Neproběhla žádná řádná analýza dopadů novely tohoto zákona z roku 2018, kterou jsme zde jako poslanci připravovali. Mechanismy, které byly touto novelou zavedeny, neměly šanci se velmi často projevit v praxi, nejsou měřeny, ani vyhodnocovány. Přesto tady stojíme před další zásadní změnou, v rámci které dochází k prohlubování těchto mechanismů a zásahů opět do práv občanů. Vhodně to shrnul ve svém stanovisku předseda Nejvyššího správního soudu doktor Mazanec: Jakkoliv se má jednat primárně o úpravu sektorovou, zasahuje i do obecné právní roviny. Jde tak o další z řady zásahů přinášejících ne-li už přímo chaos, tak přinejmenším prohloubení právní nejistoty, pokud jde o výklad a aplikaci měněných či nově zaváděných institutů, stejně jako riziko nedůslednosti provedených změn a z toho plynoucích rozporností a dalších výkladových problémů.
Některá z urychlovacích opatření jsou buďto příliš agresivní, nebo naopak nemají na zrychlení výrazný vliv. Můžou případně způsobit získání příslušného povolení rychleji, to vypadá jakoby pozitivně, ale zase na druhou stranu my ten problém potom odsouváme na později, například návrhem na zjednodušenou stavební dokumentaci, kdy my ten problém přesunujeme do pozdějších časů, a vyplave v podstatě buďto do podoby například pozdějších soudních sporů, anebo naopak pokud jste stavěli jakoukoliv budovu, tak naopak příprava podrobné dokumentace je výrazně efektivnější pro následnou realizaci, protože bez toho budete velmi často muset tu dokumentaci buďto předělávat, doplňovat. Naopak se nám může stát, že místo urychlení naopak celou přípravu výrazně prodloužíme. To, co se nám stalo před chvilkou, do přílohy zákona jsou vkládány další stavby podle naprosto nejasného klíče. Například některé silnice jsou velmi často nedostatečně odůvodněny. Například proč jsou přílohou tohoto zákona i jaderné elektrárny? Anebo se navrhují stavby, u kterých nebyly vyřešeny zásadní koncepční otázky, především tedy vodní díla. Neexistují kritéria toho, co je strategická stavba, a navíc ústavnost tedy této přílohy zákona posuzuje Ústavní soud. Vzhledem k možným rizikům je velká část navrhovaných opatření zdůvodňována velmi neuspokojivě a nemyslím si, že bychom tento zákon měli v této podobě přijímat. Dávám tedy návrh na jeho zamítnutí.
V případě, že by neprošlo, tak bych vám tedy představil pět pozměňovacích návrhů. Začnu zlehýnka. Mezitímní rozhodnutí bylo do zákona 416/2009 Sb. vtěleno jako reakce na to, že u některých konkrétních klíčových dopravních staveb je problém s vyvlastňováním pozemků a bylo nutno tyto situace odblokovat. Šlo o velmi výjimečný mechanismus pro specifické situace a nikdy nemělo jít o nástroj, který by se využíval plošně. Současný návrh na využití tohoto institutu na nespecifikovanou energetickou infrastrukturu v podstatě říká, že ještě ani nevíme, co a kde vlastně chceme stavět, ale už víme, že se dostaneme do slepé uličky v případě vyvlastňování pozemku, což jde proti principu celé myšlenky coby nástroje poslední záchrany, a navrhuji tedy proto vypuštění této úpravy v jednom z pozměňovacích návrhů.
Druhý pozměňovací návrh se týká použití nového právního pojmu stavby související. Použitím nového právního pojmu stavby související namísto stavby vedlejší, jak je definováno v zákoně 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a otevírá se tak prostor k mnoha problémům a výkladovým nejasnostem. Předkladatelé sami pojem vedlejší stavba nepoužívají záměrně, neboť z jejich pohledu je příliš úzce definován a v důvodové zprávě je zmíněn pouze jako vodítko. S tímto názorem nelze souhlasit, neboť zvláště u energetické infrastruktury, která oproti silnici a železnici z povahy může pronikat do velmi nepřístupných míst, mohou související stavby představovat vážný problém při zásahu do přírody a krajiny, potažmo nepřípustně narušovat vlastnická práva. Proto navrhuji stavby související z návrhu zákona vyjmout.
Další pozměňovací návrh se týká stavby plynovodu soukromým investorem mezi Kateřinským potokem a Přimdou. Přímo v důvodové zprávě se píše: Vzhledem k prioritám ve výstavbě přepravní soustavy provozovatele a mimořádnosti využití mezitímního rozhodnutí, se navrhuje doplnit do přílohy zákona bodu 6, který zahrnuje pouze vedení přepravní soustavy VTL atd. Vložení této stavby do přílohy zákona dojde k vytvoření extrémně nebezpečného... Pardon, teď už necituji z důvodové zprávy. Vložením této stavby do přílohy zákona dojde k vytvoření velmi nebezpečného precedentu, kdybychom jako zákonodárci umožnili využívání mimořádných nástrojů jaké využití mezitímního rozhodnutí k realizaci investičního záměru, kde investorem nebude stát, ale soukromý investor.
Stejný případ je i vložení části distribuční a přenosové soustavy. Zde opět není investorem přímo stát. Vložením této přílohy, této stavby do přílohy zákona, dojde opět k vytvoření extrémně nebezpečného precedentu, kdyby zákonodárce umožnil využívání mimořádných z nástrojů, jako je mezitímní rozhodnutí k realizaci investičních záměrů soukromých subjektů. Navrhuji také toto vyjmout z přílohy zákona.
Do přílohy se také nově doplnily výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více. Konkrétně se jedná o nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín a nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany. Nemám problém se stavbou jaderných elektráren, ale mám problém s tím, že je umisťujeme do tohoto zákona, protože speciálně u jaderných zdrojů bych očekával, že budou vystaveny standardní cestou. A to je jeden z důvodů, nebo jeden z dalších bodů, které vidím jako problematický v rozšiřování přílohy zákona, protože se nejedná o stavby celoevropského významu. Jejich samotná přítomnost v návrhu tohoto zákona - zkuste si to prosím sami najít v důvodové zprávě - je to obhajováno tím, že je součástí aktualizace státní energetické koncepce, která je z roku 2015 a na ní navazujícího národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR z téhož roku.
Ale toto nepovažuji za dostatečné odůvodnění proto, abychom jaderné elektrárny přesouvali do zákona pro zrychlení výstavby všech vyjmenovaných infrastruktur. Navíc vyjmenování těchto dvou lokalit, kde navíc došlo k rozdílnému vztahu k jiným regionům, kde může být v nejbližší době uvažováno o náhradě klasického zdroje, např. malým jaderným reaktorem. Ty v mnoha případech mají také výkon vyšší než 100 MW. A tímto regionem může být např. i Moravskoslezský kraj. Opětovně by docházelo k tomu, že vložením těchto staveb do příloh zákona dojde opětovně k vytvoření tohoto precedentu, kdy my jako zákonodárci bychom umožnili využívat těchto velmi extrémních nástrojů k tomu, aby byly využívány soukromým subjektem.
V systému jsou tyto návrhy vloženy pod číslem 5349, 5350, 5396, 5398 a 5399 a přihlásím se k nim v podrobné rozpravě.
Děkuji za slovo.
