Hlavními body programu byly Akční plán pro dostupné ceny energie, kdy ministři mluvili o opatřeních ke snížení cen. Dalším tématem pak byla energetická situace na Ukrajině a diskutována byla také ochrana kritické infrastruktury EU.
„Vysoké ceny energií trápí nejen české, ale i evropské domácnosti a průmysl. Vítám každou iniciativu, která má za cíl dostupnější ceny energií, ale u Akčního plánu pro dostupnou energii jsem vyjádřil obavu, že je velmi nekonkrétní a málo ambiciózní. Zmínil jsem potřeby vyšších celoevropských investic do energetické infrastruktury a posílení přeshraničních kapacit. Budoucnost energetiky vidíme v mixu jádra a obnovitelných zdrojů a v tomto ohledu je správně, že se Komise plánuje zaměřit na licenční postupy pro výstavbu malých modulárních reaktorů a na aktualizaci plánu mapujícího investiční potřeby pro další rozvoj jaderné energetiky, říká ministr Vlček s tím, že pro Česko bude klíčová revize pravidel veřejné podpory, především jejich zjednodušení, které by Komise měla zveřejnit do konce tohoto pololetí. „Usilujeme o to, aby došlo ke změně v přístupu k jaderné energetice a ke zjednodušení procesu notifikací veřejné podpory,“ dodává Vlček, který na jednání mezi českými prioritami zmínil také zajištění energetické bezpečnosti kontinentu a podporu větší transparentnosti na trhu s energiemi.
Dalším tématem jednání byla architektura energetické bezpečnosti EU, kde rozprava směřovala na bezpečnost dodávek zemního plynu a připravenost elektroenergetiky na krizové scénáře. Evropská komise informovala o opatřeních k zajištění dostatečných dodávek energií pro nadcházející zimní období 2025/2026. „V tuto chvíli můžeme říct, že nejhorší období nejistoty na trhu, které jsme zažili v roce 2022, je za námi a do Evropské unie proudí dostatečné množství plynu. Vysoké cíle a striktní termíny pro plnění zásobníků přispívají k tlaku na cenu plynu. Proto bychom měli pro plnění zásobníků zajistit dostatečnou flexibilitu, abychom se vyvarovali riziku spekulativního jednání na trhu, které by vedlo ke zvyšování cen zemního plynu,“ říká Vlček k nařízení EU k uskladňování zemského plynu.
Energetickou Radu EU osobně navštívil také ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko, který referoval o energetické situaci na Ukrajině. Ukrajinský energetický systém je od počátku ruské agrese v únoru 2022 cílem ruských útoků, které v posledních měsících zesílily. Ukrajina přišla od začátku agrese o 80 až 90 % výrobních kapacity tepelných a vodních elektráren a stupeň poškození ukrajinské energetické struktury představuje vážnou hrozbu pro zajištění dodávek elektřiny, vytápění i komunikačních služeb. Pokračující útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, ale také ruská okupace jaderné elektrárny Záporožská představuje každodenní riziko jaderné havárie.
Česko jednoznačně podporuje rozvoj energetické bezpečnosti Ukrajiny a obnovu a decentralizaci ukrajinského energetického systému, podílí se také na dodávkách a zakázkách souvisejících s údržbou a péčí o ukrajinské jaderné elektrárny a síťová zařízení, čímž zajišťuje jejich stabilní a dlouhodobý provoz.
Na program Rady bylo na žádost České republiky zařazeno téma pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku a rozvoje vodíkového hospodářství. „Posunutí platnosti opatření z delegovaného aktu k obnovitelnému RFNBO vodíku do doby, než budeme mít funkční trh s vodíkem, umožní snadnější rozvoj výroby vodíku, zajistí, že tento vodík bude plně obnovitelný, a umožní snížení výrobní ceny o 2 až 4 eura za kilogram,“ představil ministr Vlček. Výhrady a obavy České republiky podpořily i další členské státy, které vidí v obnovitelném, ale také nízkoemisním vodíku jednu z cest k zajištění konkurenceschopnosti průmyslu v podmínkách dekarbonizace.
