Zmocněnec pro přijetí Eura
Můžete mi vysvětlit, nač ho potřebujeme? K čemu pak máme ještě ministra pro evropské záležitosti a ministra zahraničí nebo financí? Tvrdili jste, jak budete zeštíhlovat státní aparát a přitom děláte opak. Navíc nemyslíte, že máme řadu palčivějších ekonomických problémů, než je přijetí Eura? Co takhle nejdříve vyřešit špatnou ekonomickou situaci státu, ale i lidí, kterým neustále klesá jejich životní úroveň a čelí drahotě všeho? Poslední dotaz, vy jste pro zřízení zmocněnce a přijetí Eura?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Odpověď
Euro ano nebo ne?
Přečtěte si moje důvody:ČR vstoupila do EU v roce 2004. O jeden rok dříve se konalo celostátní referendum, ve kterém více než 77 % hlasujících podpořilo členství v EU. Stali jsme se tak zcela dobrovolně a z vlastní vůle součástí integračního procesu, jehož logickým pokračováním a jedním z vývojových stupňů je vznik plnohodnotné měnové unie. Vstupem do EU jsme se tedy prakticky zavázali jako stát k tomu, že někdy v budoucnu přijmeme euro. To byla, podle mého názoru, spojená rozhodnutí.
A jaké by byly výhody a nevýhody případného přechodu na společnou měnu?
Výhody:
- země musí strávit několik let v tzv. „čekárně na euro“, tj. musí se stanovit centrální parita koruny k euru a země v tomto režimu musí setrvat úspěšně minimálně 2 roky, musí mít tedy stabilní kurz,
- pro vstup do eurozóny musí země splnit maastrichtská kritéria (podíl státního dluhu na HDP nesmí překročit 60 %, podíl deficitu SR na HDP musí být menší než 3 %, cenová stabilita, stabilní úrokové sazby), musí být tedy rozpočtově odpovědná,
- odpadne směna peněz na cestách,
- eliminace kurzového rizika pro podniky,
- usnadnění zahraničního obchodu z pohledu kurzových a transakčních nákladů,
- zamezení konkurenční devalvaci měn mezi jednotlivými státy,
- pro přijetí eura také svědčí i vysoká míra otevřenosti ekonomiky, obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou, stabilní kurz, stabilní bankovní sektor a nízká nezaměstnanost.
Nevýhody:
- ztráta nezávislé měnové politiky,
- povinná participace na společných záchranných mechanismech, např. řecká krize,
- zdražení po zavedení eura (není úplně jisté, může jít spíše o zaokrouhlení u některých viditelných položek, např. u kávy).
Pokud hodnotíme obě skupiny faktorů, nelze říci, že by jedna skupina měla nějakou zásadní a významnou převahu nad druhou, aby stálo za to realizovat výhody a zároveň podstoupit riziko nevýhod.
Co je ale podstatné, je nedokončenost reálného přibližování ekonomické úrovně ČR k vyspělým zemím eurozóny. Mezi nejdůležitější „slabá místa“ patří např. mzdová úroveň, rozdíly ve struktuře hospodářství, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí vzhledem ke stárnutí populace, zneužitelný systém sociálních dávek, rigidita na trhu práce.
Například i přesto, že česká produktivita práce dosahuje asi ¾ průměru EU, je v sousedním Německu průměrná mzda téměř 3x vyšší a v některých státech OECD je dokonce minimální mzda vyšší než průměrná mzda v ČR!
Reálně jsme se tak vyspělým zemím eurozóny za 30 let od revoluce příliš nepřiblížili. Byť podpora lidí pro přijetí eura narůstá (podpora přijetí eura v Česku byla v roce 2022 asi 44 %, což je ve srovnání s předchozími lety skokový nárůst), podle mého názoru, pokud neuděláme významný pokrok v dohánění vyspělých zemí eurozóny, euro ne!
