Děkuji. Výlučným cílem návrhu tohoto zákona je tedy implementace právní úpravy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/1808 ze 14. listopadu 2018 a termín její implementace byl stanoven do 19. září 2020. Z toho tedy vyplývá, že okamžité přijetí tohoto návrhu je velmi důležité, ne-li nezbytné. Na základě požadavků směrnice je nezbytné upravit v českém právním řádu povinnosti poskytovatelů služeb platforem pro sdílení videonahrávek ve vztahu k ochraně veřejnosti před násilnými nebo nenávistnými projevy a k ochraně před podněcováním ke spáchání teroristického trestného činu a činů trestných podle evropského práva, stejně tak jako k ochraně nezletilých osob před obsahem, který by mohl narušit jejich vývoj.
Návrh zákona obsahuje také věcně související změny zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a zákona o regulaci reklamy, které vycházejí z nové evropské regulace tohoto typu služeb provedené směrnicí. Důležité je, čeho se ty změny týkají. Já bych tady vypíchl několik nejdůležitějších věcí. Jednak se jedná o označování pořadů v televizním vysílání a audiovizuálních mediálních službách na vyžádání z pohledu jejich závadného obsahu pro nezletilé osoby, další je zpřístupňování pořadů v televizním vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením, dále úpravy obchodních sdělení ve vysílání nebo ve službách na vyžádání, nebo pravidel pro takzvané jurisdikční spory členských států Evropské unie. Změna je vlastně na základě požadavků směrnice provedena i ve vymezení, konstituování a působnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, bylo zde již řečeno, jakožto regulačního orgánu pro oblast audiovizuálních mediálních služeb a nově ve vymezeném rozsahu i platforem pro sdílení videonahrávek. Doplňují se také skutkové podstaty některých správních deliktů souvisejících s nově upravenými povinnostmi provozovatelů vysílání.
Úplně závěrem bych shrnul, že audiovizuální mediální prostředí prošlo a troufám si říci, že stále prochází dramatickým vývojem díky stále narůstající konvergenci mezi televizním vysíláním a službami distribuovanými prostřednictvím internetu. Sami spotřebitelé mnohem častěji přistupují k obsahu na vyžádání prostřednictvím televizorů a přenosných zařízení, často sledují na internetu videa včetně těch vytvořených soukromými osobami. A tradiční vysílání v Evropské unii sice zůstává silné z hlediska jak sledovanosti, tak příjmů z reklam a investic do obsahu, ovšem objevují se také nové obchodní modely šíření a konzumace audiovizuálních služeb. Vysílatelé rozšiřují své činnosti on-line a noví hráči nabízejí audiovizuální obsah prostřednictvím internetu. Jsou stále silnější a silnější a přitom soutěží o stejné publikum jako ty služby tradiční, to je potřeba si uvědomit. (Velký hluk v sále.)
Platformy pro sdílení videonahrávek, jako je například Youtube, poskytují přístup jak k profesionálně vytvořeným pořadům, tak k obsahu...
***
Děkuji. Tak také k obsahu samozřejmě vytvořenému samotnými uživateli, který může mít velmi často charakter nevhodný pro nezletilé osoby. Stejným problémem je v dnešní době šíření nenávistného nebo násilného obsahu, který je prostřednictvím těchto platforem stále dostupnější. Vystavení spotřebitelů škodlivému obsahu nebo obsahu podněcujícímu k nenávisti a násilí může být podpořeno a je podporováno často také novými technickými funkcemi, jako je například živé streamování audiovizuálního obsahu na internetu. V důsledku technologického vývoje tak přestala regulace obsažená v předchozích unijních nástrojích odpovídat svému původnímu záměru a potřebám trhu a přinášela stále více a více disproporcí v regulační praxi. S ohledem na tyto skutečnosti a na to, že transpoziční lhůta směrnice uplynula již 19. září 2020, je návrh nezbytné přijmout, jak již jsem říkal, bez dalšího odkladu. Návrh je z hlediska svého obsahu dle mého názoru nekontroverzní a lze s ním bez dalšího vyslovit souhlas. Děkuji.
