každý slibujeme, že budeme struční, já se pokusím také, ale nevím, jestli to splním.
Začal bych obecně, o jaké agendě se tady bavíme. Tady dokonce od některých předřečníků padlo, aby to někdo spočítal atd. Abychom viděli nějaká čísla. Tak já jsem auditor, tak jsem si otevřel jednu auditorskou zprávu. Je to výroční zpráva NKÚ z roku 2019. Tak jen o čem se bavíme tady v oblasti digitalizace ČR. Pár čísel.
4658 agendových informačních systémů, které poskytují služby občanům. To je více než polovina všech systémů informační správy, veřejné správy. Jedno číslo, to chceme nějakou formou konsolidovat. Je reálné v tomto fungovat, aby to bylo efektivní?
Další číslo. Tady byl dotaz, kolik se vydalo na IT. Tak v letech 2012-2018 to bylo 75 mld. Kč. Z toho bylo 18 mld. z evropských fondů. Nebudu k těm číslům dál, je jich tady mnohem více. Kdybyste chtěli, je to zpráva NKÚ z roku 2019. Tato vláda, jsem pochopil, má snahu toto nějakou formou zefektivnit a zlevnit.
Tady také padl jeden komentář, kdo bude pro zákon samotný, tak ten nechce šetřit atd. Já myslím, že vláda chce šetřit. 75 mld. za nějakých šest let, bude to narůstat, narůstat, tam myslím, že je hodně neefektivit. Já jsem tu dnes mluvil v jiném tisku ohledně EET. Tam třeba NKÚ konstatoval, že v registrech a datech ministerstva vnitra bylo konstatováno v jedné kontrolní akci 450 mil. Kč porušení rozpočtové kázně. Sami víte, co to znamená. Je to v nějaké fázi protiprávní, neefektivní atd. Tak jen za mě, já myslím, že je tu velký prostor pro to, aby kdyby to někdo vzal opravdu vážně, digitalizaci ČR, že můžeme ušetřit velké peníze. To je jedna věc.
Druhá věc, ze závěrů také, a jen velmi krátce, co tam bylo pro mě podstatné, myslím, že je k tomu také potřeba něco říci tady nahlas, co byly ty hlavní problémy – nekoncepčnost řízení celého systému. To je ta první linie nahoře. Tady se bavíme o resortním fungování, že je nejlepší, ať to každé ministerstvo drží samo. To je jeden možný přístup. Decentralizovaná ministerstva si řídí vlastní IT. Pak to dopadá, že máme přes 4000 systémů, které nemusí být propojené a nejsou propojené, stojí to 75 mld. A máme tu pak problém s tzv. vendor lock-iny. Máme dodavatele, kteří jsou tam dlouhodobě zaháčkovaní. Například vidím kolegu Goláně, systém ADIS na ministerstvu financí, jak funguje. My pořád musíme kupovat od jednoho, protože pokud to nepřesoutěžíme, systém spadne a nebudeme vybírat daně.
Další věc, která se tady toho týká, nové systémy, které se stále vytvářejí. Přijde nový zákon a nová agenda. A k agendám přijde nová agenda. Bude to zátěž jak pro úředníky na obcích, na krajích i na státní správě. A také pro občany.
Mně by se velice líbilo, aby – říkám to jako příklad – kamarád kupoval auto ve Švédsku přes známého a po mobilu si všechno vyřídil zkrátka z domova. Jak je to u nás? Já musím jít na úřad, stát tam jednu hodinu v jedné frontě, v druhé frontě atd. To je podle mě reálný cíl, který by tu měl být.
Já dokonce dnes, a bude tady jiný tisk, velice krátce datové schránky, já jsem tam docela i naštvaný, tam bude pouze zátěž pro podnikatele, ale benefity tady nejsou. Já bych byl rád, abychom motivovali lidi k digitalizaci tím, že ty služby budou uživatelsky příjemné.
A teď k samotnému zákonu. Tato vláda se rozhodla, že nějakou formou se bude přesouvat od toho decentralizovaného systému, toho resortního, který tzv. funguje, jak to tady vidíme, předražené zakázky, přes 4000 systémů, které nejsou propojené. Tak to funguje v dnešní době, posledních 20 let. Nebo se vláda rozhodla, že bude centralizovat, zřídila funkci jednoho ministra, který to má mít na starosti.
A teď se bavíme o tom, chci něco dát, musím mít tu pravomoc, tu působnost. Pokud ji mít nebudu, tak za mě to potom nikdy fungovat zkrátka nebude. Takže já jen za mě, já bych byl dokonce ambicióznější než tento návrh. Kdybych to říkal já a navrhoval ten zákon, tak já bych chtěl, aby tam byla i ta datová resortní centra v tom nějakou formou zaintegrovaná. Protože jak to dopadne? Bude tady úřad, který má tu vrchní linii, která má navrhovat strategie, jak to chápu já, abychom neměli 4200 systémů, ale aby jich bylo méně a méně. Aby až každý nový zákon bude vycházet a to, jak k nám bude přicházet a bude tam nějaký nový systém, aby byl napojen do nějakého současného, integrován, nebo aspoň nějakou formou propojen, aby to nestálo peníze. Takže za mě bych byl rád, aby i tyto věci byly vyřešeny v tomto balíku, což nejsou, to je za mě objektivně pravda. Já si pořád myslím, že ta datová centra budou oddělena, bude nějaké na ministerstvu financí, tam bude mít ministr své vlastní datové centrum, na zemědělství bude, v českých Lesích bude velké datové centrum atd. To by tady mělo podle mě být v této chvíli a pokud to neuděláme, tak s tím zkrátka nehneme.
Proto jsem na to koukal v první fázi trochu zklamaně a říkám, dobře, toto vnímám jako první krok. Bez té vrchní linie to fungovat zkrátka nebude. A kdybych se bavil o tom, nechme to jako dnes, tak dobře, když to necháme, co bude? Bude 4200 systémů, které tady máme, které stály 75 mld., a pojedeme v těch kolejích dál. Takže za mě opravdu sám jsem se lámal v té logice, podpořím to a nejen proto, že je to zákon pana ministra a že je to priorita vlády. Ale je to jeden krok, já myslím, z kolika by se měly udělat. A já jen poprosím pana ministra i celou vládu, aby přišli s dalším zákonem, který to podle mého názoru udělá podruhé, pořádně a vážně. Nebo tak – tu první linii vyřešíme dneska a tu další k tomu připojíme. Ale bez té první linie to zkrátka fungovat nebude. Já nedokážu hodnotit ten samotný úřad, jak vznikne. Pochopil jsem to, že jeden nějaký úřad zanikne, druhý vznikne. Bude to o té implementaci. Bude to o tom, jak se zapojí další ministři a jak právě nebude resortismus fungovat, jak dodnes fungoval, aby každý ministr s tím svým IT náměstkem si to udělal nejlépe, ale nepropojil to.
Takže jen, až o tom budete přemýšlet, chápu, že to je velká psychologická změna. Jen řeknu, jak to udělali v Rakousku. Já jsem nějakou dobu řešil jedno IT, když jsem byl na ministerstvu financí, státní pokladnu. Tam byl cíl mít všechen účetní software v jednom balíku pro celý stát. To znamená nejen pro státní správu, i pro územní samosprávu. Aby i obce mohly účtovat v jednom účetním systému, aby to bylo propojené, aby se daly krásně propojovat dotace, účetnictví, vykazování.
Opět to byla velká revoluce, nikdo to nechtěl. A jak to dopadlo? Jedině tak, že bývalý premiér se pak znovu stal ministrem pro informatiku a měl tu sílu a výtlak, aby vládu zkonsolidoval a řekl: „Jdeme do toho ve velkém.“ A posunul to.
Takže za mě bych byl rád, aby to bylo ještě širší, aby to fakt byla reálná kompletní reforma. Nicméně já to vnímám jako první krok, první vrstvu. A je to trochu bianco šek panu ministrovi, jak bude implementace probíhat, to pravda je. A když se bavíme o rušení úřadů, ano, my jsme tu zřídili sportovní agenturu, proč jsme ji nezrušili? Pojďme se bavit i o jiných úřadech, které tu jsou a říkáme, že jsou zbytečné, pokračujeme v tom dál. Takže to je další přístup, jak bychom chtěl a vždy se o tom jen bavíme. Takže za mě těžké rozhodování, ale dal bych šanci to posunout, abychom neměli 4200 systémů, které jsou nepropojené, stály 75 mld. A v aktuálním současném nastavení státu budou stát další miliardy, které jsou nehospodárné, a další systémy.
Děkuji za pozornost.
