se od vlastnického bydlení oprostili. Možná je to dobře, možná bychom skutečně měli poměr vlastnického a nájemního bydlení trošičku více vyrovnat, ale jedno je tady jedno velké ale. My samozřejmě můžeme nájemní bydlení podporovat jako stát jako takový, ale stát žádné kroky k tomu nedělá. Já prostě nechápu, jak je možné, že se zastavily programy na MMR, například program Výstavba, který podporoval právě obce v tom, aby realizovaly nájemní bydlení.

Druhý aspekt, který je třeba si uvědomit, a proto říkám, že levá neví co dělá pravá, je to, že se zdražuje o 15 % ubytování na kolejích pro studenty. Ale vysokoškolské vzdělání by přece nemělo být jenom pro nejbohatší děti z bohatých rodin, aby si dovolily platit ubytování na kolejích. Ty děti samozřejmě budou muset mít i zvýšené náklady na energie. A co se stane? Všichni tito studenti se budou snažit se sestěhovat do nějakých bytů, které jsou volné k pronájmu na trhu. A je potřeba si neustále uvědomovat, že těch bytů na trhu je prostě málo. A čeho je málo, to je drahé, protože se nestaví.

Do toho všeho si teď promítněte, že se tedy zdražuje kolejné, to znamená, půjdou nám na trh, a do toho za chviličku budeme projednávat lex Ukrajina, která vlastně cílí na to, aby ukrajinští uprchlíci si našli bydlení na normálním trhu s bydlením. Ale uvědomme si, že podmínky, jak jsou nastaveny pro ukrajinské uprchlíky, že budou prokazovat dávku na bydlení nebo příspěvek na bydlení pouze pravděpodobně čestným prohlášením, protože si neumím představit, jak by úřad práce opravdu jakoby kontroloval majetky na Ukrajině, to prostě je podle mě absolutně neřešitelné, tak se to bude muset řešit čestným prohlášením, což samozřejmě budou mít určitou výhodu proti českým občanům jako takovým. A znovu říkám, všechny tyto skupiny, studenti, budou cílit na trh s bydlením, ukrajinští uprchlíci budou cílit na trh s bydlením, a já se ptám, kam tedy budou cílit Češi, když my jim ani neumožníme vlastnické bydlení, nepodporujeme družstevní bydlení, protože družstevní bydlení také byl program na MMR, aby státní půjčku dostali právě mladí lidé na družstevní podíl. Kde jsou ty projekty, o kterých jsme hovořili, které by pomohly s výstavbou jako takovou?

Čtvrtá skupina jsou obecní byty. Obecní byty, tam je potřeba si uvědomit, že v devadesátých letech obce prodaly přes 600 tisíc bytů. A dnes jim vlastně zůstává obecní bytový fond, který vůbec tak tak pokryje sociální problémy obce jako takové. Obce volají po tom, že i kdyby měly nějaké byty k dispozici, tak opět program MMR, aby obce mohly rekonstruovat obecní majetek, byl pouze pro uprchlíky. Proč to není pro všechny? Proč to není i pro české občany? A přitom čerpání tohoto programu pan ministr vyjednal miliardu, čerpání je zhruba kolem 200 milionů, tak je vidět, že ten zájem jenom pro tuto úzkou skupinu není. Rozšiřme to tedy i pro české občany, pomozme obcím zrekonstruovat bytový fond.

Je potřeba si uvědomit, že třeba Praha má zhruba 30 tisíc bytů, což jsou čtyři procenta bytového fondu, avšak desetina, spravovaná městskými částmi, je v současné době neobsazená. Tak se ptejme, proč je neobsazená, co k tomu vede. Potřebují tedy města a obce pomoci zrekonstruovat svůj bytový fond.

Jak už jsem říkala, čeho je málo, to je drahé. Abyste si nemysleli, že neustále.... (Odmlčela se kvůli hluku v sále.)

***
Děkuji moc, pane předsedající. Tak ten klid jsem si vyžádala i proto, že už se opravdu blížím k závěru a abyste neřekli, že jenom kritizujeme a nedáváme žádné náměty na stůl, tak tady jsou tedy ty náměty, co by šlo s bydlením udělat okamžitě.

Za prvé, projednat vícegenerační hypotéky, to znamená prodloužit dobu splatnosti na 40 let s garancí státu. Tady by se skutečně ty splátky snížily zhruba o 6 tisíc měsíčně, což pro mladou rodinu jsou obrovské peníze. Začít aktivně pracovat s nehmotným majetkem v rukách státu. Tady oceňuji, že se dělá určitá revize tohoto majetku, tak já jenom budu doufat, že to nebude sloužit k prodeji, ale že to bude sloužit k tomu, aby se na volných pozemcích a v budovách státu naopak budovalo nové bydlení pro české občany. Rozdělit vícegenerační domy na samostatné bytové jednotky. Opravdu si potřebujeme uvědomit, že venkov je víceméně založen na vícegeneračních domech. Dnes tam žijí senioři úplně osamoceni a pokud by se opravdu za málo peněz daly udělat samostatné vchody, samostatné sociální zázemí, tak by se nám tady rázem zvýšila možnost bydlení. Aktivovat dotační program Ministerstva pro místní rozvoj na podporu úroku z úvěrů nad 5 %, MMR tento program má ve svém šuplíku. Obnovit program pro mladé na družstevní podíl, kde mladí lidé mohou získat až 3 - 3,5 milionu na družstevní podíl. Určitě by to mladým lidem pomohlo k tomu, aby se do družstevního bydlení pustili. V neposlední řadě aktivovat soukromý kapitál a vytvořit PPP projekty, zahájit výstavbu vysokoškolských kolejí nebo jejich rekonstrukci tak, aby se snížila energetická náročnost těchto budov a studenti si mohli dovolit bydlet na studentských kolejích. No a v neposlední řadě je samozřejmě stavební zákon, protože co si budeme říkat, mělo by naším heslem být v té současné bytové krizi stavět, stavět a ještě jednou stavět, případně rekonstruovat.

Děkuji.