Vzhledem k vývoji epidemiologické situace považujeme vládou přijatá opatření v souvislosti s provozem škol za adekvátní. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy je nutné sáhnout po přísnějších opatřeních, pokud chceme výhledově snížit riziko komunitního přenosu COVID-19 a exponenciální nárůst počtu nemocných. A bohužel je to i tím, že vláda vývoj situace podcenila (viz. článek pirátského poslance Ondřeje Profanta).

Situace je, jaká je. Co je teď důležité?

Pokud mají mít přijatá opatření z hlediska prevence dalšího šíření COVID-19 skutečně pozitivní dopad, je nezbytně nutné, aby byla již v tuto chvíli zahájena příprava navazujících opatření. Tato navazující opatření (bez ohledu na délku doby jejich platnosti) by přitom měla podle Pirátů splňovat následující základní předpoklady:

Evidence-based policy a komunikace:

• Vláda musí zpřístupnit data, na jejichž základě byla opatření připravena. Mělo by být jasné, na základě čeho vláda opatření navrhuje. Takový postup zároveň zvýší důvěru v přijímaná opatření.
• Přijatá opatření musí být průběžně vyhodnocována z hlediska jejich dopadu/efektivity. Na základě těchto analýz by měl být navržen další postup a příprava dalších opatření.
• V souvislosti s přípravou opatření je žádoucí mít k dispozici různá variantní řešení, komunikovat je s odbornou veřejností a průběžně je aktualizovat ve vazbě na vývoj situace.
• Příprava a následné představení navržených opatření veřejnosti musí být napříč dotčenými resorty koordinovány. Z hlediska komunikace opatření směrem k veřejnosti by nemělo docházet k názorovým rozporům mezi členy vlády. Důvěra v přijímaná opatření se tak může výrazně snížit.

Omezování přítomnosti žáků ve škole:

• Pokud to podmínky a situace dovolí, provoz škol by měl být omezován směrem od vysokých škol ke školám základním, kde jsou žáci z hlediska vzdělávání méně samostatní a soběstační. Je žádoucí co nejdéle udržet provoz mateřských škol, speciálních škol a tříd zřízených podle paragrafu 16, odst. 9 školského zákona, které by se měly zavírat až jako poslední.

Podpora školám v zajištění výuky a personálních kapacit:

• Ministerstvo školství musí nadále poskytovat a posilovat metodickou podporu školám v zajištění distanční výuky. S metodikou pro distanční výuku od ministerstva školství (byť kvalitně zpracovanou) si školy dlouhodobě nevystačí. Ministerstvo by mělo připravit plán dalšího rozvoje metodické podpory s maximálním využitím dostupných odborných a personálních kapacit v resortu i mimo něj (včetně spolupráce s neziskovými organizacemi).
• Některé školy pravděpodobně nebudou mít dostatečné personální kapacity na zajištění výuky, ať již v distanční, nebo kombinované formě. Možným řešením je zapojení studentů pedagogických fakult nebo dalších dobrovolníků. Studenti pedagogických fakult by měli zajištěnou praxi a mohli by být odměňováni na základě krátkodobých smluv nebo stipendií. Školám by takové opatření pomohlo snáze překlenout dobu, kdy jsou někteří učitelé nemocní nebo v karanténě.

Vzdělávání žáků:

• V době krizového stavu by měla být žákům a jejich rodičům více zpřístupněna možnost využití krátkodobého individuálního vzdělávacího plánu, pokud je o to ze strany rodičů zájem a jsou schopni vzdělávání svých dětí touto cestou zajistit (je třeba úprava legislativy).
• Je nutné respektovat situaci v rodině a umožnit v nouzovém stavu dobrovolnou distanční výuku těm žákům, kteří mají v domácnosti člena rodiny spadajícího do rizikové skupiny.
• Je nutné zachovat funkčnost školských poradenských pracovišť. Ty mohou učitelům pomoci v nastavení výuky pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které využívají podpůrná opatření. Pomoc školního psychologa, speciálního či sociálního pedagoga je v těchto výjimečných situacích nenahraditelná.
• V souvislosti s klasifikací žáků musí být plně zohledňována jejich situace a rodinné zázemí. Pokud žák z objektivních důvodů nemá přístup k online výuce (nemá potřebné technické vybavení), nesmí být klasifikován stupněm „nedostatečný”.

Podpora rodin:

• Z hlediska zajištění účasti žáků v online výuce je více než žádoucí posílit spolupráci a koordinovat činnost s existujícími iniciativami a neziskovými organizacemi (Učíme online v rámci Česko.Digital, Počítače dětem apod.), které rodinám pomáhají se zajištěním technického vybavení na online výuku. Především na úrovni zřizovatelů a škol.
• V souvislosti s omezením provozu škol bude pro rodiče náročné skloubit své pracovní povinnosti s péčí o děti. Proto je nutné zajistit jim finanční podporu ve formě ošetřování člena rodiny bez ohledu na to, jestli jde o rodiče-zaměstnance nebo podnikatele. Podpora musí být vyplácena po celou dobu, kdy jejich dítě podléhá povinnému distančnímu vzdělávání. Na toto upozorňujeme již od samého počátku uzákonění povinného distančního vzdělávání.
• Je nutné zajistit péči pro děti rodičů působících v profesích, které lze považovat v tuto chvíli za zcela klíčové. Kromě zaměstnanců bezpečnostních sborů, obecní policie, poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů ochrany veřejného zdraví, sociálních služeb nebo příslušníků ozbrojených sil by měli mít nárok na zajištění péče o děti i všichni pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci, kteří se budou podílet na zajišťování výuky (nejen zaměstnanci škol určených pro zajištění péče o děti). V případě zájmu se mohou zapojit i další školy, čímž se zároveň sníží velikost skupin, v jejichž rámci bude zajišťována péče o děti.

Co musíme řešit výhledově?

Je jasné, že délka doby platnosti a přísnost opatření musí plně reflektovat aktuální stav a závažnost situace z hlediska dalšího nárůstu výskytu COVID-19. V případě vzdělávání žáků je nicméně třeba brát v úvahu, že přechod na distanční výuku a omezení provozu škol nejsou z dlouhodobého hlediska udržitelné. A to především ve smyslu naplňování vzdělávacích potřeb (ne vše lze řešit distančním způsobem, je nutné zohledňovat specifické potřeby žáků), psychologických potřeb (sociální kontakt), výrazně rozdílných zkušeností škol s nastavením distanční výuky, odlišného technického a materiálního vybavení škol i ekonomické situace rodin. V současné situaci je obnovení přítomnosti žáků ve školách v plné míře vysoce rizikové. Je nicméně nutné, aby byl v rámci zavádění dalších opatření a ve vazbě na další epidemiologický vývoj postupně vytvářen prostor pro alespoň částečný návrat žáků do škol.

Kromě splnění základních požadavků je nezbytně nutné:

Vytvořit prostor po postupný návrat žáků do škol v omezeném režimu

Postupný návrat žáků do škol v omezeném režimu může být realizován různými způsoby, například:

• Zavedením menších studijních skupin o velikosti 5-9 žáků v rámci jednotlivých stupňů vzdělání (koncept vychází z tzv. Štorchovy školy). Studijní skupiny se vzhledem ke své velikosti nemusí scházet pouze ve škole, ale i v jiných prostorách (v klubovnách, nízkoprahových klubech, v přírodě, knihovně, v počítačové učebně atp.).
• Zajištěním prezenční výuky jedenkrát týdně tak, aby nedocházelo k promíchávání ročníků (vyhrazené dny pro žáky jednotlivých ročníků). Jednotlivé dny by mohly být vyhrazeny pro organizování výuky, zadávání a kontrole úkolů, režimu distanční výuky, praktické výuky na vyšších stupních.

Prioritou by měl být postupný návrat všech žáků 1. stupně základních škol ve vazbě na vývoj epidemiologické situace a obnovení praktické výuky v omezeném režimu (viz. navržené varianty výše).

Zajistit finanční prostředky pro doplnění/obnovu ICT vybavení škol
Podpora ze strany ministerstva školství byla prozatím zacílena na segment základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií. Z hlediska zajištění distanční výuky potřebují finanční podporu rovněž střední a vyšší odborné školy. Finanční podpora musí být provázána s metodickou podporou škol v oblasti využívání ICT tak, aby bylo z hlediska přijatých opatření dosaženo maximálního efektu.

Posílit podporu učitelů
Současná situace je pro učitele velmi náročná. Kromě zajištění metodické podpory v distanční výuce je rovněž nutné posílit podporu učitelů formou mentoringu, konzultační a poradenské činnosti.