k připravovanému zákonu lze říct pozitivní i negativní věci. Asi začnu těmi pozitivními, na začátku se má chválit. Tento zákon si klade za cíl zalepit mezeru, kterou jsme měli v zákonu, a to možnost distančního vzdělávání v době krize, kterou jsme si na jaře vyzkoušeli a která na jaře podle stávající legislativy byla mimo zákonný rámec.
Zároveň bych ocenil, že je zde řešeno i to, že v distančním vzdělávání lze upravit rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy a přizpůsobit ten obsah vzdělávání tomu, že jde o jinou formu, že jde o jiný způsob. Zároveň bych i ocenil to, že je zde pamatováno na ty studenty, kteří nemají materiální možnost toho se účastnit online výuky a školy musí přizpůsobit toto distanční vzdělávání i těmto žákům.
S čím máme problém, je povinnost distančního způsobu vzdělávání. Jednoznačně souhlasíme s tím, že by měla být povinnost vzdělávání, a to i v době karantény, karanténa nejsou prázdniny, studenti by se měli dále vzdělávat. Souhlasíme i se zákonným zanesením této povinnosti a samozřejmě i povinnosti školy poskytovat toto distanční vzdělávání. Když se podíváme do školského zákona, tak je tam definována distanční forma vzdělávání, která je ale zajišťována převážně elektronicky, nebo zcela elektronicky, což nelze pro toto použít, protože by nešlo ošetřit žáky, kteří nemají možnost k materiálnímu vybavení. Proto se zde objevuje nový termín, a to je distanční způsob vzdělávání, pod kterým si lze představit jak on-line výuku, tak i třeba papírovou verzi pro studenty, kteří nemají vybavení pro on-line výuku. To je velice vstřícné ke studentům, že nějakou formou mohou zajistit tuto povinnost, nicméně se jedná o zákonnou povinnost. A k tomu nám chybí právě prováděcí předpis, vyhláška, která by jasně definovala, co je ten způsob distančního vzdělávání, jaké jsou parametry, že došlo k naplnění této zákonné povinnosti. To zde není. V zákonu je pouze vágně, obecně uvedeno, že je povinnost distančního způsobu vzdělávání. Ale co to všechno znamená? Kdy ten student naplní tuto povinnost? Kdy škola naplní povinnost, že poskytla toto vzdělávání? Uvedu příklad. Může se lehce stát, že učitel zadá úkoly žákovi, ten splní čtyři z osmi. Rodič řekne: ano, splnil čtyři z osmi, je naplněna povinnosti distančního vzdělávání. Učitel řekne: ne, splnil pouze čtyři z osmi, nenaplnil povinnost distančního vzdělávání, protože to neudělal vše. Případně časová norma, student bude v distančním vzdělávání od rána do večera, když mu bude naloženo a rodič prostě potřebuje nějakou normu, nějakou autoritu, která řekne: to je moc, maximálně může osm hodin, aby rodič mohl prostě říci: mé dítě se distančně vzdělávalo osm hodin a dál nemusí. A tohle zde chybí. A proto jsme i na školském výboru diskutovali možnost té prováděcí vyhlášky, která by vlastně toto stanovovala, ta kritéria, co je ta povinnost, kdy ta povinnost bude naplněna. Protože tak, jak je v zákoně, je fakt obecná a jeden pedagog může říci: bylo splněno, druhý pedagog může říci: nebylo splněno. A jestliže máme zákonnou povinnost, na základě které může být do rodiny poslán OSPOD a zahájeno odebrání dítěte, tak to nemůže být takto obecně definováno. Tady musí být jasná pravidla, zda zákonná povinnost byla naplněna, nebo nebyla naplněna.
Z toho důvodu podáváme pozměňovací návrh, aby tato povinnost, aby tento zákon byl omezen pouze na následující školní rok s tím, že ministerstvo by připravilo ony podzákonné normy a představilo to znovu. A v případě, že bude ministerstvo laxní a nepřipraví tyto podzákonné normy, tak vlastně tato povinnost ze zákona v příštím školním roce zmizí. Na půdě školského výboru toto nebylo akceptováno, neměl tento návrh podporu, ačkoliv já se k němu znovu přihlásím v podrobné rozpravě, tak na základě projednávání ve školském výboru jsme připravili alespoň ještě doprovodné usnesení, ve kterém chceme, aby vláda právě tuto podzákonnou normu zpracovala.
Já ho přečtu: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
1. žádá vládu o přípravu a zpracování navazujícího prováděcího právního předpisu, který by blíže specifikoval vymezení distančního způsobu vzdělávání a podmínky jeho realizace z důvodu nově ukládané povinnosti škol distanční způsob vzdělávání poskytovat a povinnosti žáků se takového vzdělávání účastnit, a to nejpozději do třech měsíců od nabytí účinnosti předloženého vládního návrhu zákona,
2. pověřuje výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby navazující prováděcí právní předpis následně projednal."
Budu rád, pokud podpoříte jak pozměňovací návrh, tak doprovodné usnesení. Já osobně, respektive celý náš klub, podpořím i pozměňovací návrh kolegy Baxy, který se zabývá i vůbec pravomocemi, jaké může mít ministerstvo v době mimořádného stavu vůči přijímacím a závěrečným zkouškám. V tomto ministerstvo již nemá naši důvěru na základě toho, co se stalo na jaře, kdy vlastně ministerstvo svým návrhem vzalo jeden termín z jednotné přijímací zkoušky a rozhodně bychom nechtěli, aby tuto pravomoc mělo bez projednání v parlamentu. Debata v parlamentu je důležitá, když se zasahuje do práv, do možností studentů a myslím, že i debata, která tady proběhla na jaře, měla svůj význam a nechtěli bychom, aby právě ministerstvo mělo tuto pravomoc
Zároveň nemáme nic proti tomu, aby ministerstvo mělo pravomoc v posouvání termínu na základě aktuálního vývoje, protože tam je potřeba, aby se někde reagovalo hodně rychle, což při projednávání v parlamentu není tak moc reálné, ale nechceme, aby tam byla ta všeobecná možnost ministerstva jakkoliv zasahovat do podmínek přijímacích zkoušek a závěrečných zkoušek.
Děkuji.
