Děkuji. Já bych rád poděkoval školskému výboru za přijetí pozměňovacího návrhu o studiu pedagogiky a zároveň bych ráda podal ještě několik pozměňovacích návrhů. První pozměňovací návrh se vztahuje k platům pedagogických pracovníků. Je to téma, které zde máme každoročně. Napříč všemi kluby už jsme se shodli na tom, že bychom chtěli, aby platy pedagogických pracovníků se co nejvíce přiblížily onomu magickému číslu 130 % průměrné mzdy, a i samotné Ministerstvo školství v dlouhodobém záměru rozvoje školské soustavy chce, aby se do roku 2023 opravdu k této výši platy pedagogických pracovníků přiblížily.
Z toho důvodu a hlavně z toho důvodu, abychom zajistili, že profese učitele bude atraktivní i z hlediska platu, že bude stabilní pozice toho platu, že bude předvídatelná a že nebude docházet k ročním výkyvům, tak jsme navrhli zařazení tohoto pravidla přímo do zákona o pedagogických pracovnících, kdy v pozměňovacím návrh pod sněmovním dokumentem 4466 navrhujeme navázat plat učitelů a ostatních pedagogických pracovníků na průměrnou mzdu a navýšit jejich plat minimálně na 130 % průměrné mzdy, přičemž to slovíčko minimálně je důležité. I nadále bude Ministerstvo školství vydávat tarifní tabulku, ale jeho minimální výše nesmí jít k tomu ukazateli, který je napsán v zákoně, a celý objem potom včetně odměn je napočítán na 130 procent průměrné mzdy.
Tento model, který jsme navrhli, zároveň urychluje růst platů u začínajících učitelů, zejména z toho důvodu, že prostě potřebujeme ty učitele do toho školství přilákat. Asi je moc nebudeme lákat na to, že až tam budou učit dvacet let, tak jejich plat bude lepší. Stejně tak i u učitelů, pedagogických pracovníků v předškolním vzdělávání je tam navržen trochu dynamičtější růst, bohužel jejich platy byly dlouhodobě zanedbávány, tak tohle je jistá náprava. Oproti tomu pozměňovacímu návrhu v důvodové zprávě tam i dáváme, jaká je předpokládaná zátěž pro státní pokladnu, nicméně tento pozměňovací návrh byl psán v době předcovidové a vlastně díky tomu, no bohužel díky tomu, že lze předpokládat, že průměrná mzda v republice neporoste tak rychle jako v době předcovidové, tak ta zátěž na státní rozpočet bude daleko menší, respektive téměř blížící se nule, protože když se podíváme do návrhu státního rozpočtu, tak na platy pedagogů jde pro příští rok o navýšení o 9 % a prostým vydělením čitatele a jmenovatele se už hodně budeme blížit právě té hranici 130 %, takže za nás je důležité dostat toto do zákona, aby to platilo alespoň k roku 2023 a nadále ty platy byly udržovány. Ty platy, pokud budeme udržovat, tak nebude takový nárok na státní rozpočet jako nyní, když jsme se to snažili na tu úroveň 130 % dostat. Bude to de facto kopírovat tak, o jaká procenta bude růst průměrná mzda ve státě. Tolik k platu pedagogických pracovníků.
Další pozměňovací návrh, který navrhujeme, že pod sněmovním dokumentem 5358 a týká se zachování akreditace v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Zejména u těch kurzů, které jsou hodinově menší, tak ministerstvo již nechce udělovat akreditace, což na jednu stranu chápu, že je to administrativně hodně náročné, protože těch kurzů je mnoho a akreditace u takto malých kurzů se vydávaly de facto jak na běžícím pásu, nicméně by se nemělo nějakým způsobem rezignovat na označení - alespoň částečně označení - kvality v těchto kurzech a zejména ředitel školy by měl mít stále nějakou informaci o tom, jaký kurz je kvalitní, jaký kurz si učitelé běžně pochvalují, jaký kurz naopak učitelé říkají, že je neužitečný. Z toho důvodu i navrhujeme, aby existoval nějaký reputační systém, obdobně jako je reputační systém u eshopů, kdy sami nakupující si hodnotí jak prodávajícího, tak produkt, a obdobný systém by mohl existovat i u tohoto dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků u těch menších kurzů, ale do té doby než nějaká alternativa bude existovat, tak navrhujeme, aby zůstala akreditace v rámci DVPP.
Další pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem SD5359 se týká výuky předmětů v cizím jazyce rodilým mluvčím. Nejedná se o výuku cizího jazyka tím rodilým mluvčím, ale týká se výuky jiného předmětu, kupříkladu když se v angličtině vyučuje matematika nebo dějepis. Tento pozměňovací návrh se týká jednotek, omezené skupiny učitelů, není jich moc v republice, kteří takto učí, není moc škol, které toto poskytují, nicméně tyto se pak potýkají s problémem, že třeba u britských učitelů, kteří mají bakalářské studium a jsou pro výuku ve své zemi plnohodnotní, tak náš zákon o pedagogických pracovnících je neuznává, protože požaduje magisterské studium. Přitom britské bakalářské studium je úplně na jiné úrovni a trvá daleko déle než naše české bakalářské studium, které je pouze tříleté. Proto navrhujeme, aby u těchto učitelů, kteří v cizím jazyce učí nějaký předmět, byla umožněna tato výjimka a bylo požadováno pouze bakalářské studium, které stačí v jejich zemi.
Další pozměňovací návrh, sněmovní dokument 5361, navrhujeme ve spolupráci s panem senátorem Drahošem uznání předpokladu kvalifikace pedagogických pracovníků, kteří mají dlouhou praxi ve školství. V současné době jsou ve školství takto třeba i s dvacetiletou praxí učitelé a po těch nyní chceme, aby si doplnili do pedagogické vzdělání, často jde o starší učitele a hnát je do školy před tím, než odejdou do důchodu, není vhodné zejména z toho důvodu, že jejich praxe už je tak bohatá, že někdy by i oni mohli učit samotné učitele. Z toho důvodu navrhujeme pozměňovací návrh, který se dotkne zhruba 4 000 učitelů v současné době učících, a to je, aby nebylo po nich vyžadováno doplnění pedagogického vzdělání, pokud učí minimálně deset let, z toho minimálně posledních pět let souvisle na té dané škole, a tato výjimka by byla pouze pro tu danou školu.
Další pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem SD5744, který navrhuji, je uznání předpokladu kvalifikace studentům v programech pro přípravu učitelů. Jedná se o studenty pedagogických fakult, kteří mají již uzavřené bakalářské studium a na částečný úvazek učí na škole, zatímco si doplňují magisterské studium. I těchto studentů jsou stovky, možná i přes tisíc a moc dobře vypomáhají na dané škole, kdy se vlastně seznamují s výukou a ředitel často si pak tyto pedagogy, až dodělají magisterský stupeň, ponechává. Navrhujeme, aby ředitel mohl uznat předpoklad kvalifikace obdobně jako je ministerská novela a omezen pouze na situaci, kdy osoba úspěšně dokončila ten bakalářský studijní program v oblasti pedagogických věd a je zapsána v navazujícím magisterském studiu. Toto uznání této kvalifikace je omezeno na dobu tří let od zahájení studia magisterského studijního programu, myslím, že za tři roky se dá dvouletý studijní program stihnout.
A poslední pozměňovací návrh, který navrhujeme, tak je přidání pozice sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících včetně vymezení kvalifikačních požadavků. Na školách často vzrůstá potřeba těchto sociálních pedagogů, tento sociální pedagog vlastně jako jeden z mála může třeba navštívit i rodinu a zejména v poslední covidové době se ukázalo, že v některých vyloučených lokalitách by byl tento pedagog hodně potřeba. V současné době existuje studium na sociálního pedagoga, v současné době jsou sociální pedagogové na školách v rámci tzv. šablon, a proto bychom chtěli, aby sociální pedagog byl zapsán do zákona o pedagogických pracovnících jako jeden z pedagogických pracovníků. Ještě dodám, že pozice sociálního pedagoga nemá nahrazovat nebo duplikovat již existující pedagogické profese, rozhodně nemá nahradit sociálního pracovníka obce či orgánů sociálně právní ochrany dětí, naopak je má doplnit. Tolik k mým pozměňovacím návrhům, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
