Co se týká vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, tisk 137, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny projednal tento tisk 137, tedy vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., na svém jednání 19. dubna 2022 a doporučil Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona s přijatými pozměňovacími návrhy.
Pro podaný pozměňovací návrh z dílny Ministerstva pro místní rozvoj poslancem Bartošem hlasovalo 10 poslanců, 2 byli proti a 3 se zdrželi. Pro usnesení sněmovního tisku 137/1, které doporučuje Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona s přijatým pozměňovacím návrhem, bylo hlasování stejné. Pozměňovací návrh, který podal poslanec Ivan Bartoš, řeší odložení termínu účinnosti některých ustanovení v části šesté stavebního řádu, která stanoví povinnosti používání informačních systémů stavební správy ve stavebním řízení od 1. 7. 2023 a účinnost části sedmé stavebního zákona.
Navrhuje se posun účinnosti na dobu do 1. 1. 2024, která je podle předkladatele nutná k realizaci a základnímu otestování informačních systémů stavební správy. Týká se tedy tento pozměňovací návrh zejména oblasti digitalizace.
Děkuji.
***
Děkuji ještě jednou za slovo. Nyní tedy už jako poslankyně, byť s přednostním právem jako zpravodajka. Máme dnes opět na stole vlastně v rámci druhého čtení změnu stavebního zákona. Skutečně znovu bych chtěla apelovat na vás na všechny, abychom si odložení účinnosti stavebního zákona opravdu velmi důkladně rozmysleli.
Ráda bych znovu trošičku zabrousila do historie, abychom si pořád připomínali a uvědomovali, v jaké situaci se nacházíme. Současný - dosud účinný - stavební zákon č. 183/2006 Sb., byl změněný více než 25 novelami. A je poznamenán postupným růstem složitosti, formalismu, byrokracie, a to jak v mnoha typech různých povolovacích procesů, tak i v obrovském množství úřadů a institucí podílejících(?) se na povolování a jeho přezkumu, zejména formou rozhodování různých stavebních úřadů na obcích a krajích s velmi různou úrovní výkonu státní správy, rizikem jejich politického ovlivňování představiteli samospráv, systémové podjatosti, kterou judikují soudy a závazných stanovisek, neboli razítek desítek typů dotčených orgánů.
Výsledkem je komplikovaný, málokomu srozumitelný a prakticky všemi dlouhodobě kritizovaný stav orientovaný na vzájemně podmíněné formální procesy před věcnou podstatou, která podvazuje potenciál ekonomického, kulturního i společenského rozvoje České republiky a způsobuje frustraci prakticky všem, kteří se dostanou do styku s povolovacími procesy ve stavebnictví. Dokonce i řada nevládních organizací včetně těch environmentálních spolků sdružených v různých platformách vydala již v roce 2015 veřejnou výzvu za spravedlivé, rychlejší, lepší a jednodušší rozhodování o stavbách. Obecně je znám též údaj Světové banky o tom, že proces povolování staveb v České republice je jeden z nejpomalejších na světě podle délky... (Hlasitý hovor v sále, hluk.)
Děkuji mockrát. Jak už jsem hovořila, je známý údaj Světové banky o tom, že proces povolování staveb v České republice je jeden z nejpomalejších na světě. Podle délky standardizovaného stavebního řízení se Česká republika umístila na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí s délkou 246 dnů. A tady bych jenom ráda připomněla, že to jsou jenom načteny zákonné lhůty. Ten proces vlastně toho hodnocení Světové banky vůbec nereflektoval to zpoždění, které v České republice je, protože se ty zákonné lhůty nedodržují.
Řada států Evropské unie řeší problém složitosti právní úpravy stavebního práva, délky povolovacích procesů a resortní fragmentaci sjednocování povolovacích režimů a integrací ochrany složkových veřejných zájmů do jediného povolovacího řízení vedeného před stavebním úřadem. Jiné řešení totiž prakticky neexistuje. Například již před deseti lety spojila zhruba polovina členských států Evropské unie územní a stavební řízení do jediného povolovacího procesu. Mám tím na mysli konkrétně Rakousko, Belgii, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Německo, Itálii, Maltu, Nizozemí, Portugalsko a Slovinsko. Už z tohoto je vidět, že samozřejmě cesta, kterou jsme nakročili novým stavebním zákonem, je určitě cesta správným směrem.
Snad všechny české politické strany ve svých programech deklarují potřebu změnit současný stav veřejného stavebního práva a zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. I současná vláda v programovém prohlášení toto má na několika místech. Nový stavební zákon číslo 283/2021 Sb. a s ním související změnový zákon číslo 284/2021 Sb. byl schválen po čtyřech letech intenzivních příprav a legislativních prací realizovaných širokým expertním týmem, čítajícím desítky odborníků vně i zevnitř státní správy. Od 29. 7. 2021 jsou součástí platného právního řádu. Některá ustanovení nového stavebního zákona nabyla účinnosti již dnem 30. července 2021 a další pak dnem 1. ledna 2022 a jako celek má nabýt účinnosti dnem 1. 7. 2023.
Nový stavební zákon naplnil očekávání, to je zejména reálné a zásadní odformalizování, sjednocení, zrychlení a zjednodušení povolovacího procesu, se zachováním ochrany všech veřejných zájmů i práv účastníků a se zvýšením důrazu na věcnou podstatu a vážení kolizních zájmů v území v rámci integrovaného řízení vedeného před jediným a jednotným stavebním úřadem. To znamená, abychom docílili toho principu jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko.
Znova bych ráda připomněla, co všechno dobrého nový stavební zákon přináší. Zejména jde tedy o procesní reformu, to znamená zrušení všech stávajících deseti typů povolovacích procesů včetně dvoufázovosti územního a stavebního řízení a jejich nahrazení jediným řízením o povolení záměru. Určitě se ptáte, jakých vlastně deset typů řízení máme. Tak jenom abych vám to připomněla, co všechno jsme se vlastně snažili sloučit do toho jediného stavebního řízení. Tak v dnešní době máme územní řízení, územní řízení s EIA, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s EIA, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, ohlášení, stavební povolení a veřejnoprávní smlouvu nahrazující stavební povolení.
Dalším velmi důležitým krokem jsme se snažili samozřejmě zajistit odstranění toho fenoménu systémové podjatosti, která je tedy judikována zejména ve velkých městech, ale je to samozřejmě otázka času, protože to je nástroj ke zdržování stavebního řízení, aby se toto velmi rychle začalo rozšiřovat, pokud neuděláme něco s institucionálním modelem státní správy. Právě ta institucionální reforma, to znamená zřízení nové jednotné soustavy státní stavební správy po vzoru katastrálních úřadů zruší více než tisíc obecních a speciálních stavebních úřadů v obcích a krajích a vyřešení problému nejednotnosti výkonu stavební správy a systémovou podjatost. Není to o tom, že by stavební úřady zmizely z obcí nebo z krajů. Samozřejmě je to o tom, že bude jednotná soustava stavební správy, budou územní pracoviště všude tam, kde samozřejmě lidé stavební úřady mají dnes, ale ta výhoda je v tom, že budou úředníci zastupitelní, že bude jednotná metodika a skutečně to má vést k tomu, aby celé stavební řízení bylo efektivnější.
Takovou tou třetí, opravdu z mého pohledu velmi důležitou součástí nového stavebního zákona je integrace dotčených orgánů. Tato integrace dotčených orgánů zruší téměř všechna závazná stanoviska, to znamená samostatná stanoviska, samostatná razítka vzešlá ze samostatných podkladových řízení. Dneska těchto samostatných razítek máme necelých padesát. Co to znamená? Každé samostatné razítko je také samostatně přezkoumatelné, takže si dovedete představit, že například na projektu studentských kolejí, kde potřebovali 45 samostatných kulatých razítek, je také 45 možností přezkumu, odvolání, což samozřejmě tu stavbu velmi zdržuje v čase. A jenom pro vaši informaci, studentské koleje nestojí dodnes, protože když už vám jedno razítko nabyde právní moci, tak u těch ostatních samozřejmě o to přijdete, protože tam probíhají ty procesy odvolání a můžete začít znova.
Naší snahou byla tedy maximální integrace těchto dotčených orgánů do rozhodování stavebního úřadu. Zásadně se tedy omezuje počet potřebných razítek povolení, aniž by došlo k omezení či zrušení ochrany jakéhokoli veřejného zájmu. Stejně tak je velmi lichá představa, že úředníci, kteří hájí veřejné zájmy podle složkových zákonů dnes, by je v rámci stavebního úřadu přestali chránit. To je samozřejmě absolutní nesmysl, úředník je vždy vázán složkovým zákonem a vždy podle něj bude postupovat. Ochrana většiny veřejných zájmů se svěřuje stavebnímu úřadu, právě který bude posílený o úředníky dosavadních dotčených orgánů a umožňuje se mu též věcně posuzovat kolidující veřejné zájmy. Asi každý z vás, kdo někdy něco stavěl, víte, že ta dnešní neutěšená situace je o tom, že musíte mít 12 až 20 paré projektových dokumentací, abyste mohl s těmi dokumentacemi běhat po jednotlivých dotčených orgánech. Přitom hygiena má jiné požadavky, hasiči mají jiné požadavky, památkáři mají jiné požadavky a kdo jiný než stavební úřad by měl být ten, který pod sebou bude mít všechny tyto odborníky na veřejné zájmy, aby posoudil jednu jedinou projektovou dokumentaci ze všech úhlů ochrany veřejných zájmů a tomu investorovi, ať už je to kdokoliv, dal jednu zpětnou vazbu, co všechno je potřeba v té projektové dokumentaci upravit, a by byla způsobilá pro proces schválení.
Dneska si toto všechno stavebník musí zajišťovat sám a skutečně jsou pak velká překvapení u kolaudací, protože projektové dokumentace se samozřejmě mění podle potřeb dílčího dotčeného orgánu, takže situace je opravdu velmi nepřehledná. Tím, že budou všechny zájmy dotčených veřejných orgánů vyjádřeny v tom jednom stanovisku, tak je také umožněno pro to jedno stanovisko samozřejmě řádné odvolání a přezkum. Ale probíhá to jednou, nikoli padesátkrát.
Za další považuji za velmi důležité zmínit obsahové zjednodušení. Velmi jsme čelili tomu, a už jsem to tady říkala několikrát, že se na nás obraceli investoři i drobní stavebníci, že opravdu už to, co považujeme za nutné k dodání pro proces povolování, je, že prostě vyžaduje na stavbu rodinného domku projektovou dokumentaci jak na stavbu jaderné elektrárny. Právě proto jsme dospěli i k obsahovému zjednodušení, to znamená, že stavební úřad posuzuje a povoluje jen podrobnosti urbanistického a základního architektonického a technického řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivu na území a životní prostředí, nikoli vnitřní technické detaily stavby, které jsou věcí stavebníka a projektanta.
Dalším okruhem pak bylo sjednocení a modernizace požadavku na výstavbu. Alespoň základní, dosud roztříštěné požadavky na výstavbu z mnoha resortních vyhlášek - skutečně dneska je spoustu vyhlášek, ve kterých se musí tedy orientovat zejména projektanti, tak snaha byla dostat ty nejvýznamnější prvky modernizace požadavků na výstavbu přímo do zákona a měly by být konkretizovány v jedné jediné vyhlášce či městských předpisech, protože nový stavební zákon umožňuje pro největší metropolitní města v České republice - Praha, Brno a Ostrava - aby měly vlastní samostatné stavební předpisy.
Další okruh bylo nebo je využívání plánovacích smluv. Mnoho starostů se na mě obracelo s tím, že oni by velmi rádi udělali dohodu s developery v území, nicméně tím že to nemá zákonné mantinely, tak se starostové pohybují občas na hraně zákona a chtěli samozřejmě, abychom to zlegalizovali, aby bylo legální prosazování zájmů samospráv vůči stavebníkům a investorům v území a tím se i zvýšila právní jistota investorů v území a zajištění souhlasu samospráv.
Určitě velmi důležitým bodem je účastenství a koncentrace řízení. Jediného povolovacího řízení se mohou účastnit všichni. Nikoho jsme neeliminovali z tohoto procesu. Mohou se zúčastnit všichni, kterých se to týká, včetně ekologických spolků. Ale námitky se mohou uplatňovat pouze jednou a pouze v době, kdy je to poprvé možné. Skutečně není možné, aby probíhalo stavební řízení, na začátku stavebního řízení se nikdo neozval, žádné problémy, a v průběhu stavebního řízení se někde objevil najednou z ničeho nic vzácný brouček či nějaký vzácný chráněný živočich. To znamená, že skutečně my umožňujeme, aby se všichni vyjádřili, ale musejí se vyjádřit na začátku a můžou se samozřejmě vyjádřit všichni zúčastnění. A k tomu pak samozřejmě stavební úřad bude přihlížet. Pokud se ale začnou vyjadřovat v průběhu řízení, když už ta možnost jim vlastně vypršela, tak k dalším námitkám se přihlížet nebude.
Další oblastí je reforma opravných prostředků. Opět velmi důležité. Tím, že jsme se vlastně snažili sjednotit, integrovat dotčené orgány do jednoho stavebního úřadu, tak se ruší samostatné přezkumy závazných stanovisek, které zdržovaly odvolací řízení. Ruší se takzvaný ping pong, to znamená zavádí se apelační principy, což je o tom, že pokud dojde k odvolání, tak odvolací úřad musí rozhodnout, nemůže to vracet zpátky první instanci k dalšímu řízení. Toto aplikujeme i ve fázi soudního řízení. A skutečně si myslím, že je to velmi důležité právě pro zajištění lhůt tak, aby stavební řízení mělo jasné mantinely, že včetně odvolání a přezkumu stavebník do roka bude vědět, zda může, či nemůže stavět.
Co považuji za zcela zásadní, paradoxně jsem si to nechala zcela na konec, je digitalizace. Už jsme v 21. století, digitalizace stavebního řízení je alfa omega. Tam jsem skutečně velmi ráda, že i v minulém volebním období jsme spoustu prvků digitalizace již zakomponovali do stávajícího stavebního zákona a v digitalizaci pokračujeme. Celé řízení má být vedeno elektronicky, s originálními elektronickými podklady v informačních systémech jednotně vybavené státní stavební správy. My samozřejmě debatujeme v prostoru o tom, že se bude měnit nový stavební zákon, že se to chce nechat jako dneska na obcích. Tady skutečně pak jako svým způsobem může být i digitalizace ohrožena, protože představa, že zůstane 700 stavebních obecních úřadů... Jak je budeme jednotně vybavovat? Jak budeme zajišťovat jednotnou implementaci a tak dále? Ale to není principem dnešního projednávání. Věřím, že jsou si toho předkladatelé vědomi a že i pro ně je digitalizace skutečně zásadní. Právě v kontextu digitalizace je trošičku i jako absurdní ta debata o tom, že stavební úřad musí být v místě bydliště. Na jedné straně digitalizujeme, abychom na úřady vůbec chodit nemuseli, a na druhé straně voláme po tom, abychom všechny úřady měli v místě bydliště.
Desátým okruhem je soudní přezkum, to znamená i v rámci soudního přezkumu dochází ke zrychlení a odformalizování soudního přezkumu, zrovnoprávnění postavení stavebníka se žalobcem, koncentraci žalobních námitek, postihu za podávání šikanózních žalob a přednostnímu projednání žalob s přiznaným odkladným účinkem.
Jedenáctým bodem je územní plánování. Nový stavební zákon neomezuje roli samospráv oproti stávajícímu stavebnímu zákonu. Beze změny zůstávají samostatné působnosti klíčové kroky při přípravě územněplánovacích dokumentací, tedy rozhodnutí o pořízení, schválení zadání, výběr nejvhodnější varianty, vydání, schválení správy o uplatňování, rozhodnutí o změně, vydání změny územněplánovací dokumentace. Oproti stávajícímu stavebnímu zákonu je samosprávám nově svěřena možnost projednání návrhů vypořádání připomínek před předložením k vydání rozhodnutí o sloučení společného jednání a veřejného projednání. A dále je radě obce samostatné působnosti nově přiznáno právo vznášet připomínky k vymezení zastavěného území a právo uplatňovat připomínky k návrhu územních opatření.
Nový stavební zákon, a to už jste určitě všichni zaznamenali v médiích, byl širokou odbornou porotou soutěže zákon roku pořádané společností Deloitte Legal pod záštitou České advokátní komory, Hospodářské komory, Komory daňových poradců vybrán jako zákon roku, to jest jako nejlepší legislativní počin v oblasti kvality regulace českého podnikání za rok 2021. Je nutno připomenout, že nominační rada této soutěže má 30 členů. Ti vybírají ze zhruba více jak 500 legislativních norem za rok 2021 těch pět z jejich pohledu nejlepších. A pak hlasuje veřejnost. A veřejnost odhlasovala více jak 67 %, že nejlepším zákonem roku je nový stavební zákon.
A mě velmi mrzí, že si pro tu cenu nepřišel nový pan ministr. Tak mi dovolte spolu s mým kolegou Martinem Kolovratníkem tento diplom panu ministrovi předat. Byla bych ráda, kdybyste si ho vystavil v kanceláři, aby pokud chystáte věcné změny, abyste se řídil... (K ministrovi přichází poslanec Martin Kolovratník s diplomem, který předává ministrovi i s gratulací. Potlesk poslanců z lavic ANO.)
Jinak možná ještě za připomenutí, kdo je třeba součást nominační rady. To jsou soudci. Jsou to soudci Nejvyššího správního soudu. Je to mnoho právníků. Je to třeba i Svaz měst a obcí. Takže poznámky typu, že tento diplom předala vlastně Hospodářská komora, opravdu nejsou na místě. Je potřeba se seznámit s tím, kdo je členem nominační rady.
Je tady potřeba připomenout, že samozřejmě i v kontextu toho, že více než 67 % veřejnosti vybralo stavební zákon, je svým způsobem i pro tu veřejnost určitým zavazujícím prvkem. A pokud tedy přistoupíme k revizi systému veřejného stavebního práva a všech souvisejících složkových zákonů, je potřeba si říci, že to je odborně značně komplikované. Práce na novém stavebním zákoně probíhaly více než čtyři roky se zapojením desítek externích expertů a stovek připomínkových míst s trojím projednáním v připomínkovém řízení a v Legislativní radě vlády. Věcný záměr jednou, paragrafové znění dvakrát a roční projednání a řada změn v Poslanecké sněmovně. Provádět zásadní parametrické změny nového stavebního zákona bez reálného zapojení a vnímání názorů odborné i dotčené veřejnosti, jak to dnes bohužel činí pan ministr Bartoš, představuje jednoznačné riziko pro kvalitu takové úpravy. Je skutečně potřeba takovouto normu a tyto změny projednávat v širokém spektru odborníků za účasti i nepopulární opozice, která není připravena to bortit, ale je připravena s tím naopak pomoci.
Věřte, že každému ministrovi, a můžeme si tady, my jsme si s panem ministrem teď vyměnili role v rámci výboru, jednou se může samozřejmě vyměnit role i na té exekutivní roli, a není nic horšího než když na něčem pracujete intenzivně a snažíte se to uvést v život, tak pak aby ta druhá strana si myslela, že tady je někdo, kdo to chce za každou cenu bortit. Nic takového není. Já samozřejmě vím, jak dopadly volby, vím, jaký je výsledek, vím, jaké je politické zadání, ale prosím, nový stavební zákon není politická norma. Je to odborná norma a měli bychom se na tom shodnout. Samozřejmě s vědomím toho, že vlastně ten volební výsledek a ta politická vůle se tam musí nějakým způsobem promítnout.
Co se týká toho vládního návrhu a tisku 137, tam v podstatě jde o obsahově velmi obdobný materiál jako předchozí poslanecký tisk, který vlastně je pod číslem 63 a byl předložen návrhem skupiny poslanců. Je jen s takovými malými technickými rozdíly, který je však předkládán vládou. To znamená, že už se nejedná o poslanecký návrh, ale je to vládní tisk. Návrh byl schválen v prvním čtení 25. 3. 2022 a přikázán výboru pro veřejnou správu, který jej projednal a schválil dne 14. dubna 2022.
S ohledem na předmět návrhu lze uvažovat o vhodné modifikaci okruhu vyhrazených prioritních staveb, který by měl povolovat státní specializovaný a odvolací stavební úřad. Například bych očekávala i pozměňovací návrhy v duchu doplnění staveb kritické infrastruktury a podobně.
Cílem tisku 137 je tedy odklad účinnosti nového stavebního zákona o jeden rok, ovšem s výjimkou nejdůležitějších tak zvaných vyhrazených staveb podle přílohy 3 nového stavebního zákona. Jen pro vaše povědomí: vyhrazenými stavbami jsou stavby dálnic, stavby drah, letecké stavby, stavby vodních nádrží s objemem nad jeden milion metrů krychlových nebo s výškou vzdutí nad deset metrů. Stavby a zařízení přenosové soustavy, výroba elektřiny o celkovém instalovaném výkonu sto megawatt a více. Stavby a zařízení přepravní soustavy, zásobníky plynu, stavby a zařízení ropovodů a produktovodů a jejich součástí. Stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, stavby související s úložišti radioaktivních odpadů, stavby v areálu jaderného zařízení. Pro všechny tyto druhy staveb bude platit nový stavební zákon beze změny. A logicky se z tohoto místa musím ptát, proč, když je nový stavební zákon dobrý pro ty největší stavby státu, pro ty nejstrategičtější stavby státu, proč není dobrý pro občana? Nedává to logiku.
I občan si zaslouží, aby měl jasné lhůty, aby ty lhůty byly po státu vymahatelné. Znovu opakuji, že občany nám je velmi často vytýkáno, že já jako občan, když něco nesplním vůči státu, okamžitě dostanu pokutu. Ale když stát neplní lhůty vůči občanovi, tak se neděje nic! A my jsme se tady právě v tom novém stavebním zákoně snažili pro toho občana, aby ty lhůty měl. Mnoho mladých lidí mně říká: Mám domluvenou dobrou hypotéku, potřebuji rychle stavební povolení. Ale v tomto stavebním řízení rok, dva žádná míra a mladí lidé o ty výhodné úrokové sazby ve finále přijdou.
Pro vyhrazené stavby, jak už jsem řekla, pro ty největší stavby státu nový stavební zákon platit bude. Povoloval by je tedy v prvním stupni státní specializovaný a odvolací úřad, který by sám posoudil všechny veřejné zájmy bez potřeby závažných stanovisek dotčených orgánů. Ve druhém stupni by o odvolání rozhodovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které by mělo zatím vykonávat funkci Nejvyššího stavebního úřadu a které by již nesmělo rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, ale muselo by o odvolání rozhodnout s konečnou platností.
Návrh svým obsahem tedy implicitně přiznává, že pravidla nového stavebního zákona jsou významně lepší než současný zákon a měla by být tedy využívána co nejdříve a nejenom z mého úhlu pohledu nejenom pro ty nejvýznamnější stavby České republiky. Za největší slabinu dnešního návrhu pokládám skutečnost, že návrhem dochází fakticky nikoli k posunutí účinnosti dílčí části nového stavebního zákona, ale pouze je jím zaváděno nepoužití většiny procesů, které podle něj probíhají, ať již procesů územněplánovacích, nebo povolovacích. Nový stavební zákon by se v případě přijetí použil pouze pro vyhrané stavby, stavby s nimi související a stavby s nimi tvořící soubor staveb. Domnívám se, že stav, kdy nový stavební zákon bude účinný, avšak většina procesů včetně těch nově zahajovaných bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, může způsobit zmatek a právní nejistotu, což pouze povede k prodloužení procesů jako takových. Tím může dojít k pravému opaku toho, co bylo novým stavebním zákonem i předloženou novelou zamýšleno. Tedy procesy zrychlit a zjednodušit. Zejména ve vztahu k zákonu číslo 284/2021 tak zvaný změnový zákon, lze konstatovat, že procesy budou pro úřady, ale i pro stavebníky, maximálně komplikované. Takový stav nelze považovat za správný. Vyvstává také otázka, zda tento postup je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tedy zejména, je-li možné zákonem stanovit povinnost postupovat podle již neúčinného zákona. Přičemž zákon, který jej nahrazuje, je plně účinný.
Na všechny tyto problémy upozorňovali i všichni právníci zúčastnění na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Přesto usnesení hlasy koalice bylo přijato.
Děkuji za pozornost.
