Muž, kter&#253; jde proti proudu

Někdejší starosta Šumic, nyní poslanec parlamentu Ludvík Hovorka se v poslední době ocitá možná ve větším zájmu médií a kolegů poslanců, než by si přál. Důvodem je to, že se mu řada vládních reformních kroků nelíbí a síla vládnoucí koalice je velmi křehká. Jaké jsou jeho názory v nejdiskutovanějších tématech či jak vypadá jeho pracovní týden, naznačil v exkluzivním rozhovoru pro náš týdeník DOBRÝ DEN S KURÝREM.* Některým tak zvaným velkým politickým hráčům ležíte v žaludku pro některé své postoje. Vnímáte alespoň podporu obyčejných lidí z regionu?Záleží na tom, koho považujete za velké politické hráče - jestli jsou to předsedové stran a ministři, kterým byla dočasně svěřena moc, nebo za velké hráče považujete lidi z velkého byznysu, kteří stále více zasahují do politiky kvůli svým zájmům. Některým lidem v dnešní politice vadí už to, že si poslanec přečte zákon, zná souvislosti a dohlédne možné dopady zákona. Poslanec, který automaticky nedrží linii a o věcech přemýšlí, je nepohodlný. Většina dobrých lidí mi ale rozumí a podporu rozhodně vnímám, a to nejenom z regionu.* Jaká podoba poplatků ve zdravotnictví by vyhovovala vašim představám?Poplatky mediálně zakrývají daleko horší části „reformy“ zdravotnictví. Například v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se má projednávat tento týden, je napsáno, že z veřejného zdravotního pojištění už bude hrazena pouze péče, která je přiměřená zdravotnímu stavu, přiměřeně bezpečná a poskytována účelně. Chybí tam ale měřítko, co je přiměřené a co je účelné. Podle tohoto zákona, pokud by byl přijat, budou přiměřenost a účelnost stanovovat zdravotní pojišťovny a lidé se musí připravit, že i za to, co dnes bylo poskytováno „zdarma“, budou muset připlácet ze své kapsy, a to podstatně více než 30 korun! To si dnes ale nikdo nedovede představit a pro lidi by to přineslo daleko větší otřes než poplatky. A navíc nikdo nebude vědět, co dostane proplaceno a kolik bude muset připlatit! Vyhovující systém poplatků je v Německu. Limit poplatků je tam navázán na výši příjmu každého člověka, pro zdravého dvě procenta, pro chronicky nemocného pak jedno procento z ročních příjmů. Tím, že limit není pevně stanoven jako u nás, tak není nikdo znevýhodněn a každý přispívá na zdravotnictví dle svých možností. U nás je limit 5000 korun stanovený pro všechny stejně sociálně nespravedlivý. Pro toho, kdo má roční příjem půl milionu, je to jedno procento z příjmu. Pro toho, kdo má ale příjem jen sto tisíc, je to už pět procent, a platí tedy pětkrát více. V tom je zásadní rozdíl oproti našemu systému. Děti a důchodci bez příjmů jsou od poplatků osvobozeni. Stejně tak i v Rakousku. Nevidím důvod, proč by tomu u nás mělo být jinak.* Proč jste se nakonec rozhodl podpořit zahraniční vojenské mise?Naši účast ve válce v Iráku a v Afghánistánu jsem nikdy nepodporoval a vojáci tam nejsou z mé vůle. Na druhé straně dovedu pochopit, že urychlené stažení bojové jednotky z afghánských hor v daném ročním období má svá rizika. Proto jsem se rozhodl misi s nižším počtem vojáků podpořit. Nekladu si žádné podmínky, ale do budoucna nevidím žádné východisko z této války. V některých částech země nejsou žádné viditelné pokroky, produkce drog se nesnižuje, ale zvyšuje a šest z deseti Afghánců vnímá zahraniční vojáky jako vetřelce. Myslím, že neexistuje čistě vojenské řešení situace v Afghánistánu. A rozhodně není dobře, že naši vojáci jsou v této zemi rozděleni na několika místech.* Ministr školství Liška přednesl vládě tzv. Bílou knihu, která mimo jiné navrhuje jistou formu placení školného na VŠ. Jak tuto problematiku vnímáte?Na placení školného jsou různé názory. Slýchávám například názory, jak to zvýší motivaci studentů a podobně. Nebo jak to bude spravedlivější, protože ti, kdo na to mají, si to konečně budou moci zaplatit, a ti, kteří nemají, dostanou půjčky, které potom hravě splatí. Já si to ale nemyslím a nejsem příznivec školného, protože vidím, jak rodiny s nízkými příjmy často musí velmi šetřit, aby utáhly děti na studiích, i dnes. Bez školného. Nesmíme zapomínat, kolik dnes stojí jenom bydlení, strava, doprava, knihy a skripta.* Jaká je vnitrostranická situace poté, co rezignoval předseda strany Jiří Čunek na ministerské křeslo?Situace odpovídá předsjezdové atmosféře. Řadoví členové chtějí, aby strana byla jednotná, ale faktem je, že probíhá ostrá diskuse o dalším směřování strany. Situace se může uklidnit po sjezdu, pokud na něj budou zvoleni delegáti, kteří chápou, že budoucnost strany je v návratu ke křesťansko-sociálním hodnotám, a podle toho zvolí nové vedení strany.* Váš běžný pracovní týden je pravděpodobně nabitý. Kolik dní strávíte doma v Šumicích?Pracovní týden se liší podle rozvrhu sněmovny. Záleží, jestli je týden sněmovní, výborový, nebo poslanecký. Začíná se v pondělí. Dopoledne se připravuji na schůzi sněmovny nebo výboru, odpoledne jsem v kanceláři v Uherském Brodě a vyřizuji záležitosti občanů, kteří se na mě obracejí. Z kanceláře někdy jezdím na schůze, často pokračuji už přímo do Prahy, nebo se ještě někdy vracím večer domů. V Praze jsem běžně od úterý do pátku, někdy již od pondělí. V úterý začínáme v 10 hodin jednáním poslaneckého klubu. Následuje schůze poslanecké sněmovny. Ve středu, ve čtvrtek a v pátek schůze začíná v devět. Jedná se až do sedmi. Jen v pátek většinou do dvou odpoledne. Domů se vracím nejčastěji v pátek v noci. V Šumicích bývám o víkendech, když právě nemusím být na nějakých konferencích nebo schůzích. Po pěti týdnech sněmovních a výborových následuje 1 týden poslanecký, během kterého jsem ve Zlínském kraji a mám také více času na přípravu na schůzi sněmovny a na vyřizování záležitostí občanů.

Ing. Ludvík Hovorka

Muž, který jde proti proudu

Premiér

PS PČR

Vláda

Divoká karta

Rozhovory