Distanční výuka je pro děti, rodiče, ale i pro učitele dlouhodobě náročná. Musíme tak s předstihem připravit plán pro bezpečný návrat žáků do škol až se epidemiologická situace zlepší. Jeho součástí musí být i strategie testování žáků a zaměstnanců ve školách. Vláda ale v tomto ohledu opět postupuje nejasně a chaoticky. Přípravu strategie pro testování ve školách přitom kabinet nemůže nechat na poslední chvíli jako se tomu stalo u firem. Piráti proto připravili doporučení, jak by mělo být testování žáků a zaměstnanců škol zajištěno, aby bylo skutečně smysluplné.
Testování ve školách samozřejmě není žádným samospásným řešením. Jde nicméně o důležité dílčí opatření, které by s postupným návratem žáků do škol umožnilo snížit rizika přenosu covid-19. Vláda ale bohužel v tuto chvíli evidentně nemá připravenou žádnou strategii. Vybrané antigenní testy od čínského výrobce LEPU Medical nejsou dle odborníků vhodné. Senzitivita LEPU testů je u bezpříznakové populace, tedy i u dětí, velmi nízká. Vláda o tom měla jasné zprávy ze sousedního Rakouska, přesto se však rozhodla výše uvedené testy použít.
Pokud má mít testování ve školách skutečně smysl, je nutné využít opravdu funkční testy, které umožňují samoodběr. Těmi jsou například neinvazivní PCR testy s frekvencí testování 1x za 10 nebo 14 dní. V dalších fázích můžeme využít neinvazivních kvalitních antigenních testů, které budou vybrány na základě nezávislých studií jejich parametrů, nikoliv na základě informací od výrobce, jak zatím činí naše vláda. Pokud takové testy nebudou k dispozici, stát musí včas zajistit potřebnou kapacitu pro PCR testování.
V rámci příprav testování ve školách by měla proběhnout rychlá pilotáž ve vybraných školách/lokalitách pro ověření funkčnosti navržené strategie. Pilotáž by měla proběhnout i ve skupinách žáků nižších ročníků, u kterých bude zajištění testování nejvíce náročné. Nejde totiž pouze o laboratorní vlastnosti testů, ale také o jejich uživatelskou přívětivost, což je zvláště u dětské populace poměrně zásadní aspekt.
Klíčovým předpokladem je i navýšení personálních kapacit zdravotnických laboratoří, aby bylo zajištěno včasné vyhodnocení testů. To se nyní jeví jako hlavní problém. Absolventi přírodovědných oborů musí i nadále po ukončení magisterského studia projít akreditačním kurzem a platit za něj několik desítek tisíc korun, aby mohli začít pracovat ve zdravotnické laboratoři. Po odstranění této bariéry voláme již od loňského května. Musíme také posílit kapacity na úrovni samospráv pro zajištění logistiky. Samosprávám musí být poskytnuta metodická podpora pro nákup a realizaci služby i testování. Metodická podpora musí být připravena rovněž pro školy.
Rodiče mají z testování svých dětí obavy. Je proto nutné připravit komunikační strategii. Rodičovská veřejnost musí mít informace o tom, jak bude testování probíhat, z jakého důvodu, jaké jsou benefity/rizika, jak budou případná rizika minimalizována.
Stojíme si za tím, že žádnému z žáků není možné odepřít vzdělávání, pokud se nebudou chtít nechat testovat. Pokud má být účast žáků ve výuce podmíněna testováním, školy by měly mít možnost (s ohledem na jejich kapacity) vzdělávat alternativním způsobem ty, kteří testováni nebudou. A to například s využitím individuálních konzultací, alespoň částečným zapojením takových žáků do distanční výuky (pokud je to možné). Možným řešením by mohla být třeba distanční výuka žáků v menších skupinách s využitím prostor s připojením k internetu (nízkoprahové kluby, střediska volného času, knihovny). Ministerstvo školství by navíc i v takových situacích mělo školám poskytnout metodickou podporu.
