Nový stavební zákon měl především zrychlit a zjednodušit stavební řízení a odstranit přebujelou byrokracii. Nový stavební zákon potřebujeme všichni, abychom se mohli poprat s krizí dostupného bydlení, dostavět dálniční síť a další strategické stavby státu, ale i efektivně začít čerpat obrovský balík peněz, protože pro příští období se nám podařilo vyjednat historicky největší balík a to zhruba 1 bilion korun. A samozřejmě pokud bychom zakonzervovali dosavadní postupy, tak to budeme horko těžko naplňovat. Musíme zároveň podpořit konkurenceschopnost země, aby nám investoři neutíkali do zahraničí. Všichni musí vědět, ať už je to investor - stát nebo investor - občan, zda mohou stavět, či nikoliv, a to včetně odvolání a soudního přezkumu a to nejpozději do jednoho roku.
Principem nového stavebního zákona, který se dnes snažíme odložit o jeden rok, je zejména: Integrace dotčených orgánů. Žádný ping pong mezi úřady. Ochranáři životního prostředí i památkáři si udrží svůj vliv, protože my jsme to nastavili tak, že tam, kde jsou zvlášť chráněná území nebo jde o zvlášť chráněné památky, tak samozřejmě nejsou integrovány, na druhou stranu ty běžné stavby jsou integrovány do stavebního úřadu a bude samozřejmě povolení životního prostředí pod stavebním úřadem. A i v novém stavebním zákoně to jde jedním povolením, tzn. ty novinky, které se tady říkají, už jsou zakomponovány do nového stavebního zákona.
Všichni občané očekávají lepší služby od úředníků. V současné době stavební úřady jenom na té obecní úrovni zaměstnávají zhruba 7 tisíc lidí. Vzhledem k tomu, že skutečně dochází k odstranění byrokratických postupů, navazujeme na ty apelační principy, odstraňujeme ten ping pong, takže samozřejmě každý starosta, se kterým jsem mluvila, říkal, že jim je jasné, když si to přečetli, že ze čtyř lidí budou reálně potřeba dva, tzn. ten nový stavební zákon počítá zhruba 4 až 5 tisíc lidí. Zároveň ta jednotná soustava měla to kouzlo jednotného metodického vedení a samozřejmě odstranila tu přebujelost a nepřehlednost toho počtu stavebních úřadů. Protože jak už jsem několikrát říkala, my máme obecní stavební úřady, speciální stavební úřady pro různé druhy staveb, jako jsou vojenské, drážní, vodoprávní, takže těch stavebních úřadů v České republice je zhruba 1 300. To skutečně není možné takto dál udržet, a proto jsme šli cestou i regulace jednotlivých stavebních úřadů.
Dnes stavebník - investor potřebuje územní rozhodnutí a stavební povolení, nezřídka i vyjádření vlastníků dopravní a technické infrastruktury, závazná stanoviska, vyjádření dotčených orgánů. Na všechno toto reaguje nový stavební zákon, aby skutečně investor komunikoval pouze s jedním úřadem a to stavebním úřadem. To znamená, že investor bude potřebovat jedno povolení jediného úřadu a stavební úřad bude vyřizovat všechny dokumenty.
Samozřejmě je pro nás i velmi důležité, aby místo štosu dokumentů byla jedna elektronická žádost, tzn. aby všechny úkony mezi stavebníkem, dotčenými orgány a vlastníky veřejné nebo technické infrastruktury probíhaly elektronicky. Už jsme tady o tom hovořili, základem Portál stavebníka atd.
Vzhledem k tomu, že vy skutečně nereflektujete to, že ten návrh, kterým se dneska zabýváme, má velké právní nedostatky, odkládáme účinnost něčeho, co je účinné, zapomnělo se na změnový zákon. Já zkusím znovu obrátit vaši pozornost k tomu, abyste zavnímali, co se všechno může stát. Tím, že se zapomnělo na změnový zákon, tak všechny složkové zákony - vezměte si například vodoprávní ochranu. Tak když se podíváte do tohoto složkového zákona, tak tam je napsáno, že 1. 7. 2023 si pro vodoprávní povolení, ať už je to stát, nebo občan, půjde na Nejvyšší stavební úřad. A protože jsme změnový zákon nezměnili, tak toto zůstává v platnosti, ale on nebude mít kam jít, protože žádný Nejvyšší stavební úřad neexistuje. Toto není posunuto o ten jeden rok. Váš pan ministr Šalomoun řekl, že to překleneme výkladově. To jsem zvědavá, co s tím budou dělat ty soudy, až se výkladově bude řešit, že - sorry, občane, tady Nejvyšší stavební úřad neexistuje, my vám ho vydat nemůžeme, běžte si tam, kde jste zvyklí, ale tam, kde jste zvyklí, to může být třeba i přenesená působnost, ale protože zákon to už určil někam jinam - jsem zvědavá, jaká bude i debata s Ministerstvem vnitra, kdo tu přenesenou působnost zaplatí. Takže to jsou jenom věci, na které jsem chtěla upozornit.
Druhý problém - a znovu prosím o zvážení toho všeho - je, že my skutečně rozdělujeme ty stavby. Dálnice budeme jako vyhrazenou stavbu povolovat podle nového stavebního zákona, tzn. pod specializovaným stavebním úřadem, silnice první třídy budeme povolovat podle starého zákona. To znamená, budou nám tady na poli staveb fungovat dva zákony. Bude to skutečně působit obrovské množství problémů. Vzhledem k tomu, že se dneska nemohl zúčastnit projednávání pan poslanec Kolovratník, který by určitě rád přiblížil pozměňovací návrhy, které předložil, tak já bych vás tím velmi ráda provedla - ne jako zpravodajka, ale jako poslankyně za kolegu Kolovratníka, protože byly předloženy pozměňovací návrhy za prvé z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, které si osvojil garanční výbor, které máte pod písmenem A1 a A2 - tyto pozměňovací návrhy odkládají digitalizaci o půl roku, tzn. místo 1. července 2023 na 1. 1. 2024.
Pak jsou poslanecké návrhy pana kolegy Kolovratníka pod písmenem B1 až B5. Co se týká B1, tam v podstatě pan poslanec Kolovratník reagoval na ty výtky měst, tzn. aby se zrušil požadavek na standardizaci a obsah územně plánovacích dokumentací. To chtějí zejména statutární a velká města. On v podstatě v tomto takto vyhověl, abychom ty věci narovnali. Bohužel k tomu dalo nesouhlas jak Ministerstvo pro místní rozvoj, tak i garanční výbor, takže městům se tady nevyhoví.
Další návrh pod písmenem B2, tam jde v podstatě o to, že se doplňuje mezi vyhrazené stavby i takzvaná kritická infrastruktura a zároveň se říká, že se vylučuje dozor projektanta u vyhrazených staveb, protože samozřejmě u těch ostatních vyhrazených staveb, které už jsou v zákoně, dozor není.
Pozměňovací návrh B3. Jde o to, aby si stavební předpisy mohla dělat všechna statutární města, nejenom Praha, Brno a Ostrava.
V pozměňovacím návrhu B4 jde právě o tu vazbu na změnový zákon. Tady se pan poslanec skutečně pokusil alespoň do toho zákona včlenit odkaz na změnový zákon, když už to tedy budeme řešit výkladově, tak aby se aspoň bylo o co opřít. Ale tím, že tam nejsou vyjmenovány ty složkové zákony, tak samozřejmě zase by byla otázka, jaká by byla aplikovatelnost v praxi. Ale aspoň ten pokus, to, že se úplně zapomnělo na změnový zákon, jsme se tady snažili narovnat nebo se pan poslanec Kolovratník snažil narovnat.
A pozměňovací návrh B5. O něm hovořil i pan místopředseda Havlíček, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Tam jde přesně o to, co jsem říkala, aby nenastal ten absolutní chaos například v dopravě - jedna železnice tam, druhá železnice tam, jedna silnice tam, druhá silnice tam. To znamená jde o to, aby se doplnilo mezi vyhrazené stavby, to znamená do přílohy číslo 3, stavby kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury a záměry, u nichž byla uzavřena plánovací smlouva. To je podle mě velmi důležité, protože pokud zůstane stav tak, jak je dnes, obce budou v dobré víře uzavírat plánovací smlouvy, tak si taky ale zakládají na pořádnou systémovou podjatost. Proto se chtělo, aby plánovací smlouvy se daly mezi vyhrazené stavby, aby skutečně k těm systémovým problémům nemohlo docházet.
V kontextu toho, co jsem se tady snažila říct, ať už jsou to právní problémy, které jsem už pojmenovala mnohokrát, nebo i tyto věcné problémy, si myslím, že jsme schopni na půdě Poslanecké sněmovny se třeba ještě shodnout na některých věcech, kterými bychom tenhleten neutěšený stav dnešní podoby napravit. A proto si dovoluji navrhnout podle § 95 odst. 3, abychom opakovali druhé čtení.
Děkuji.
